Miliardy nedržíme na účtech zbytečně, lepší využití komplikuje i stát, zní z radnic

Když premiér Andrej Babiš (ANO) v létě prohlásil, že samosprávy mají na účtech nevyužité miliardy, některých komunálních politiků se to dotklo. Radnice odmítají, že by „nevěděly, co s penězi“ s tím, že kdyby je k tomu nenutily okolnosti či rozpočtová pravidla, finance by nedržely. Obce a města z Olomouckého kraje navíc své rezervy ztenčily skoro nejvýrazněji z celého Česka, někde se též snaží prostředky aspoň mírně zhodnocovat.

„My máme rozpočtové určení daní a ty daně se rozdělí. No a kdo má nejvíc? Kraje a města,“ pronesl tehdy Babiš. Řekl to v souvislosti s tím, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury peníze na opravy silnic nižších tříd a opravy si mají zaplatit samy.

Podle zprávy ministerstva financí hospodařily kraje, obce a dobrovolné svazky obcí v letošním prvním pololetí s přebytkem rozpočtu 60,5 miliardy korun, třetina z této sumy připadala na Prahu.

Samosprávy přímo z Olomouckého kraje pak podle společnosti Obce v datech měly k 30. červnu na účtech a v krátkodobém finančním majetku 14,84 miliardy, meziročně o 640 milionů méně.

Škrtnutí příspěvku státu na krajské silnice budí emoce. Zvládneme to, říká hejtman

„Někde mají našetřeno dost peněz, které se mohou tvářit jako přebytek, ale jsou připraveny pro větší projekty a na ty je potřeba našetřit. Jinak si musíte půjčit. Když si to obce či kraje vyhodnotí tak, že půjčka je ekonomicky náročnější, je to jejich věc. Já jsem každopádně zastánce toho, že rozpočty mají být proinvestiční,“ má pro obce pochopení hejtman a poslanec Ladislav Okleštěk (ANO).

„Roční výkaz ukazuje, že obce kraje loni investovaly o pětinu víc než rok předtím, z velké části do staveb. Třeba Přerov zvýšil investice z 275 na 467 milionů,“ popsal ředitel projektu Obce v datech Jan Havránek.

Přerov si drží velkou rezervu navzdory investicím

Města v regionu patří k investičně nejaktivnějším v zemi. Zmíněný Přerov měl ale zároveň největší rezervu z celého kraje.

„I po loňském investičním podzimu, který jeho zůstatek snížil z 1,87 na 1,7 miliardy, drží město 1,17 roku svých běžných příjmů a 41 550 korun na obyvatele. Prakticky tolik jako Plzeň a téměř trojnásobek Olomouce,“ zaznamenal projekt. Meziroční pokles zůstatků Přerova byl o 168 milionů.

V září přerovské zastupitelstvo schválilo rekonstrukci chladicího zařízení a ledové plochy na zimním stadionu za 72 milionů, šedesátimilionovou transformaci odpadového hospodářství nebo dofinancování rekonstrukce restaurace v Městském domě ve výši téměř 30 milionů.

Úvěr není sprosté slovo, říká staronový náměstek přerovského primátora Dohnal

„Řadu projektů jsme začali v uplynulém volebním období a slíbili jsme je dokončit,“ řekl k tomu majetkoprávní náměstek přerovského primátora Miloslav Dohnal (ODS).

Co s penězi, jež na své uplatnění čekají? „Město volné peněžní prostředky zhodnocuje přes spořicí účty a termínované vklady u různých peněžních ústavů včetně ČNB,“ sdělila mluvčí přerovské radnice Lenka Chalupová.

Peníze na zakázky musí být nachystané předem

Na spořicím účtu má peníze i Zábřeh, v polovině října to bylo 316 milionů. „Tato forma zhodnocení je zvolena z důvodu zajištění dostupnosti a likvidity finančních prostředků, které jsou navázány na plánované investice, a nelze je nyní blokovat na delší dobu na termínovaných vkladech,“ vysvětlil finanční odbor městského úřadu.

Radnice podle dat investuje nadprůměrně. „Dle rozpočtových pravidel musí být finance v rozpočtu vyčleněny před tím, než soutěžíme veřejnou zakázku, ta je ale administrativně náročná a mnohdy ani nemusí být úspěšná,“ přiblížil starosta Zábřehu František John (KDU-ČSL).

„To je například případ rekonstrukce staré radnice, kdy po roce stále nemáme zhotovitele a musíme soutěžit znovu. Narůstajícím problémem jsou také stavební kapacity zhotovitelů,“ dodal.

Starostu odvolali krátce před volbami. Kvůli podmínce nemohl žádat o dotace

Jindy město čeká na vypsání dotace či její přiznání. Dotační systémy jsou podle Johna mnohdy nesmyslné.

„Bývají to vedle náročné projektové přípravy a administrativní zátěže projektů hlavní důvody, proč Zábřeh i jiné municipality neinvestují v takové míře, jak by si přály. Tento složitý systém ale vytváří stát,“ reagoval starosta na premiérova slova. Též má obavu z dopadu nového stavebního zákona a související změny ve struktuře stavebních úřadů.

Olomouc vsadila i na soukromé dluhopisy

Ekonomický náměstek olomoucké primátorky Otakar Štěpán Bačák (spOLečně) souhlasí, že nechávat ležet peníze na běžném účtu je nehospodárné.

„Máme portfolio, jsou v něm spořicí účty, termínované vklady, dluhopisy. Všechno se to odvíjí od doby fixace, čili musím znát celoroční cash flow, abych věděl, kolik si můžu dovolit kde umořit peněz, zejména ve vazbě na investice,“ řekl Bačák.

„Zatím zhodnocujeme dobře, je to ale spousta práce. Musíte stále sledovat finanční trh, uzavírat smlouvy, přesouvat peníze. Nicméně u nás je každá koruna, která přijde i z úročení, vítaná a hned ji využijeme pro potřeby města,“ doplnil.

Přestřelka mezi politiky. Obviňují se kvůli havárii vodovodu, jsou potřeba miliony

Olomouc investuje podle analytiků pětinu výdajů. V prosinci zastupitelstvo odsouhlasilo investici 100 milionů korun do ročních dluhopisů investiční skupiny Penta, tyto cenné papíry mají roční úročení 5,4 procenta, což bylo zhruba o dva procentní body víc než u termínovaného vkladu měst a obcí u banky.

„Trochu jsem prosadil risk a přenáším to i na akciové společnosti města, aby se nebály. Investiční peníze mohou dostávat v předstihu a pak je škoda, aby jen ležely. Jeden z nástrojů, který jsme zavedli, byl cashpooling,“ nastínil Bačák.

Cashpooling znamená shromažďování peněz z různých firemních účtů na jedno místo, odkud jsou přemísťovány na jednotlivé účty tak, aby žádný z nich nebyl v minusu.

Město tedy postupuje tak, jak loni ke zhodnocování dočasně volných peněz samospráv obecně doporučilo ministerstvo financí. Takové finance lze podle něj „směřovat dočasně do konzervativních finančních nástrojů, které spočívají v nižší míře kreditního rizika, například se jedná o termínované vklady, spořicí účty, fiktivní cashpooling či alternativně o dluhopisy s předem stanovenou splatností, jejichž výnosové podmínky, míra kreditního rizika a časový horizont korespondují s plánovaným cash flow,“ napsal resort.