VIDEO: Ochráncům přírody se poprvé podařilo nafilmovat vlčata v srdci Jeseníků

Unikátní záběry letošních zhruba tři měsíce starých vlčat zveřejnila nyní Společnost přátel Jeseníků (SPJ). Mláďata těchto velkých šelem se vůbec poprvé podařilo zachytit v samotném srdci chráněné krajinné oblasti.

Po loňském neúspěšném vyvedení vlčat, kdy většina z mláďat uhynula a přežilo jen jediné, jsou letos vlčí rodiče mnohem zkušenější a zdá se, že se jim povedlo úspěšně vypiplat celou vlčí školku – na záběrech se postupně objevilo až pět potomků. Loňské odrostlejší mládě zaujalo své místo ve smečce, loví a pomáhá rodičům v péči o sourozence.

Nafilmovaná vlčata jsou součástí vlčí rodiny, jež má své teritorium v oblasti Národní přírodní rezervace Praděd s aktivním přesahem do okolí na Rýmařovsku.

„Je to odlehlejší oblast s divokými horskými lesy. Už když jsem na tato místa přišel před lety poprvé, věděl jsem, že je to ideální území, kde budou vlci jednou žít a mít tady svůj domov. Když od dětství vyrůstáte v přírodě na horách, máte v sobě silnou intuici a cit a prostě to poznáte,“ svěřil se předseda SPJ Ondřej Bačík, který má za sebou i řadu výprav do kanadské divočiny.

Vlci v Jeseníkách 16 fotografií

Prvního vlka ve zmíněné oblasti nafilmoval v srpnu 2021, poslední tři roky už pozoroval vlčí pár a na konci dubna se mu podařilo zdokumentovat březí vlčici.

„A teď se mi na stejném místě ukázala celá vlčí školka,“ neskrývá nadšení Bačík. „Je to pro mě obrovská radost a odměna za 16 let pozorování, péče a práce v terénu.“

V okolí brlohu rozmístil kamery a čekal

K vlčí rodině má hluboký respekt. „Věděl jsem, kde mají letos brloh s mláďaty, ale netroufl jsem si je rušit. Do okolí jsem proto rozmístil několik kamer a počkal jsem, až vlčata začnou zkoumat okolí, což se stalo právě nyní,“ popisuje.

Když se vrátil v neděli večer z hor, nevěřil svým očím. „Nejdříve bylo vidět dva malé vlky a na dalších záběrech už byli čtyři. Kamery je nafilmovaly z metrové vzdálenosti, jsou to unikátní záběry z bezprostřední blízkosti a vlčata jsou prostě kouzelná,“ dojímá se Bačík. Vlčí teritorium bývá obrovské a může mít 200 až 300 kilometrů čtverečních. Trefit tak místo, kde mají vlci brloh, není vůbec snadné.

Záběry vlčat i výsledky monitoringu o výskytu vlčích smeček na území CHKO a v navazujících oblastech Jeseníků, které SPJ zveřejnila na konci července, jen dokládají, že vlci se opět stali nedílnou součástí přírody na severu Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Návštěvníci hor s tím tak musí počítat a dodržovat základní bezpečnostní pravidla.

Vlci si oblíbili Jeseníky. V horské divočině a okolí jich může žít i čtyřicet

„Tři dospělí vlci jsou nyní velmi aktivní a musí hodně lovit, aby zajistili velkou rodinu. Vlčata mají přes tři měsíce a jsou teď ve fázi aktivního poznávání světa v okolí a učení se, takže jsou hodně v pohybu. Někdy chodí sama, někdy jsou pod dohledem,“ přibližuje Bačík.

Prošli vlci, chvíli po nich borůvkáři

Jenže je sezona sběru lesních plodů a vlčí lokalitou prochází i sběrači borůvek, houbaři či turisté. Riziko vzájemného setkání a kontaktu je tak nyní poměrně vysoké.

„Vlci nejsou krvelačné bestie číhající na lidi, ale ani hodní a bázliví pejsci. Jde o velkou a silnou šelmu a rozhodně nemusí být vždy plaší a nemusí mít vždy z lidí strach,“ upozorňuje šéf SPJ.

„Nemusíme mít obavy chodit do hor a do přírody, ale důrazně apeluji, aby lidé ve vlčích oblastech dodržovali základní pravidla. Zejména při pohybu mimo turistické stezky je důležité vlky nepřekvapit, nevyrušit u stržené kořisti či neohrozit mláďata. K setkání ale může dojít i na lesní cestě. To znamená, že šelmy musí o naší přítomnosti vědět, je dobré častěji zatleskat nebo hlasitě mluvit,“ radí milovník přírody.

Vlčata se podařilo natočit také loni na pomezí Olomouckého a Pardubického kraje:

Při setkání je pak důležité zachovat klid, mluvit výrazně nahlas, ale nekřičet, nijak šelmy neprovokovat ani nekrmit, neutíkat a pozvolna opouštět místo.

Problematické a rizikové je pak pouštění psů na volno, protože vlci si mohou hájit své teritorium a mláďata před narušitelem. „Je potřeba mít psa na vodítku, ostatně volné pobíhání psů zakazuje i myslivecký zákon,“ upozorňují ochránci přírody.

Riziko i pro chovatele hospodářských zvířat

Návrat velkých šelem s sebou nese určitá rizika a problémy také pro zemědělce, zejména ztráty na hospodářských zvířatech. Přestože v CHKO žijí horští vlci lovící divokou zvěř, občas sestoupí do podhůří a způsobí škody zejména na ovcích.

„Nezabezpečená stáda ovcí jsou pro ně pozvánkou k prostřenému stolu, kterému vlci neodolají,“ varuje Bačík. Chovatelé by proto měli svá stáda zabezpečit například dostatečně vysokými mobilními elektrickými ohradníky, pasteveckými psy nebo by měli ovce na noc zahánět do mobilních košárů.

Lesy na Šumpersku jsou plné vlků, farmáři počítají ztráty. Útočí smečka a chodí ke vsi

V současnosti se vlci vyskytují na většině území CHKO Jeseníky. Jiná potvrzená a monitorovaná vlčí smečka se pohybuje převážně na území Medvědské hornatiny mezi Vrbnem pod Pradědem a Jeseníkem, další pak v oblasti kolem Lipové-lázní.

„Veřejnost a turisté včetně lesníků, myslivců a farmářů, všichni bychom měli hledat cesty, jak se naučit žít ve vzájemném souladu s těmito velkými šelmami,“ míní Bačík.

Vlci mají zásadní roli pro zdravé fungování horské přírody, jakožto vrcholoví predátoři regulují počet přemnožených srnek, jelenů i divočáků, dávají zvěř do pohybu a aktivně loví i konkurenční lišky či invazní nepůvodní psíky mývalovité. Tím pomáhají vytvářet zdravé a druhově pestré lesy.