Stezka promítá vesmír do krajiny. Rozšířila se z Opavy až na Karvinsko
Za jediný den už ji nikdo absolvovat nezvládne. Původní opavský Model Sluneční soustavy se rozrostl do Planetární stezky Moravskoslezského kraje. Nejvzdálenější objekt od Slunce, které představuje kašna ve tvaru koule na opavském Horním náměstí, se nově nachází až v Petřvaldu na Karvinsku.
Trasa po planetách a dalších vesmírných tělesech nově čítá sto kilometrů, má 19 zastavení a rozprostírá se od Nového Dvora na Opavsku přes Opavu a Ostravu až právě na Karvinsko. Obrovskou rozlehlost a prázdnotu části vesmíru, v níž žijeme, tak promítá do skutečné krajiny.
Planetární stezkaV měřítku 1 : 627 000 000 od modelu Slunce (kašna Koule v Opavě) jsou v krajině umístěné modely vesmírných objektů. Ty jsou také vůči „opavskému Slunci“ ve stejném poměru jako vzdálenost od něj zmenšené. Nacházejí se blízko turistických cílů (Arboretum Nový Dvůr, kostel sv. Hedviky v Opavě či Dolní oblast Vítkovice). Historie projektu sahá do roku 1997 a stojí za ním tehdejší primátor Opavy Jan Mrázek a opavský podnikatel a filantrop Břetislav Tůma. Opavský model měl původně jedenáct zastavení – kromě Slunce a jeho osmi planet také planetku Pluto a zastavení s planetkami Silesia a Oppavia. |
V Petřvaldu se nedaleko tamního městského úřadu usídlila vesmírná sonda Voyager 1, vůbec nejvzdálenější lidmi vytvořený objekt v historii vesmíru. „Místo odpovídá její současné vzdálenosti od Slunce v Opavě při měřítku 1 : 627 000 000,“ uvedl Martin Morcinek z petřvaldské radnice.
Lidé tam najdou nejen model putování sondy, ale i mapový informační panel o celé stezce.
Petřvaldské zastavení je součástí posledního rozšíření stezky, kdy na ní přibylo sedm nových objektů. Původní trasa z Opavy přes Milostovice a Stěbořice k Arboretu v Novém Dvoře, kde se nachází Pluto, se rozrostla i opačným směrem.
„Vznikly čtyři transneptunické objekty, heliopauza a pozice Voyagerů 1 a 2. Kdybych to chtěl promítnout na oblohu, mohl bych aktuálně říci, že jsme se technicky dostali k heliopauze, tedy na jeden magnetický vliv Slunce,“ uvedl David Slosarczyk z Matematického ústavu Slezské univerzity.
Doplnil, že jde pravděpodobně o poslední rozšíření vesmírné stezky. „I když stále existují další zajímavá tělesa a měsíce planet, které by stály za úvahu. Je to však i otázka financí, vznik jednoho zastavení se blíží sto tisícům korun,“ konstatoval Slosarczyk.
Například ve Štítině tak lidé najdou trpasličí planetu Haumeu, v Dolní oblasti Vítkovice heliopauzu či v ostravské zoo sondu Voyager 2. „Model putování Voyageru 2 byl zoo nabídnutý i ze symbolického důvodu, protože směřuje k souhvězdí Páva,“ uvedla mluvčí zoo Šárka Nováková.
Další zprávy
Právě vysíláme
