Problémové nutrie. Na Olomoucku se jich daří odlovit více, přesto dále ničí břehy

Olomouc trápí nutrie. A to i přesto, že je úřad spolu s myslivci pravidelně odchytává. Nepůvodní zvíře se ale rychle množí a hloubením nor narušuje břehy i menší toky kolem Olomouce, kde může poškozovat protipovodňové stavby, které jsou pro město s opakovanou zkušeností s velkou vodou zásadní. Lidé si nutrie často pletou s bobry, na rozdíl od nich jsou ale mnohem agresivnější.

Jen v centru Olomouce se letos podařilo odchytit třiadvacet nutrií. Odborníci upozorňují, že býložravec je vděčným a drzým konzumentem, který sežere jeden až dva kilogramy potravy denně, což je na tocích kolem historického jádra města problém.

„Pro invazní druhy neplatí, že vše živé patří do přírody. V Olomouci jsou nutrie v ramenném systému Moravy i na přítocích a někdy si je lidé pletou i s bobry, což se nám aktuálně děje na Moravě, Mlýnském potoce i na Nemilance. Na rozdíl od bobrů jsou velmi agresivní a zabírají si prostor,“ uvedl vedoucí životního prostředí magistrátu Petr Loyka.

12 fotografií

Nutrie navíc hloubí nory, narušují a znečišťují břehy, čímž je destabilizují. „Zvyšují tak zranitelnost městského prostoru včetně rizika pádů stromů a mohou poškodit i protipovodňová opatření, tedy jednu z priorit města,“ zdůraznila primátorka Miroslava Ferancová (ANO).

Loyka připomíná, že nutrie se k nám dostaly z Argentiny v roce 1924. Jejich chov se rychle rozšířil, a to i kolem Olomouce. Především žádaná a v minulosti dobře prodejná kožešina, ale i chutné maso vhodné k různým úpravám, to byly podle něj hlavní důvody chovu. Když s ním lidé skončili, sami vypustili nutrie do přírody.

„S nutriemi nelze mít slitování“

Se snižováním stavů přemnožených nutrií pomáhají především myslivci. „Bez myslivců by redukce nutrií v Olomouci byla založena pouze na postupném odchytu a neměla šanci na úspěch. V mysliveckých statistikách se nutrie v posledních letech objevují po stovkách ročně, protože myslivci opravdu znají terén a odstřel je efektivní,“ popsal Loyka.

„Některé mladé samice v dobré kondici jsou schopny mít potomky, tedy první vrh od osmého měsíce života, až třikrát ročně, a to tři nebo i šest mláďat,“ sdělil vedoucí odboru loni, kdy město s odchytem začalo. „Proto s nimi nemůžeme mít slitování, i když nás za to někteří kritizují a snaží se do čistě biologického problému vnášet emoce,“ dodal.

Z hýčkaných nutrií v Olomouci vyrostl problém, v centru města zvažují odchyt

První nutrii v Olomouci zaznamenali ochránci přírody zhruba před třiceti lety. „Tehdy byl výskyt tohoto nepůvodního invazního hlodavce v Olomouci spíše sporadický, jednalo se o ojedinělé úniky z chovů na kožešinu a maso. Dnes už je nutrie téměř všude,“ shrnul při zahájení odlovů Jiří Šafář z olomouckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Na Olomoucku v loňském roce myslivci odlovili 544 kusů, rok předtím to bylo 312 zvířat.

Letos uvolnilo město na odchyt nutrií sto tisíc korun. V ramenném systému Moravy a na přítocích zároveň pokračuje jejich odstřel.

„Situaci sledujeme i v blízkosti uzavřených vod, jam po těžbě štěrkopísku zaplavených vodou. Likvidace nepůvodních druhů ve spolupráci s myslivci i s rybáři patří mezi významné kompetence v oblasti životního prostředí. Spolu s negativními změnami v krajině, suchem a akutními haváriemi jsou nepůvodní druhy největší hrozbou pro přírodu,“ řekl mluvčí radnice Pavel Konečný.