Komáří kalamita může skončit i havárií. Přírodovědec viní hmyz z nehod na silnici

Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v...
Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v...
Foto: Hana Dočkalová, MAFRA

Při teplotách vody v lužním lese nad 20 stupňů se může larvální vývoj kalamitních komárů zkrátit zhruba na týden. Tehdy je největší šance je zlikvidovat a zabránit tak pohromě, která lidem znemožňuje pobyt venku. O to usiluje projekt MOSPREMA, v němž spolupracují olomoučtí vědci s obcemi Litovelského Pomoraví.

Od monitorování se už posunuli k čidlům, digitálním modelům a dronu a chystají se zapojit i umělou inteligenci. Výsledkem může být v budoucnu chytrý dispečink. „Je možné, že časem se management komárů dostane do evropské politiky a komáry bude řešit i naše legislativa,“ říká Jan Brus z katedry geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci.

Letos o komárech skoro neslyšíme, přitom jindy by na jaře a v létě mohlo být v lesích Litovelského Pomoraví skoro k nevydržení. Má to souvislost s letošním extrémním suchem?
Sucho se určitě projevuje, hlavně na jaře. Nejen v Litovelském Pomoraví, ale i v lužních lesích kolem Břeclavi jsou tůně bez vody, takže larvy vyschly, proces líhnutí se nemohl dokončit a komáři vůbec nevyletěli. Od dubna vidíme srážkový deficit, komáři letos nejsou v Česku skoro nikde.

Kdyby se letošní sucho opakovalo a komárů by byl nedostatek, reagovali byste?
Asi to tak bude, deficit larev teď hlásí třeba v Bratislavě, takže nějaké zprávy o tom, že chybí komáři v ekosystému, už se objevují. Není to zatím úplně významné, ale komáři jsou samozřejmě potravou třeba pro ryby nebo pro některé netopýry či ptáky. Takže kdyby nebyli dlouhodobě, mohl by přijít problém, o němž třeba zatím nevíme. Když tedy řešíme biologickou likvidaci komárů, děláme to cíleně a jen během kalamitních stavů. Opravdu se nechceme dostat do situace, kdy bychom šli pod nějakou mez v ekosystému. Ale možná to udělá sama příroda. Pak bychom viděli, co se bude dít, když komáři chybí. Dodám ovšem, že u nás nejsou kalamitní komáři pravidelnou součástí hlavního potravního řetězce jako třeba ve Švédsku nebo v jiných oblastech.

Je paradox, že člověk řeší komáry, a přitom jich má nejvíc doma. IBC kontejnery, sudy, kde je odkrytá hladina, to jsou všechno potenciální zdroje možného líhnutí.

Článek je součástí iDNES Premium. Více informací na webu iDNES.cz

Právě hrajeme Právě vysíláme

Noční Impuls

20.00-05.00
Přehrát rádio Pozastavit rádio

NO NAME

LEKNÁ

Následuje 05.00-09.00
Avatar
Avatar
Avatar
Avatar

Haló, tady Impulsovi