Do Olomouce uprchl před neštovicemi. Teď musí Mozart z písku odolat dešti

Přes dvě desítky tun písku, několik dní práce a tisíce zvědavých pohledů. Tak vzniká písková socha na olomouckém Horním náměstí, která se stala neodmyslitelnou součástí Svátků města a na náměstí zůstává až do podzimu. Letos sochař Václav Lemon ztvárnil známého hudebního skladatele Wolfganga Amadea Mozarta.

Jen několik hodin před začátkem letošních Svátků města Lemon ještě dokončoval poslední úpravy tradiční pískové sochy, a přestože počasí zrovna nepřálo, od práce ho to neodradilo. Dokonce upoutal pozornost hned několika kolemjdoucích, kteří se na vznikající dílo nemohli vynadívat.

Socha se totiž každoročně těší velké oblibě a jen málokdo by si dnes olomoucké slavnosti dokázal představit bez tohoto monumentu. Letos prostor před radnicí zdobí dílo ztvárňující světoznámého hudebního skladatele.

„Právě na letošek připadá 270. výročí Mozartova narození. Zároveň odkazujeme na rok 1767, kdy sem se svou rodinou uprchl před epidemií neštovic. Město mu tím vlastně chtělo vzdát hold. Proto letos padla volba na tohoto hudebního velikána,“ přibližuje sochař, který se na zpracování pískové sochy podílel potřetí.

Písek ze sochy Marie Terezie ochrání Olomouc před vodou, vzniknou další díla

V minulosti vytvořil například patronku města svatou Pavlínu nebo část sloupu Nejsvětější Trojice. Zadání dostává od města, spolupráci si pochvaluje. Právě figurální sochy patří k jeho nejoblíbenějším. Oproti předchozím je ovšem letošní pojata netradičně horizontálně.

„Předtím jsme šli hodně do výšky, tahle je naopak delší a nižší. Zajímavým detailem je ornament na opěradle pohovky, na níž Mozart odpočívá. Tvořili jsme to s pomocí speciální techniky,“ popisuje autor.

Stejně jako v minulých letech sochu doplňuje květinová výzdoba. Novinkou je nasvícení, díky němuž je nepřehlédnutelná i po setmění.

O písek je zájem i mezi zemědělci

A jak vlastně taková socha vzniká? Podle Lemona se začíná obstaráním písku, jenž se poté hutní do různých forem. „Ty sestavujeme podle předem připraveného návrhu a následně do nich hutníme písek. Potom postupně odbedňujeme odshora. Horní část už bývá v podstatě hotová, zatímco spodní se ještě dokončuje,“ vysvětluje postup prací.

Právě u pískových soch je naprosto zásadní, aby byly všechny části dostatečně stabilní.

„Písek sice má určitou samonosnost, ale některé části zkrátka nejdou vytvořit bez toho, aby nebyly podepřené,“ upřesňuje Lemon.

Na výrobu Mozartovy sochy padlo přibližně 25 tun drceného vápencového písku. „Dostali jsme ho sem z vitošovské vápenky. Letos jsem měl štěstí, protože je po něm velká poptávka mezi zemědělci. Chvíli dokonce hrozilo, že budeme muset použít jiný materiál, což by bylo o dost komplikovanější,“ přiznává sochař.

Ostrava připomene výročí narození Mozarta. Génia uctí koncerty, balet i árie

Přestože se jedná o poměrně křehký materiál, výsledné dílo odolá i nepříznivému počasí.

„Dokud není povrch dostatečně zpevněný, musí být socha schovaná pod stanem. Následně ji několikrát nastříkáme hloubkovou penetrací, aby vydržela,“ přibližuje umělec.

Není to ale jen déšť, co mu dělá starosti. Také během horkých letních dní musí o sochu pečovat. Například pravidelným kropením vodou, aby nevyschla a nezačala se drolit. Během našeho povídání zase pečlivě vyškrabává různé detaily speciálním nástrojem zvaným keramické očko. Sochaři ho běžně používají při modelování, s jeho pomocí se dá písek doslova krájet.

Vytvoření sochy trvalo týden, lidé přihlíželi

„Třeba zrovna tady, to je Hauenschildův palác, kde byl Mozart po příjezdu do Olomouce pár dnů ubytovaný. Takové detaily jsou náročné na koncentraci. Musí to vyjít napoprvé. Když se něco pokazí, musí se to dělat znovu. Je to opravdu velmi precizní práce,“ říká Lemon.

Na výrobě sochy pracoval společně s dalšími pomocníky zhruba týden. Jejich práci po celou dobu se zájmem sledovali kolemjdoucí, kteří se u vznikajícího díla často zastavovali a nahlíželi sochařům doslova pod ruce.

„My jsme svým způsobem trochu herci a exhibicionisté. Jsme na to zvyklí, protože často jezdíme na festivaly, kde také tvoříme sochy. Takže pro mě to není nic nového. Jsem moc rád, že se lidem socha líbí. Někdy je těch dotazů sice příliš, ale to k tomu patří,“ usmívá se umělec.

Podle Výstaviště Flora Olomouc, které okolí sochy zkrášlilo květinovým aranžmá, zůstane dílo u radnice do konce října.