Supervůz zrychlí z nuly na sto za tři sekundy. Postavili ho na univerzitě v Ostravě

Z nuly na sto za 3,3 sekundy, výkon 815 koní a dojezd až 550 kilometrů. Takové vlastnosti má elektrický supervůz Titan, který představila Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. V posledních letech jej vyvíjeli její zaměstnanci, doktorandi a studenti. Téměř pět metrů dlouhý elektromobil vznikl z velké části přímo v univerzitních prostorách.

6 fotografií

„Unikátní na vozidle je, že všechno jsme si vyvinuli ve vlastních laboratořích. Vyvinuli znamená i to, že jsme si to vyrobili a následně otestovali,“ popsal vývoj stroje designér a hlavní konstruktér vozu Rostislav Zapletal.

Zatímco automobilky podle něj při vývoji využívají řadu dodavatelů hotových komponentů či polotovarů, ostravský tým se pokusil zvládnout vývoj celého auta.

Výsledkem je vůz o výkonu 600 kilowattů, tedy 815 koní, s točivým momentem 1280 newtonmetrů. Baterie má kapacitu 117 kilowatthodin, automobil váží bez posádky 1991 kilogramů a měří bezmála pět metrů.

Podle údajů konstruktérů zvládne zrychlení z nuly na sto kilometrů v hodině za 3,3 sekundy, jeho odhadovaná maximální rychlost je 245 kilometrů v hodině a dojezd 430 až 550 kilometrů.

Ne všechny údaje už ale vývojový tým stačil ověřit v praxi. Zrychlení zkoušeli na polygonu Tatry v Kopřivnici, maximální rychlost ani skutečný dojezd zatím ne. „Nejprve potřebujeme najet nějaké testovací kilometry, abychom zjistili, jakou máme reálnou spotřebu,“ vysvětlil Rostislav Zapletal s tím, že například maximální rychlost kolem 250 kilometrů v hodině je zatím pouze vypočteným odhadem.

Škola navíc nemá podle něj vhodné podmínky k bezpečnému testování takových rychlostí.

Titan se skládá přibližně z pěti tisíc součástek. Mezi jeho zvláštnosti patří například motýlí dveře, natáčecí zadní náprava umožňující takzvaný krabí pohyb do boku či vzduchem chlazený bateriový systém.

Právě absence kapalinového chlazení podle konstruktérů pomohla snížit hmotnost vozu. Součástí baterie je také speciální hasicí systém, který v případě problému dokáže bateriový prostor zaplnit hasicí látkou.

Týmová prací expertů i studentů

Vývoj přitom nebyl jen záležitostí profesionálních konstruktérů. Přímo na projektu se podílelo 16 zaměstnanců univerzity, další části vznikaly v rámci bakalářských, diplomových a disertačních prací studentů školy.

Design vozu je disertační prací Rostislava Zapletala, podvozek s integrovaným bateriovým boxem vznikl v disertační práci Michala Buráně. Další studenti se podíleli například na konstrukci dveří, interiéru nebo kamerového systému.

VIDEO: Studenti VŠB postavili karoserii elektromobilu jako od profesionálů

„‚Tvrdé jádro‘ týmu tvořilo asi dvanáct lidí, širší okruh kolem šestnácti. Při započtení studentů, kteří během let pracovali na jednotlivých částech vozu, by mohl celkový počet dosáhnout padesáti až šedesáti lidí,“ odhadl šéfkonstruktér vozu.

Některé úkoly navíc podle něj postupně přebíralo více studentů – jeden připravil koncepci, další ve vývoji pokračoval a jiný součást dokončoval a testoval.

Studenti díky projektu vědí, jak se staví auto

Právě praktickou zkušenost považují na univerzitě za jeden z hlavních přínosů projektu. „Když u nás byli zástupci automobilek, říkali, že potřebují absolventy, co si to řemeslo osahají. Když někdo všechno zná jenom z přednášek, tak vlastně neví, jak se to vozidlo staví,“ vysvětlil Zapletal s tím, že právě proto studenti při podobných projektech procházejí vývojem od prvotního návrhu až po výrobu a testování.

Příprava Titanu začala už kolem roku 2018, od roku 2020 pokračovala v rámci projektu podpořeného Technologickou agenturou ČR. Pro jízdní zkoušky byl vůz sestaven v roce 2023 a od té doby jej tým postupně vylepšoval.

Od začátku přitom konstruktéři počítali s možností, že by automobil jednou mohl vyjet i na běžné silnice. K tomu mu ale zatím chybí homologace.

Tajemný iCar zas nabírá zpoždění. Apple nemá autonomní technologii

„Vozidlo bylo navržené tak, aby se mohlo pohybovat po komunikacích, formálně plní všechny homologační požadavky, ale samotná homologace stojí 100 tisíc eur,“ vysvětlil Rostislav Zapletal.

Univerzita by proto podle něj potřebovala investora, který by náklady na schvalovací proces uhradil. Teprve potom by Titan mohl běžně jezdit po veřejných komunikacích.