FN Olomouc dokončila hrubou stavbu nového pavilonu, ukrývá potrubní poštu i 13 výtahů

Významného milníku dosáhla stavba nového centrálního pavilonu B přezdívaného „Franz Josef“ v areálu Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL). Největší budova v historii zdravotnického zařízení za 3,5 miliardy korun bez DPH má hotovou hrubou stavbu. V současnosti tam 150 dělníků pracuje na tepelné izolaci a fasádě v barvě měděnky, zasklívají stovky oken a v interiérech dokončují rozvody a veškeré technologie.

„Na střeše budovy zavlála glajcha (stromek umístěný na nejvyšší bod stavby symbolizuje poděkování řemeslníkům za dosavadní práci) jako znamení, že nejpracnější část – hrubou stavbu, máme hotovou. Pracujeme za plného provozu a areálem projedou stovky nákladních vozidel. Hrubá stavba také pojala 13 tisíc kubíků betonu a vyztužilo ji přes 2 700 tun oceli,“ bilancuje projektový manažer z firmy Gemo Dominik Procházka, jenž zastupuje sdružení firem, které se na stavbě podílejí.

Nejtěžší podle něj bylo popasovat se s vnitřními rozvody, které jsou specifické. „Jedná se o budovu nemocnice a speciálně vedené jsou rozvody mediálních plynů, je tam stlačený vzduch, potrubní pošta… To jsou věci, které běžně na stavbě neřešíte,“ zhodnotil Procházka.

38 fotografií

Monumentální stavba odstartovala 10. října 2024 přesně v deset hodin a deset minut. Hrubá stavba byla hotová za 580 dní.

„Novostavba by měla být dokončená za 1 306 dní od zahájení, tedy 8. května 2028. Budova bude mít osm podlaží a zastavěnou plochu přes osm tisíc metrů čtverečních,“ vypočítal vedoucí odboru investic FNOL František Valíček.

Nejvyšší místo objektu se tyčí přibližně 29 metrů nad úroveň budoucího vstupu, zatímco nejhlubší pilota sahá dalších 30 metrů pod něj.
„Dokončení hrubé stavby představuje významný milník celé investice. Stavba pokračuje podle harmonogramu a postupně přecházíme do dalších etap, tedy uzavírání objektu a instalace technologií,“ doplnil Valíček.

Kavárna, dvě atria i posezení u vodotrysku

Nový pavilon po dokončení nabídne špičkové zázemí pro řadu významných klinik a stane se jedním z klíčových center moderní medicíny ve FNOL. Už nyní je patrné, jak dominantní a důležitou součástí nemocničního areálu bude.

„Výrazně promění budoucnost nemocnice,“ říká bez nadsázky Valíček, zatímco redaktorku iDNES.cz provádí zázemím osmipodlažní budovy. Dominovat jí bude centrální příjem a prosvětlené čekárny urgentu, kam bude dopadat denní světlo. „Je to záměr. Jsou zde dvě atria, která lidem otevřou pohled na nebe,“ vysvětluje šéf odboru investic.

Olomoucká fakultní nemocnice začala stavět nový superpavilon za čtyři miliardy

Počítá se také s kavárnou a venkovním posezením u vodotrysku, novou přístupovou cestou i zastávkou autobusu. Pacienty a lékaře bude mezi patry vozit třináct výtahů.

V novém pavilonu B se počítá s kompletním zázemím pro neurologickou a neurochirurgickou kliniku a kliniku traumatologie a ortopedie. Rozšíří se sem urgentní příjem a další kliniky z budovy A, kterou s pavilonem propojí koridor.

„Kromě ambulantních částí jednotlivých klinik, urgentního příjmu a sály pro jednodenní chirurgii se počítá i se dvěma rentgenovými pracovišti a baterií operačních sálů. První nadzemní podlaží pak bude lemované jednotkami intenzivní péče pro jednotlivé obory. V dalších nadzemních patrech bude devět lůžkových jednotek s celkem 273 lůžky standardního typu,“ vypočítal Valíček.

Před 119 lety vrátili na Hané první oční transplantací na světě pacientovi zrak

Nejvyšší páté nadzemní podlaží poslouží jako zázemí pro strojovny vzduchotechniky a chlazení, naopak nejhlubší třetí podzemní podlaží budou garáže se 153 parkovacími místy. Povede odsud tunel do budoucí stavby budovy C, tedy nové porodnice.

Více než stoletá historie

Historie pavilonu a současně i olomoucké nemocnice se začala psát před 130 lety. „Dne 1. dubna 1892 se usnesl Moravský zemský sněm v Brně, že v Olomouci vystaví novou nemocnici na svahu Tabulového vrchu. Výstavba započala v červnu 1894 a v září 1896 se sem přestěhovali první pacienti,“ přiblížil mluvčí nemocnice Adam Fritscher s tím, že původní rozpočet stavby obnášel 600 tisíc zlatých, později se snížil na 450 tisíc zlatých.

Rozhodnutí sněmu dokládala i pamětní deska ve vestibulu pavilonu, jež nesla latinský nápis: Za vládnoucího císaře Františka Josefa I. přikázal zemský sněm Markrabství moravského dekretem usneseným dne 1. dubna 1892 vystavět tuto budovu k ulehčení chorým.

V roce 1896, kdy se Franz Josef otevíral, to byla na tehdejší dobu moderní budova, která výborně splňovala požadavky a potřeby tehdejšího způsobu léčby. Od té doby se však nemocnice dramaticky rozrostla, přibyly nové pavilony a kliniky, a především se významně změnily způsoby léčby.