Na práci nejsou lidi. Firmy hledají také na Filipínách, bez cizinců se zastaví sklizeň

Před 15 lety se na jednu pracovní pozici hlásilo tolik zájemců, že řadu z nich třeba ve firmě ZLKL personalista odrazoval předem, aby jich na konkurz nepřišlo moc. Dnes zaměstnavatelé v Olomouckém kraji bojují s nedostatkem pracovních sil. Společnosti musejí hledat zaměstnance až v daleké cizině, kromě náborů v zahraničí pomáhá také robotizace. Ale stále ne dostatečně.

Regionální pracovní trh je úplně jiný a stále se podle jeho aktérů mění obrovskou rychlostí. Odborníci upozorňují, že se firmy v kraji potýkají jak s nedostatkem uchazečů, tak s nízkou kvalifikací pracovní síly.

„Vedle sebe tak existují volné pozice a lidé bez zaměstnání, což potvrzuje strukturální neefektivitu trhu práce,“ konstatuje zpráva platformy Pluxee, jež nedávno vyšla v souvislosti s aktuální soutěží Pluxee Zaměstnavatel roku.

„V Olomouckém kraji dnes zaměstnavatelé neřeší pouze nedostatek lidí, ale především nedostatek správných dovedností. Ve výrobě a strojírenství dlouhodobě chybějí technické profese, mechatronici, seřizovači, pracovníci údržby, CNC specialisté a lidé schopní pracovat s automatizací a digitalizovanými výrobními procesy,“ řekla prezidentka Asociace personalistů České republiky Jaroslava Rezlerová.

Češi nejsou v práci vyloženě nespokojení, bojují s frustrací, zjistil průzkum

„Ve službách roste poptávka po lidech se zákaznickými a obchodními dovednostmi, stále více také po těch s digitální gramotností, schopností pracovat s daty a využívat nástroje umělé inteligence. Napříč všemi obory zaměstnavatelé nejčastěji zmiňují nedostatek adaptability, schopnosti učit se nové věci, samostatně řešit problémy a efektivně spolupracovat v týmu,“ shrnula prezidentka.

Mladí opouštějí sever

Nejhorší situace je na severní periferii kraje, která ztrácí mladé lidi. „Největší tlak na odchod mladých pozorujeme dlouhodobě v okrajových částech regionu, zejména na Jesenicku a částečně na Šumpersku. Absolventi často odcházejí za studiem a následně i za kvalifikovanou prací do Olomouce, Brna nebo Prahy,“ uvedla Rezlerová.

„Firmy ve zmíněných oblastech proto stále více investují do spolupráce se školami, stipendií, trainee programů a rozvoje zaměstnanců, protože si uvědomují, že získat nové lidi zvenčí bude čím dál složitější. Schopnost udržet mladé talenty se stává jedním z klíčových faktorů budoucí konkurenceschopnosti místních zaměstnavatelů,“ dodala Rezlerová.

Tisková konference ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) k převodu evropských směrnic o transparentním odměňování a platformové práci. Na snímku Jaroslava Rezlerová. (16. března 2026)

Podle předsedy krajské hospodářské komory Josefa Ťulpíka tkví potíž i v nedostupnosti bydlení. „Je potřeba, aby města vytvářela lepší podmínky pro výstavbu. Mladí se po škole často nemají kam vracet,“ podotkl šéf komory.

Situaci by na severu mohly změnit k lepšímu plánované projekty nového bydlení v Šumperku, Jeseníku a dalších obcích. Firmy v kraji musejí vynakládat na zajištění pracovní síly značné úsilí.

„Ve výrobě sledujeme útlum počtu zájemců a klesající kvalifikaci, takže si je přeškolujeme, a to i z úplně jiných oborů. Lidí v našem regionu je už tak málo, že jsme nuceni podnikat nábory v zahraničí,“ přiblížila Martina Brázdilová, šéfka personálního oddělení společnosti ZLKL působící v Lošticích a Mohelnici na Šumpersku.

Společnost podle ní cílila na Ukrajinu, ale válka tyto snahy zničila. Zaměřuje se také na Kazachstán, ale v tomto případě naráží na nízké kvóty stanovené státem pro pracovní povolení. „Zbývají tak Mongolsko a Filipíny. V prvním případě je velmi obtížné sehnat kvalifikované lidi.

Naopak Filipíny jsou orientované na vývoz pracovníků do celého světa, tamní systém vzdělávání a podpory je této potřebě uzpůsobený. Ale i oni už si začínají vybírat, rozhlížet se na pracovním trhu a hledat lepší pozice,“ upozornila Brázdilová. Zdůraznila přitom, že zajištění pracovníků v zahraničí firmu stojí značné náklady. Musí třeba zajistit zaměstnance, kteří se cizincům věnují.

AI dokáže uchazeče o práci diskriminovat, lidem nestačí v intuici a kreativitě

„Máme člověka, který se specializuje pouze na tuto stránku, a tři koordinátory. Pracovníkům ze zahraničí zajišťujeme bydlení, máme vlastní ubytovny. Musejí také pobírat nejméně 1,22 násobek minimální mzdy, což je u některých pozic nesmírně těžké dodržet, protože se z hlediska produktivity někdy ani nezaplatí,“ vyjmenovala.

„Pracovní trh se strašně rychle mění a musíme na to okamžitě reagovat. Pečlivým výběrem eliminujeme problémy s motivací, i když pak některé pozice obsazujeme pomalu. Spolupracujeme se školami i veřejností. Před 15 lety se hlásilo o práci tolik lidí, že jsme se některé snažili předem odrazovat, abychom udělali předvýběr. To je dnes dávno pryč,“ zavzpomínala Brázdilová.

Farmařit bez cizinců nejde

Na síly ze zahraničí jsou odkázané také zemědělské firmy. „Bez Bulharů a Rumunů se pěstování a sklizeň chmele úplně zastaví,“ předeslal předseda představenstva Zemědělského družstva Kokory Vladimír Lichnovský. I on se s kolegy poohlíží po výpomoci mimo EU.

„Pracovníci z Balkánu jsou lenivější než dříve, zejména mladší lidé. Budeme zkoušet nábory mezi Vietnamci a Filipínci, jsou skromnější a pracovití. Máme výbornou zkušenost se dvěma Filipínkami, které se tu už vdaly a mají děti,“ doplnil.

Najít vhodné pracovníky? V Česku to trvá roky, v Asii pár týdnů, líčí personalista

Přitom se už ani moc nespoléhá na mladou krev z Hané. „Studenti z učilišť a středních odborných škol toho velmi málo umí. Požadují zato nejmodernější techniku, v traktorech se jim nechce řadit, zato by tam chtěli klimatizaci a video,“ podotkl s tím, že kromě osvědčených kmenových zaměstnanců noví lidé vesměs trpí „obrnou rukou“ a těžká práce v zemědělství jim nevyhovuje.

Šéf hospodářské komory Ťulpík zdůraznil, že zaměstnavatelé budou muset čelit nedostatku lidí prohlubováním automatizace, robotizace a využíváním umělé inteligence. „Ke spoustě plodin už dnes nepřijde lidská noha, roboti dojí krávy, ale stále jsme na lidské práci závislí, zejména v případě pěstování chmele,“ podotkl k tomu Lichnovský.

„Robotizace postoupila za posledních 15 let ohromně dopředu, tehdy pracoval dvojnásobek lidí, nicméně klade opět velké nároky na znalosti lidské obsluhy, programátory, technické pozice,“ připomněla k této problematice Brázdilová ze ZLKL.