Oázy ve vyprahlém regionu. Hospodáři i obce se přizpůsobují suchu

Dlouhé sucho a potom intenzivní srážky, při kterých voda nestihne vsáknout. S nepříznivým stavem se snaží něco dělat soukromníci, radnice i státní organizace. Jejich společným cílem je zadržet vláhu v krajině, která je vyprahlá i po vydatných víkendových deštích.

Malá obec Huzová leží nad Šternberkem na Olomoucku ve výšce asi 530 metrů nad mořem. Ačkoli jsou kolem lesy, bezprostřední okolí tvoří pastviny a pole. „Sucho tady máme pořád. Potom přijde jednou za čas průtrž a valí se nám tu voda ze všech kopců a strání, ale jen proteče. Chtěli jsme vybudovat větší nádrž, a když nám to nevyšlo, připravujeme aspoň menší na cestě do Arnoltic,“ přiblížila starostka Yvona Jirušová (nez.).

13 fotografií

Malou vodní nádrž s desetimilionovými náklady má v budoucnu doplnit i kaskáda podobných objektů v lese. „Půjde o obnovu původních nádrží a hrázek, které tam byly už po Němcích. Hlavní funkce bude zadržování vody v krajině. Nacházely se tam kamenné hrázky, postupně se rozpadly, zanesly, zarostly náletovými dřevinami. Obnovíme tři kaskády, bude to pěkná malá lokalita i k turistickému využití,“ dodala Jirušová.

Huzovská nádrž patří mezi tři projekty, které letos kraj podpoří dotacemi určenými na obnovu environmentálních funkcí území. Hejtmanství rozdělí dva miliony. Peníze pomohou i s revitalizací požárních nádrží v Budětsku a obnovou vodní plochy ve Smržicích na Prostějovsku. „Podporujeme projekty, které přispívají ke zlepšení nakládání s vodou, zajištění dostatku pitné vody i ochraně krajiny před dopady klimatických změn,“ uvedla náměstkyně hejtmana pro oblast životního prostředí, odpadů a zemědělství Irena Blažková (ANO).

Lesy nelze jen těžit, říká podnikatel

Podnikatel Richard Benýšek, který mimo jiné hospodaří v lesích i na polích a lukách na Prostějovsku, vybudoval v okolí Běleckého mlýna za posledních zhruba 15 let 12 vodních nádrží a čtyři desítky tůní.

„Měsíc a půl u nás nepršelo. Tyto vodní plochy se pak staly takovými ostrůvky, které zachraňovaly krajinu z hlediska volně žijících živočichů a zvěře. Ale samozřejmě, i když vylepšují vodní režim v terénu, je tam vyšší rosa a podobně, tak nic nezachrání, když nespadne ani kapka. Ovlivní jen bezprostřední okolí,“ zhodnotil Benýšek období sucha, které postupně v regionu dosáhlo extrémních hodnot.

Nedávné deště pak ukázaly další smysl nádrží. „Když se podíváme, jak reaguje při dešti říčka Romže, je to vlastně odtokový kanál. Byla prakticky vyschlá, pak se zvedla hladina, přestalo pršet a hladina klesla. Zatímco u nás se zaplnily vodní nádrže a budou pouštět vodu v době, kdy v Romži už nebude ani kapka,“ porovnal hospodář.

Lidé nám lesy drancují, přemýšlejme o houbařských lístcích, vyzývá podnikatel

Krajinu se také snaží stabilizovat například výsadbou melioračních a zpevňujících dřevin. „Jsou to věci, kterými vylepšujeme naše hospodářství, ale aby to mělo smysl, musejí se snažit také všichni ostatní. Každý si musí sáhnout do svědomí,“ říká.

„Nezaměřujeme se jen na konvenční lesní hospodaření – vysázet a vytěžit les, ale i na mimoprodukční, mimohospodářskou funkci lesa. Musíme se tomu přizpůsobit a to znamená, že zapomeneme na způsoby hospodaření v krajině, které jsme se učili před sto, padesáti i třiceti lety,“ apeluje Benýšek.

Sucho jako letos zemědělci nepamatují

Podobně to vidí i někteří zemědělci. „Musíme hledat nejen řešení, jak klimatické změně předcházet, ale také se na ni adaptovat, a to i v zemědělství. Sucho tady není první rok, opakuje se, jenže je čím dál horší. Když se bavím s dlouholetými zemědělci od nás z podniku, tak takové sucho jako letos nepamatují,“ podotkl Karel Smetana, investiční a projektový manažer ze zemědělské společnosti Palomo v Lošticích na Šumpersku.

Mezi způsoby šetrné péče zmínil například zaorávání organických látek, předcházení erozi, pásové střídání plodin nebo biopásy. „Na první pohled se může zdát, že si ukrojíme kousíček toho produktivního, ale z dlouhodobého hlediska to dává smysl, vracíme do půdy, krajiny život,“ dodal Smetana.

Podnik pilotně zkouší agrolesnictví

Koncern Úsovsko se letos na jaře pustil na pozemcích v Domašově u Šternberka do pilotního projektu agrolesnického hospodaření na prvních hektarech zemědělské půdy. Jde o kombinaci pěstování dřevin se zemědělskou produkcí na jednom pozemku. Zatím vysadil 500 kusů javoru klenu a 250 kusů jabloně lesní, druhá polovina výsadby přijde na podzim.

„Mezi hlavní výhody agrolesnictví patří zlepšení kvality půdy, podpora malého vodního cyklu a ochlazování krajiny. Výsadba dřevin na zemědělské půdě zároveň pomáhá chránit půdu před erozí a podporuje ukládání uhlíku, čímž přispívá ke zmírňování dopadů klimatických změn. Rozmanitější prostředí také podporuje vyšší biodiverzitu a větší stabilitu ekosystému,“ představil podnik na svém webu.

Kritické sucho na Hané. Ani jednorázový déšť už nepomůže, říkají zemědělci

Záchytná nádrž pomohla v kritický týdnech bez vláhy rovněž v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku. S objemem 50 kubíků umožnila zalévat nové výsadby i v době, kdy déšť dlouho nepřicházel.

„Pozitivní změna je patrná také na Malém rybníku. Ve srovnání s podobně suchými obdobími před revitalizací je jeho stav výrazně lepší. Jeho hladina však vzhledem k místním geologickým podmínkám do určité míry přirozeně kopíruje dlouhodobě klesající hladinu podzemní vody,“ uvedli správci zámku minulý týden.

Zároveň napouštějí Velký rybník, což ale kvůli vyschlému přítoku trvá déle, než čekali.

Zelená oáza u vyschlých polí. Stačilo osvobodit potok spoutaný betonem

V krajině vznikají také menší mokřady nebo biocentra. „U Čehovic na Prostějovsku jsme před více než deseti lety pomohli na soutoku dvou potoků vybudovat systém mokřadů, tůní a lužních porostů. Obec k němu později přidala naučnou stezku a z místa se stal cíl výletů pro celé okolí. Čehovice ukazují, že návrat vody není jen otázka miliardových investic,“ oznámila nezisková organizace Arnika.

Nové biocentrum vytvořil například i Kojetín na Přerovsku, nedávno vzniklo také v Prostějově, předtím ve Vrbátkách na Prostějovsku a Senici na Hané nebo Strukově na Olomoucku. „Kdyby podobné místo měla každá obec na Hané, vypadala by červencová mapa sucha jinak,“ jsou přesvědčení lidé z Arniky.