Třídí špulky, tkají osnovy. Vyhořelé textilní dílně vracejí tvář bývalí zaměstnanci

Regály se plní knihami se vzorky i přízemi a špulkami nití, na tkalcovské stavy se vracejí osnovy i části tkanin. Historicky cenná vzorkovna někdejší textilky Karnola v Krnově se dál vzpamatovává z ničivého požáru. Do dílny se opět vrátili její bývalí zaměstnanci, aby prostor co nejvíce přiblížili podobě, v níž za běžného provozu fungoval.

„Měla jsem strach. Přece jen, tolik roků jsem to nedělala. Ale pak jsem do toho tak vjela, že mi to ani nepřišlo. Jako bych odešla teprve včera,“ říká Ludmila Fišerová, zatímco z barevných vláken ručně spřádá osnovu pro tkadlenu. A je na první pohled znát, že její prsty přesně vědí, co dělat.

„Podle předpisu dezinatéra dávám jednotlivé barvy. Osnovu pak stočím do copu, který si v dílně i s předpisem přebírala tkadlena, natáhla na stav a tkala,“ popisuje Fišerová práci snovačky, kterou v dílně zastávala od roku 1987 až do zavření textilní továrny v roce 2003.

11 fotografií

Její kolegyní tkadlenou byla po celou tu dobu mimo jiné Antonie Vychodilová. „Pracovala jsem tady šestnáct let a musela jsem umět na všech strojích. Teď jsem přišla pomoct toho co nejvíce obnovit,“ říká Vychodilová.

S bývalou vedoucí dílny Jitkou Navrátilovou už po požáru čistila ohořelé vzorníky látek. Teď se ženy sešly přímo v dílně u tkalcovských stavů, které po požáru obnovili jejich kolegové – bývalí karnoláčtí mechanici a seřizovači. Do jednoho ženy navlékly nitě a utkaly i kus látky.

„Máme tady založené osnovy z přízí, které se postupně zakládaly do stavů a tkaly se. A utkali jsme i kus tkaniny, ale to byla práce čtyř lidí. My jsme naváděly jednotlivé příze, člunek mezi nitěmi, chlapi ručně točili. A povedlo se,“ líčí Navrátilová.

Zprovoznit se jim podařilo i vytloukací stroj, na kterém vznikaly takzvané děrované štítky, karty z tvrzeného papíru s vyraženými dírkami. Karty tvořily pás se vzorem do strojů. Ten se nastrčil do stavu a on podle toho tkal dezén.

Karty jsou dvojí – větší pro vazbu, kde vytlučení dírek určuje, které nitě se ve stavu zvedaly, menší pro záměnu barev. „Zkusili jsme vytloukat karty a já jsem to hned sepsala, aby lidé po nás věděli, jak se na tom pracovalo,“ nastínila Navrátilová.

Cílem je ukázat, jak celá dílna fungovala od návrhu až ke tkanině.

Jitka Navrátilová v dezinatuře pracovala nejprve jako výtvarnice, později jako dezinatérka a samostatná dezinatérka a pak se stala vedoucí. „V dílně pracovalo osm tkadlen a tři snovačky,“ vzpomíná na provoz. Takzvaní dezinatéři, tedy návrháři dezénů, měli na starosti návrhy vzorů.

K těm museli udělat konstrukční předpis, na který navazoval návrh surovin a výroba příze. Právě v dílně dezinatury se návrh ověřoval přímo na materiálu v několika barevných odstínech.

Nejstarší vzorníky krnovské Karnoly jsou nenávratně pryč, říká památkářka

„Máme tady i vzor renže, návrhu látky v několika barevných variantách. To je produkt před konečnou úpravou,“ ukazuje Navrátilová na vystavenou látku. K vidění jsou i karty k jednotlivým vzorům.

Jitka Navrátilová teď veškeré materiály s pomocí kolegyň třídí, porovnává seznamy a organizuje uložení jednotlivých exponátů do polic podle druhu a využití. Kromě těch zachráněných po požáru a předloňské povodni jde i o darované materiály.

Unikátní textilní dílna v Krnově zůstává zavřená. Po povodni chybí peníze

„Po požáru se z Fezka Strakonice (bývalá textilní továrna ve Strakonicích, pozn. red.) podařilo získat 37 knih vzorníků. Obsahují vzorky konkurenčních firem z doby před druhou světovou válkou a takzvané inspirační materiály, kdy pracovníci textilek jezdili po veletrzích a sbírali trendy. Zjistila jsem, že dobrá polovina jsou konkurenční vzorky přímo tady z Krnova,“ netají nadšení Navrátilová.

Ve vedlejší místnosti zatím hučí průmyslový vysavač. Bývalí seřizovači Josef Vojkůvka, Rudolf Klimenko a Jiří Šurman s jeho pomocí čistí špulky, příze a textilní součástky od prachu, popela a dalších nečistot po požáru a po předloňské povodni, jež část zachráněných předmětů zasáhla. Třídí také, co lze zachránit a co nikoliv.

Stroje památkově chráněné textilky po požáru opravují bývalí zaměstnanci

„Vše máme kus vedle kusu vyskládané a po vyčištění jdou do dezinatury. Některé bohužel musíme vyhodit, nitě jsou po požáru spečené nebo jinak poškozené,“ líčí Rudolf Klimenko.

Bývalí zaměstnanci se snaží předat maximum. Samotná obnova dílny, která je národní kulturní památkou, je zatím pozastavená. Kvůli povodňovým škodám a obnově krnovská radnice projekt odložila.