I nebe má svá pravidla. Drony ruší občany, přírodu a taky zburcovaly armádu

Bzučící drony u vojenského prostoru, nad chráněnou přírodou nebo třeba motorové rogalo brzy ráno kroužící nad střechami domů. Létající stroje stále častěji zaměstnávají úřady i obyvatele. Policie letos v kraji přijala už čtyři oznámení týkající se dronů a Úřad pro civilní letectví (ÚCL) potvrzuje, že podnětů obecně přibývá. Ne vždy se však podaří odhalit viníka.

S rostoucí oblibou bezpilotních letounů se stále častěji řeší, kam už s nimi piloti létat nesmějí. Aktuálně na ně upozornil Vojenský újezd Březina na Drahanské vrchovině. Dron se podle přednosty újezdního úřadu Romana Smolky objevil poblíž hranice vojenského prostoru na území Myslejovic na Prostějovsku.

Vedení vojenského újezdu proto rozeslalo do okolních obcí informaci, že vojáci v okolí zaznamenali opakovaný pohyb nepovolených dronů nad územím Březiny.

„Tyto lety nebyly nahlášeny ani na centru letového provozu. Letecký koridor nad územím vojenského újezdu podléhá zvláštnímu režimu a pohyb jakékoli pilotní i bezpilotní techniky podléhá přísným pravidlům,“ stálo v prohlášení.

Mezi domy jsme museli vytvořit letiště. Umělec přiblížil zákulisí obří dronové show

Původní údaj budil dojem, že nepovolené drony létaly přímo nad vojenským újezdem. Podle Smolky ale žádný stroj jeho hranici nepřekročil. „Žádný dron nepřeletěl hranice vojenského újezdu. Byl pouze v Myslejovicích,“ upřesnil.

Zpráva, kterou následně újezd rozeslal okolním obcím, tak podle něj měla především preventivní charakter – upozornit majitele dronů, že do vojenského prostoru létat nesmějí.

Hrozí srážka s dronem vojáků

Důvodem není pouze ochrana vojenských objektů. V újezdu se odehrává také výcvik s bezpilotními prostředky a podle Smolky civilní dron představuje riziko. „Nepříjemné by bylo, kdyby se vojenský dron srazil s civilním. Kdo by potom byl viníkem? Občan,“ upozornil s tím, že armáda chystá opatření proti nepovolenému vletu dronů nad vojenský újezd.

Reálné testy pozemních dronů. Lipník se stává „Silicon Valley“ armádní robotiky

Přímo v Myslejovicích podle starosty Zbyňka Ambrose (SNK) žádný větší problém s drony nepociťují. Upozornění tohoto druhu obec dostala poprvé, běžně totiž armáda do obce posílá především údaje o střelbách, uzavírkách prostoru či mimořádných událostech. Na drony si podle něj nestěžují ani obyvatelé obce.

Případy neukázněných dronařů řeší rovněž policie. V kraji letos přijala čtyři oznámení o pohybujících se dronech. Nejčastěji se podle policejního mluvčího Libora Hejtmana objevovaly nad zahradami. „Tyto případy jsme oznámili Úřadu pro civilní letectví,“ uvedl Hejtman.

Právě ÚCL totiž prošetřuje porušování pravidel pro využívání vzdušného prostoru. Přestože ÚCL neeviduje konkrétní čísla v regionech, potvrdil, že obecně přestupků a podnětů od veřejnosti přibývá.

Podle mluvčí úřadu Jitky Ungerové piloti nejčastěji nedodržují podmínky provozu v takzvaných zeměpisných zónách – například v hustě osídlených oblastech, zakázaných prostorech nebo okolí letišť. Pokud policie pilota nezjistí přímo na místě, předává ÚCL oznámení na neznámého pachatele. S rostoucím počtem bezpilotních prostředků se musejí vypořádávat také správci chráněných území. Třeba v CHKO Jeseníky během léta vyřizují běžně čtyři až pět žádostí týdně.

„Ti poctiví, co chtějí létat s povolením, nás žádají o vyjádření. Vydáváme jim takzvanou předběžnou informaci k tomu, jestli smějí, nebo nesmějí,“ popsal Vít Slezák z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Letecký provoz v Praze narušil dron v bezletové zóně ruzyňského letiště. (8. května 2026)

Agentura řeší i to, jak systém do budoucna nastavit. Jednou z možností je vymezit místa, kde by bylo možné v chráněných oblastech létat snáze, například v zastavěných částech obcí. Přestože agentura eviduje zvýšený počet žádostí, v CHKO Jeseníky závažné incidenty v poslední době nezaznamenala.

Drony se nejčastěji objevují například kolem vysílače na Pradědu či Ovčárny. Podstatně kritičtěji situaci hodnotí Ondřej Bačík ze Společnosti přátel Jeseníků. Ten se s neukázněnými piloty setkal opakovaně jak na hřebenech Hrubého Jeseníku, tak na Králickém Sněžníku.

Dříve či později dojde k tragické nehodě, řekl odborník k dronům ohrožujícím letiště

Společnost také předávala správě CHKO podnět na člověka, který se měl létáním v rozporu s pravidly následně chlubit na sociálních sítích. Případ podle Bačíka skončil sankcí. Za problém považuje hlavně létání v nejcennějších partiích hor. Drony tam mohou rušit živočichy, zvlášť ptáky během námluv a hnízdění. Vadí ale i návštěvníkům, kteří do hor míří právě kvůli klidu.

Budíček jménem rogalo

S létáním v nepovoleném prostoru mají zkušenosti i v Litovli na Olomoucku, kde v neděli před dvěma týdny vzbudilo obyvatele po šesté hodině ráno motorové rogalo.

„Bylo asi 6.15 a pilot nám létal přímo nad střechami. Rogalo dělalo zvuk jako motorová pila, bylo jen kousek nad korunami stromů, dokonce jsem v něm viděl chlapa v přilbě a s brýlemi,“ popsal litovelský starosta Viktor Kohout (SNK). Sice stihl pořídit fotku, nebyla ale dost zřetelná.

Městská policie proto požádala veřejnost o pomoc při odhalení totožnosti pilota rogala. „Nad hustě zastavěnou oblastí nesmí být let prováděn níže než 300 metrů nad nejvyšší překážkou v okruhu 600 metrů, s výjimkou zákonem stanovených případů,“ vysvětlila městská policie na sociální síti. Žádné nové důkazy se však neobjevily.

Město Litovel sice nemá protihlukovou vyhlášku, podle Kohouta by však stejně byla její vymahatelnost nesnadná.

Rogalo létá nízko nad domy a budí lidi v Litovli. Pilota hledají strážníci

„Pro neděle a svátky ji má například Šternberk, ale co jsem se bavil se starostou, i tam to mají složité,“ podotkl Kohout. Ačkoli je přesvědčen, že půlhodinové létání rogala nad Litovlí bylo proti předpisům, není se čeho chytit.

„Dostal jsem sice nějaké telefonáty, že je to ten nebo ten, ale stejně nikdo nechce svědčit. Hlavní nicméně je, že od té doby je klid,“ řekl litovelský starosta. Motorové rogalo přitom nepatří mezi tiché stroje. Dostupné údaje uvádějí v bezprostřední blízkosti stroje hlučnost kolem 90 decibelů. Pro srovnání, práh bolestivosti lidského sluchu se pohybuje přibližně mezi 120 a 140 decibely.