Obnova po povodni vázne, nejsou peníze, bují papírování. Starostové volají po řešení

Přes dva roky po povodni vyplavené obce a města dál čekají na peníze na obnovu i na vyúčtování podpory státu. Některé se zadlužily, jiné nevědí, zda jim zůstane už vyplacená celá dotace. Všechny radnice bez rozdílu nekonečně papírují, obnova území vázne, další projekty stojí. Podle ministerstva proces zkomplikovaly kroky minulé vlády.

Dvaadvacet starostů vyplavených obcí a měst se otevřeným dopisem obrátilo na premiéra a další politiky i na dotčené instituce včetně ministerstva pro místní rozvoj. Žádají bezodkladné řešení problémů spojených s administrací a financováním programu Živel 1.

Problémů je několik. Ani dva roky po povodni nejsou všechny žádosti vyřešené. Bez rozhodnutí o dotaci ale radnice nemají práce z čeho platit. Na projektování, odborné posudky a další podklady i první stavby už padly jejich rezervy.

Problémem je i dokládání stavu majetku před povodní, neexistuje podrobná fotodokumentace veškerého vybavení obce či města. Prokazovat musí i nezbytnost nového řešení, když poškozené budovy nevracejí do původního stavu, ale počítají s další možnou povodní, či je opravují do moderního stavu.

Místo dotace úvěr

Například Krnov čeká na platbu více než 90 milionů korun. „Na zastupitelstvu jsme museli schválit devadesátimilionové navýšení revolvingového úvěru. Kdyby jej zastupitelé neschválili, práce na obnově města by se úplně zastavily,“ popsal starosta Krnova Tomáš Hradil.

Upozornil také na administrativní přetahovanou kvůli opravám divadla.

„Místnost s technikou umístíte o patro výš, aby nemohla být znovu vyplavená, a chtějí po vás odborníky doložit, že je to nutné. Zpracování dalších posudků jsou další peníze,“ uvedl s tím, že obnova Krnova je zhruba v polovině.

Zátor už peníze má. Ale ne jistotu, že obci vše zůstane. „Máme potíže s vyúčtováním, chtějí po nás věci, které nejsme schopní doložit. Nevíme například, kolik bylo přesně stromů v parku,“ popsala starostka Salome Sýkorová.

Jak ochránit lidi nad přehradou? Problém obcí na Bruntálsku už řeší i projektanti

A přidala i příklad z obnovy školy. „Ve škole jsme měli v suterénu v šatnách desítky let staré drátěné klece. Po povodni tam bylo až po strop, všechno zničené. Při obnově jsme tam už instalovali skříňky, přece tam nebudeme dávat zpátky staré drátěné klece. A teď čekáme, jak nám to vyhodnotí.“

Brantice zažívají kombinaci obojího. O peníze z programu Živel 1 obec žádala na dvacítku projektů. U některých čeká na peníze a zároveň administruje vyúčtování jiných. „Obnovujeme, nejde vrátit starou rezavou lavičku zpátky,“ komentovala požadované dokládání obnovy do původního stavu starostka Jiřina Heinischová.

Na peníze čekají Brantice v případě obnovy školy a školní kuchyně či veřejných prostranství a dětského hřiště. Školu a kuchyní obec zaplatila to obec prozatím ze svého, celkově jde o více než 30 milionů. Prostranství a hřiště na obnovu čekají. Chybějící peníze ohrožují dlouhodobé investice obce, třeba opravu chodníků či stavbu kanalizace.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které vše administruje, podle mluvčí Veroniky Lukášové na řešení intenzivně pracuje. Situace je podle ní důsledkem postupu minulé vlády.

15 fotografií

„Předchozí kabinet sice samosprávám pomoc po povodních z roku 2024 veřejně nasliboval a vypsal příslušné dotační tituly, nicméně namísto odstraňování povodňových škod tyto prostředky rozpustil v jiných kapitolách rozpočtu na nepovodňové výdaje,“ uvedla.

Z uvolněných 40 miliard korun, které měly v letech 2024 a 2025 sloužit na obnovu majetku po povodních, podle Lukášové přesunula bývalá vláda 15,3 miliard například na obranné výdaje či podporu obnovitelných zdrojů energie.

„Že byly tyto peníze použity na úplně jiné účely, jednoznačně potvrdily závěry kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu, Národní rozpočtové rady i nález Ústavního soudu. Způsobený rozpočtový deficit v podprogramu Živel 1 tak dostal systém obnovy do složité situace, kterou se nyní snažíme aktivně vyřešit,“ dodala mluvčí Lukášová.

Demolice domů poničených povodní v Krnově