Mají spoustu mláďat, většina ale nepřežije. Vlci v kraji se opět rozmnožili

Mláďata má letos většina vlčích smeček v Beskydech i Jeseníkách. Ukázal to pravidelný monitoring Hnutí Duha. Podle odborníků to ale neznamená, že výsledkem bude dramatický nárůst počtu vlků. Většina mláďat totiž nepřežije první rok života.

Ve Vsetínských Beskydech se podařilo potvrdit rozmnožení stejné vlčí smečky jako loni. „Reprodukce byla potvrzena také v Moravskoslezských Beskydech a na slovenské straně východních Javorníků,“ informovala Martina Labudová z Hnutí Duha šelmy.

Vlci si oblíbili Jeseníky. V horské divočině a okolí jich může žít i čtyřicet

Ve Slezských Beskydech, ve východní části Moravskoslezských Beskyd a v příhraniční části Javorníků se naopak letos nová mláďata potvrdit nepodařilo.

Ve třech různých oblastech se ale rozmnožili vlci také v Jeseníkách. A může jich tam být i víc. „Okolnosti nasvědčují narození mláďat i na čtvrtém místě, a na dalším by nová mláďata mohl potvrdit pokračující monitoring,“ doplnila Labudová.

Vlčat se v jednom vrhu narodí nejčastěji od tří do sedmi, nadpoloviční většina ale nepřežije první rok života. „Proto ani přesný počet mláďat neuvádíme, protože třeba za týden už to číslo nemusí být pravdivé,“ podotkl koordinátor Hnutí Duha šelmy Michal Heller.

Jak v Beskydech, tak i v Jeseníkách se nyní pohybuje hned několik vlčích smeček. „Jedná se o rozlehlá území, je v nich tedy dost místa na více teritorií, které mívají rozlohu od 150 do 300 kilometrů čtverečních,“ objasnil Heller.

V Jeseníkách má smečku i vlk z Rakouska

Pokud mláďata přežijí kritický první rok, během dalších dvou se osamostatňují a hledají si někoho do páru. „Když se jim pár podaří vytvořit, hledají si nové teritorium, kde by mohli žít. V případě, že rodičovský pár uhyne, tak obsadí jejich území,“ vysvětlil.

Vzdálenosti, které vlci překonávají, přitom mohou být i stovky kilometrů. „V Jeseníkách máme potvrzenou přítomnost vlka, který se narodil v Rakousku, pak doputoval do Jeseníků a tam založil vlastní smečku,“ doplnil.

Ochránci mapovali vlky v Beskydech. Populace je stabilní, na dobytek útočí méně

Zatímco do Beskyd se vrátili vlci už v polovině devadesátých let, poprvé byl tehdy jejich pohyb zaznamenán v roce 1994 v katastru obce Bílá, Jeseníky jsou pro ně relativně novou oblastí.

„Osídlovat ji začali někdy v letech 2018 až 2020, nyní se tam pohybuje už několik smeček,“ sdělil Heller s tím, že to je pro ně perspektivní území. „Je tam více volného místa než v Beskydech, takže dostatek prostoru, kde se mohou nerušeně pohybovat, mají tam také dost potravy, tedy volně žijící zvěře. A pohyb turistů tam není tak velký jako v Beskydech.“

Právě volně žijící zvěř je hlavní potravou vlků, v naprosté většině se jedná o spárkatou zvěř, která je u nás stále značně přemnožená. „Z hlediska rovnováhy je tak návrat vlků výhodou. Pomáhají nejen počty spárkaté zvěře regulovat, ale také mění její chování. Výsledkem jsou pak nižší škody na lesních porostech, i proto třeba lesníci vidí vlky rádi,“ vysvětlil Heller.

„Vlk do přírody patří, ale není samospasitelný. Stavy zvěře určitým způsobem regulovat umí, ale práci myslivců nezastane,“ podotkl Libor Konvičný, emeritní ředitel Biskupských lesů.

Podle jeho slov v některých částech Beskyd už kvůli vlkům a rysům nezbyla skoro žádná srnčí. „Vysoká zůstala, na tu si vlk tolik netroufne,“ dodal.

Proto považuje za důležité zachování rovnováhy. „Je třeba hlídat, aby se vlk nepřemnožil tak, až by škody jím páchané byly neúnosné. Vezměte si, jaký je dnes problém s medvědy na Slovensku, a ti se přemnožili proto, že jejich lov byl dlouhá léta regulován,“ řekl Konvičný.