Nejinfikovanější klíšťata v kraji má Olomouc. Rizikovost lokalit překvapí

Ze všech lokalit včetně lesů a měst v kraji, kde vědci v uplynulých letech sbírali klíšťata a zkoumali, jak moc jsou nakažená, vede Olomouc. A platí, že čím blíže k lidským domovům jdete, tím jsou roztoči infikovanější. Přišli s tím experti ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a dalších institucí, kteří napříč republikou nachodili desítky tisíc kilometrů a zanalyzovali bezmála sto tisíc klíšťat.

Největší riziko, že se nakazíte obávanou lymskou boreliózou či jinou klíštěcí nemocí, tak není někde v přírodě při sběru hub, ale paradoxně v centru města v parcích nebo na soukromých zahradách.

Lidé se musí mít na pozoru už nyní, kdy je díky vlhkému a teplému počasí aktivita klíšťat na vrcholu. „Už od února je nacházíme v hojných počtech. Nyní není problém nasbírat během dvou hodin v pár lidech okolo 1 200 klíšťat, což je opravdu šílené číslo,“ varuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymskou boreliózu SZÚ Kateřina Kybicová.

Žebříčku nemocí přenášených klíšťaty vévodí zmiňovaná lymská borelióza, kdy počty nakažených stoupají až trojnásobně. Zdaleka však v kraji není jedinou hrozbou.

8 fotografií

„Při procházce v olomouckých městských parcích máte jistotu, že každé druhé klíště je infikované a každé třetí či čtvrté vás může nakazit lymskou boreliózou. Zaznamenali jsme však i nebývale vysoký výskyt Anaplasmy phagocytophilum, což je bakterie, která napadá bílé krvinky a oslabuje imunitní systém. Nakažených klíšťat bylo 18 procent, což je dvojnásobek celorepublikového průměru,“ uvádí Kybicová.

V minulosti byl podle ní v regionu hlášený i výskyt klíštěte z nepůvodního rodu Hyalomma, což je velké teplomilné klíště původem ze suchých oblastí Afriky, Asie a Jižní Ameriky. Do Česka se zřejmě dostalo s migrujícími ptáky.

„V letní sezoně jsme však měli i případy, kdy si toto klíště lidé přivezli domů na kapotě auta z dovolené v Chorvatsku. Parazita nám hlásili i od koní,“ zmiňuje Kybicová. Exotické klíště se oproti našemu liší vzhledem i chováním.

Je třikrát větší a má pruhované nohy

„Zatímco klíště Ixodes ricinus, což je nejběžnější druh v Česku, na hostitele číhá a vyčkává, Hyalomma za ním i běhá. A může přenášet také závažnější virové či bakteriální infekce typické pro teplejší oblasti, třeba krymsko-konžskou hemoragickou horečku, jež má vysokou smrtnost a rozhodně to není nic, co bychom tu chtěli mít,“ apeluje Kybicová.

Hlaste klíšťata, žádají vědci veřejnost. Zaskočilo je, kolik jich žije v zahradách

Právě teď vědci vyrážejí do terénu testovat i na klíšťovou encefalitidu. V zájmu mají lokality na Šumpersku kolem oblíbené turistické rozhledny Háj, na Šternbersku i v okolí Svatého Kopečku u Olomouce.

„Současná velká aktivita a hojné počty klíšťat nám vyhovují, protože na virus encefalitidy je potřeba otestovat alespoň tisícovku jedinců z každé lokality. V ohnisku bývají infikovaná v jednom až tří procentech, jenže je velice složité ho najít, protože bývá striktně ohraničené a jen dvě stě metrů dál už mohou výsledky vypadat jinak,“ vysvětluje Kybicová s tím, že jedinou spolehlivou ochranou proti zmíněné nemoci je očkování.

Podobná místa, odlišný risk Klíšťata testovali i odborníci z Univerzity Palackého (UP) v Olomouci, kteří se v rámci studie publikované nyní v odborném časopise Journal of Medical Entomology zaměřili na šest lokalit na Moravě a sčítali také ptáky.

V regionu sbírali klíšťata v okolí oblíbené rybářské lokality Chomoutovské jezero u Olomouce a u Tovačova na Přerovsku. „Zaměřili jsme se především na nymfy klíštěte obecného, které již měly za sebou první sání na hostiteli a představují významný článek v přenosu infekcí na člověka. Zjistili jsme, že téměř 23 procent ze šesti stovek klíšťat nese některý z patogenů,“ uvádí spoluautor studie Peter Adamík z katedry zoologie přírodovědecké fakulty UP.

Nejčastěji šlo o borelie, anaplasmu a také bakterie rodu Rickettsia způsobující horečnatá onemocnění, často doprovázená vyrážkou nebo tmavým strupem v místě přisátí klíštěte. Výzkum současně ukázal výrazné rozdíly mezi jednotlivými lokalitami, kdy i na první pohled podobná místa mohou představovat odlišné riziko nákazy.

Nenoste si z procházek klíšťata. Naučte se před nimi venku správně chránit

„V Chomoutově jsme sbírali na frekventovaných rybářských stezkách a z velkého množství klíšťat bylo infikovaných boreliemi 17 procent. Jen o dva kilometry dál to přitom bylo osm procent,“ přibližuje Adamík s tím, že podobné to bylo i u tovačovských rybníků.

Rickettsie se všude pohybovaly kolem pěti procent.

Za výskyt v centru města mohou ptáci i ježci

Vědci si tyto lokality s velkým množstvím a druhovou pestrostí ptáků nevybrali náhodou. Chtěli prokázat, že právě větší výskyt opeřenců, kteří patří mezi časté hostitele klíšťat, povede i k většímu podílu nakažených klíšťat. To se však nepotvrdilo. „Ukazuje se, že vztah mezi hostiteli a šířením patogenů bude složitější,“ doplnila doktorandka Karolína Šimurdová.

Naopak ptáci společně s ježky, veverkami a hlodavci stojí podle expertů ze SZÚ za nebývale vysokým výskytem infekčních klíšťat v centrech velkých měst. „Tato zvířata jsou rezervoárem nemoci, kterou se klíšťata nakazí a šíří ji dál. Bude tak kolovat v parcích na malém prostoru a celá populace se na rozdíl od rozlehlých lesů se srnčí a jelení zvěří velice rychle promoří,“ uzavírá Kybicová.