Zadržet vodu je priorita. Povodí Odry plánuje zmírnění dopadu klimatické změny

Vodní nádrže, tůně, mokřady, přírodě blízké úpravy toků i pozemků kolem nich, to jsou kroky, které do budoucna plánuje Povodí Odry jako adaptaci na projevy klimatické změny. Měly by zabránit rychlému odtoku vody a naopak pomoci ji zadržovat v krajině.

Podobné aktivity vyvíjí v Moravskoslezském kraji také Lesy ČR, které jsou na mnoha místech správci horních toků potoků a říček.

V současnosti pomáhá mírnit následky sucha v regionu robustní systém údolních vodních nádrží, mezi něž patří Šance, Kružberk, Slezská Harta či Žermanice.

„Tyto nádrže dokážou v době sucha nadlepšit průtoky vodních toků pod nimi. Daří se tak zajistit dostatek vody v řekách a zachovat příznivé podmínky pro vodní organismy a ryby,“ přiblížil generální ředitel Povodí Odry Miroslav Janoviak.

Fotogalerie zobrazit 2 fotografie

„I kdyby sucho pokračovalo až do listopadu, kapacita těchto nádrží je dostatečná, aby nedošlo k ohrožení dodávek vody pro obyvatele či průmysl,“ podotkl technický ředitel Povodí Odry Tomáš Skokan.

Státní podnik chce být do budoucna na projevy klimatické změny, ať už sucho, či extrémní srážky a povodně, připraven ještě lépe. Proto připravuje opatření, která pomohou zadržovat vodu v krajině, zlepší odolnost území a ochrání před povodněmi.

Nejen Nové Heřminovy. Moravskoslezský kraj bude mít další vodní nádrž

„Jedním z významných adaptačních nástrojů jsou malé vodní nádrže, které umožňují zadržovat vodu a podle potřeby ji postupně uvolňovat. Na ně navazují přírodě blízké prvky v jejich zátopách, například tůně a mokřady, jež přispívají nejen k zmírnění dopadů extrémních hydrologických situací, ale také ke zvyšování ekologické stability krajiny, podpoře biodiverzity a lepšímu hospodaření s vodou,“ uvedl Janoviak.

V plánu jsou rovněž větší nové vodní nádrže, konkrétně na Odře ve Spálově, na Lomné v Horní Lomné, na Opavsku ve Spáleném a v povodí Luhy v Rybníku. Nová opatření vznikají už v rámci probíhajících oprav škod po povodni v roce 2024.

V Zátoru začaly velké úpravy Opavy, naváže stavba prvních částí přehrady Nové Heřminovy

„Kde to lze, snažíme se doplnit tyto opravy přírodě blízkými protipovodňovými prvky. Necháváme například prostor pro přirozené rozlivy, což se stalo u právě dokončované revitalizace Ondřejnice,“ řekl Skokan.

U Ondřejnice tak došlo k odstranění hrází a podélného opevnění toku, jenž se nyní může volně rozlévat na okolní zemědělské pozemky. Přírodě blízké opatření navíc znamenalo úsporu.

Lesy ČR: Tisíce mokřadů a tůní

Před povodní plánované náklady 38 milionů korun se nakonec smrskly na úpravy za 1,5 milionu korun. Ke snížení nákladů v tomto případě pomohla samotná povodeň, která značnou část plánovaných prací udělala sama.

„Samozřejmě takováto opatření je jednodušší dělat v extravilánu obcí, kde je na to prostor, v obcích samotných jde především o technická opatření,“ dodal Skokan.

Podobné plány mají také Lesy ČR, jež v rámci povodí Odry spravují velkou část horních partií vodních toků. „Už od roku 2019 máme program Vracíme vodu lesu, jehož cílem jsou opatření na zadržení vody v krajině,“ nastínil Pavel Němčanský z Lesů ČR, který je vedoucím správy toků pro oblast Povodí Odry.

V plánu jsou v rámci celé republiky tisíce tůní, mokřadů, retenčních nádrž a dalších opatření.

V současnosti se ale lesníci soustřeďují na obnovu popovodňových škod, týká se to třeba Střední Opavy ve Vrbně pod Pradědem, Komorského potoka v Holčovicích či Kobylího potoka v Karlovicích na Bruntálsku.