Lékaři řeší dovolenkové nákazy. Lidé si přivážejí i malárii či horečku dengue

Klíšťata, vyrážky, střevní infekce, ale také hepatitida typu A, jíž se celá rodina nakazila na dovolené v Egyptě, spalničky související s pobytem v Německu nebo exotická horečka dengue, kterou si šestnáctiletý mladík přivezl z jižního Vietnamu poté, co ho štípl komár. Právě s těmito problémy se nyní setkávají lékaři v nové dětské infekční ambulanci Nemocnice Agel Prostějov.

V letních měsících lékaři nejčastěji řeší onemocnění přenášená klíšťaty. „U dětí se podobně jako v celé populaci zvyšuje výskyt lymské boreliózy. Již dříve jsme zaznamenali také vyšší počet případů mykoplazmových infekcí a parvoviróz, tedy takzvané páté dětské nemoci,“ uvádí Jana Pavličíková, lékařka nové dětské infekční ambulance prostějovské nemocnice.

Ta je jedinou svého druhu v Olomouckém kraji a každý týden ošetří desítky malých pacientů. Konec jara a začátek léta bývá také obdobím zvýšeného výskytu planých neštovic. U některých dětí může mít onemocnění komplikovanější průběh, a proto ambulance spolupracuje s pediatry při posuzování dalšího postupu včetně případné hospitalizace.

Pozornost vyžadují i zmíněné zdravotní potíže související s cestováním. „Řešili jsme například případy žloutenky typu A, kterou si celá rodina přivezla z dovolené v Egyptě. Setkali jsme se také s pacientkou, která se nakazila spalničkami od svého bratra po jeho pobytu v Německu,“ popisuje Pavličíková.

Zmiňuje také případ šestnáctiletého chlapce ze Šternberska, kterému zpětně na základě serologického vyšetření diagnostikovali horečku dengue. Nakazil se jí při turistickém pobytu po jižním Vietnamu.

Nejinfikovanější klíšťata v kraji má Olomouc. Rizikovost lokalit překvapí

„Měl štěstí na mírný průběh této nemoci, prodělal ji bez komplikací, bez bolesti kloubů a pouze s horečkou, stačilo mu dodržovat klidový režim. U takových mladých pacientů, kteří horečku dengue prodělali a u kterých předpokládáme, že se do zahraničí v budoucnu vrátí, určitě doporučujeme očkování,“ upozorňuje Pavličíková.

Samozřejmostí a obranou před infekcemi je podle ní dodržování základních hygienických návyků. Tedy mytí rukou před jídlem, po použití toalety, nepít vodu z nezajištěných vodních zdrojů nebo konzumace jen omytých lesních plodů.

Rizikové cestování i kousnutí netopýrem

Lékaři pomáhají také dětem po poranění zvířaty, řešili například pokousání či jiný rizikový kontakt s netopýrem. Vedle závažnějších infekcí řeší ambulance také běžnější letní obtíže, jako jsou vyrážky, střevní virózy nebo výrazné reakce po bodnutí hmyzem. Rodiče by neměli podceňovat především průjmy a zvracení, které mohou u dětí v kombinaci s horečkou a horkým počasím rychle vést k dehydrataci.

„Vyšetření lékařem je vhodné například při opakovaném zvracení spojeném s průjmem a horečkou, zejména pokud se přidává výrazná únava nebo apatie. Pozornost si zaslouží také silná bolest hlavy doprovázená zvracením a teplotou,“ upozorňuje Pavličíková.

Exotické nemoci dovezené z dovolenkových pobytů v zahraničí se však nevyhýbají ani dospělým. Na Infekčním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) hospitalizovali za poslední čtyři roky sedm pacientů s horečkou dengue a dalších 15 pacientů ošetřili ambulantně.

„Lidé si ji dovezli většinou z jihovýchodní Asie. Z jiných vzácných diagnóz jsme opakovaně umístili a léčili pacienty s malárií, kterých bylo osm a k nákaze došlo v subsaharské Africe,“ vypočítává primářka infekčního oddělení FNOL Martina Kundschofská.

Zachytili však také například Whippleovu chorobu, což je chronické infekční onemocnění, jež nejčastěji postihuje tenké střevo a může se rozšířit do celého těla.

Na podzim hrozí nová covidová vlna

Případy vážnější krvácivé formy horečky dengue a k tomu brucelózu či žlutou zimnici zachytili v minulosti jako první v Česku také na infekčním oddělení prostějovské nemocnice.

„Toto akutní horečnaté virové onemocnění přenášené komáry se vyskytuje především v tropických a subtropických oblastech. Vietnamka žijící na Šumpersku a Šternbersku, která zavítala do své domoviny, se navíc musela nakazit opakovaně, protože teprve pak se tato nemoc rozvine do své závažnější krvácivé formy,“ uvádí k prvnímu případu krvácivé horečky dengue primář oddělení Zdeněk Prokeš.

Lékaři na infekčním se už chystají také na novou vlnu covidu, jež udeří zřejmě na podzim. „Její nástup čekáme na konci října a listopadu. Brzy tedy začne vhodná doba se očkovat,“ hlásí Prokeš. Ostatně ve FNOL měli první covidové záchyty již v průběhu tohoto měsíce, onemocnění si lidé dovezli rovněž z dovolených.

Na infekčních odděleních leží také pacienti s lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou.

„V nemocnici máme nyní hospitalizovaného pacienta s velmi těžkým průběhem onemocnění, který bude téměř jistě mít trvalé následky,“ říká Prokeš, který v září a říjnu očekává další nápor klíšťových nemocí. Lidé by se proto měli nechat očkovat, ti nad 50 let to mají navíc hrazené zdravotní pojišťovnou.