„Vždycky se může něco stát.“ Strach z těžby ve Zlatých Horách trvá

Těžaři stále vidí ve Zlatých Horách na Jesenicku potenciál. Odpůrce dobývání zlata a dalších surovin ale zatím nepřesvědčili. Státní podnik Diamo má hotovou první etapu předběžné studie proveditelnosti k těžbě zlata ve městě. „Ukazuje, že projekt má nejen ekonomický potenciál, ale také reálnou šanci přinést dlouhodobý přínos regionu i celému českému těžebnímu sektoru,“ informoval náměstek ředitele pro suroviny a rozvoj státního podniku Ladislav Pašek.

Diamo zatím nechtělo upřesnit, o jaký přínos jde. Podle starosty Zlatých Hor Milana Ráce (nez.) by mělo jít hlavně o pracovní místa.

První fáze se podle zástupců státního podniku zaměřila především na možnosti dalšího využití ložiska v prostoru bývalého dolu z 90. let minulého století a na varianty zpracování vytěžené rudy. Kromě zlata tam má Diamo zájem těžit také měď a zinek.

Se záměrem obnovení těžby ve Zlatých Horách vyjádřilo tamní zastupitelstvo loni na podzim nesouhlas. Starosta Rác zmínil, že se v současnosti postoj města po závěrech státního podniku k případné těžbě nezměnil. Jako důvod uvedl zejména negativní vliv na životní prostředí.

Radnice čeká na posudek k zaplavování podzemí

„Každá těžba má nějaký vliv na životní prostředí. Zatím neproběhla studie EIA, tedy posouzení vlivu na životní prostředí, její součástí by mělo být i posouzení záměru zaplavovat flotačními kaly (vedlejší produkt flotace, tedy metody čištění odpadních vod – pozn.red.) podzemní prostory, které už byly vytěženy v minulosti,“ uvedl starosta.

Také podotkl, že město zatím nemá podklady, na jejichž základě Diamo mluví o velkém ekonomickém potenciálu ložiska. Podle něho jde v této fázi především o tvrzení podniku, které má nejprve předložit příslušným orgánům a zřizovateli, tedy ministerstvu průmyslu a obchodu.

Pod Zlatými Horami leží zlato za třicet miliard, vytěžit však půjde jen polovina

Starosta zároveň upozornil, že město původně souhlasilo pouze s průzkumem ložiska. V roce 2019 podpořilo stanovení průzkumného území a později také jeho prodloužení. Podle tehdejších informací mělo jít hlavně o přepočet zásob na základě moderních metod a vrtných prací. Postupem času se však podle něj záměr začal posouvat směrem ke konkrétnějším úvahám o možných těžebních metodách.

Podle starosty ve městě stále žije řada lidí, kteří si pamatují těžbu ukončenou v roce 1993 a její negativní dopady. Přestože Diamo podle něj opakovaně ujišťuje, že případná nová těžba by se odehrávala za jiných technologických podmínek, obavy města nerozptýlilo.

Průzkumné území má prodlouženou platnost

„Jsme ubezpečováni, že tak už to nebude a že technologie šly někam jinam. Ale já jako technik vím, že v každém provozu se někdy může něco stát. Tvrdit opak prostě není reálné,“ doplnil Rác.

Ministerstvo životního prostředí podle starosty letos v únoru prodloužilo platnost průzkumného území o další tři roky, tedy do roku 2029. Město proti tomuto rozhodnutí podalo námitky. Jejich obsah ale starosta nechtěl podrobněji komentovat s odkazem na probíhající řízení.

Zároveň zdůraznil, že případné zahájení těžby je podle něj stále vzdálené a další vývoj bude záviset zejména na výsledcích odborných posouzení a správních řízení.

Záměr těžby se nelíbí ani ochranářům a sanatoriu

Proti těžbě kromě města dlouhodobě vystupují také někteří ochranáři, z plánu má obavy Sanatorium Edel ve Zlatých Horách, které opuštěné důlní prostory využívá ke speleoterapii a léčbě dětí.

K záměru se vyjadřovala také Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK). Podle vyjádření mluvčí AOPK Karolíny Šůlové agentura vyloučila významný vliv na předměty ochrany nebo celistvost ptačí oblasti Jeseníky, evropsky významné lokality Heřmanovice a Rejvíz, které jsou v její působnosti. „Krajský úřad pro lokality soustavy Natura 2000 ve své působnosti však takový vliv nevyloučil,“ oznámila.

Jako tlak na obnovu těžby. Geolog zpochybnil odhad zásob zlata na Jesenicku

Výstupy první etapy nyní projdou podle mluvčího státního podniku Tomáše Indreie oponentním posouzením nezávislých odborníků. „Jakmile projdou posudky, tak je jako první představíme dozorčí radě státního podniku. Počítáme, že v červnu,“ sdělil s tím, že následně hodlá Diamo výsledky oznámit i veřejnosti.

K tomu hodlá využít setkání s obyvateli, podobně jako na podzim loňského roku, kdy státní podnik uspořádal seminář s možným pokládáním dotazů. „Počítáme, že v červnu bychom opět udělali podobnou akci s místními, kde se nás budou moci zeptat v podstatě na cokoliv, co je zajímá. V září bychom udělali dvoudenní sympozium, které by bylo už odbornější, ale stále směřované k veřejnosti,“ přiblížil mluvčí Indrei.

Diamo chce suroviny zpracovat v České republice

Zároveň státní podnik podle něho zvažuje dvě varianty zpracování cenných kovů. „Jedna je, že se suroviny vytěží a potom odvezou do zahraničí, kde se zpracují. My bychom ale byli rádi, kdyby se co nejvíce materiálů zpracovávalo u nás kvůli surovinové bezpečnosti České republiky,“ vysvětlil mluvčí s tím, že v tuto chvíli projdou obě varianty posudky z ekonomického a environmentálního hlediska a teprve poté bude Diamo vybírat nejlepší možnou.

Zlato se v České republice netěží už 30 let. Podle Diama průzkum u Zlatých Hor potvrdil 10,89 tuny zlata, 8,63 tuny stříbra, 25 tisíc tun zinku, 5 600 tun mědi a 1 600 tun olova.