Kropit náměstí moc nepomáhá, na hřišti hrozí ve vedrech popálení, varuje vědec
Česko letos trápila extrémní vedra i dlouhodobé sucho, jehož následky jsou stále patrné. Bioklimatolog Michal Lehnert z Univerzity Palackého v Olomouci popisuje, jak by města mohla vysoké teploty zvládat. Zatímco například kropení ulic velký přínos k ochlazování nemá, stromy nebo fontány v dlažbě mají prokazatelně příznivý efekt, říká Lehnert v rozhovoru pro iDNES.cz.
Rybáři i zemědělci říkají, že takové sucho jako letos nepamatují, Povodí Moravy uvedlo, že červenec patřil mezi ty nejsušší za posledních 40 let. V jakém období jsme se ocitli?
Ocitli jsme se tam, kde první modely z 90. a nultých let předpokládaly, pokud se bude trajektorie vyvíjet nepříznivým způsobem. Tedy v době, kdy pozorování klimatické změny zvládne i laik podle běžných zkušeností v životě. Je neoddiskutovatelný fakt, že klimatická změna má dopad na střední Evropu a pokud by to někdo popíral, je to stejné, jako říkat, že nacisté nespáchali holocaust.
Města jako Olomouc mají tepelný ostrov v letních nocích třeba kolem dvou stupňů Celsia. Brno může mít do tří čtyř stupňů, Praha běžněji čtyři i více.
Michal Lehnertklimatolog
Článek je součástí iDNES Premium. Více informací na webu iDNES.cz
Další zprávy
Vyhlédnuté hochy zmlátí i do bezvědomí. Zábavový gang děsí Olomoucko
Problémové nutrie. Na Olomoucku se jich daří odlovit více, přesto dále ničí břehy