Vidí dál, navádí palbu. I to je naše know-how, říká velitel dronového praporu
Na bojišti rozhoduje schopnost vidět dál, zůstat ve vzduchu celé hodiny a získávat klíčové informace z terénu. Právě proto vznikl před šesti lety 533. prapor bezpilotních systémů, který se nyní bude z Prostějova stěhovat na letiště v Bochoři na Přerovsku. Činnost praporu, oblast jeho nasazení i to, co ve sféře dronů přinesly soudobé válečné konflikty, přibližuje exkluzivně pro iDNES.cz velitel praporu Jiří Smažil.
Co vedlo armádu k tomu, že založila vlastní dronový prapor?
Myslím, že hlavním důvodem je, že to v tu dobu bylo namístě. Už historicky u 102. průzkumného praporu byla budovaná rota bezpilotních průzkumných prostředků, ze které tento prapor následně vznikl. Jednalo se víceméně o to, že se rozšiřovaly počty praporu a armáda chtěla nabýt další schopnosti v oblasti vzdušného průzkumu.
Váš prapor je součástí 53. pluku průzkumu a elektronického boje. K čemu tedy drony především používáte?
Většina naší práce je spojená s průzkumem a sledováním, takže drony používáme primárně k tomuto účelu. Potom samozřejmě poskytujeme součinnost při navádění dělostřeleckých nebo leteckých paleb. Snažíme se připravovat na co nejširší spektrum úkolů, které nás můžou v této oblasti potkat.
Když mluvíme o bezpilotních systémech, jde u vás jen o letecké drony, nebo pracujete i s pozemními systémy?
Pozemní bezosádkové systémy u našeho praporu nevyužíváme, je to samostatná kategorie. My jsme součástí zpravodajského zabezpečení armády. K naší činnosti využíváme jednak multikoptéry (dron s několika vrtulemi – pozn. red.), naší hlavní doménou jsou však drony s pevnými křídly.
3D tisk bude hrát klíčovou úlohu v doplňování ztrát na frontě.
Článek je součástí iDNES Premium. Více informací na webu iDNES.cz
Další zprávy
Fenomén mamataxi v Olomouci. Aut u škol soustavně přibývá, už i na krátké trasy
Co jedli vikinští či římští válečníci. Festival nabídne pokrmy z vojenské kuchyně