VŠB-TUO staví vodíkový polygon za 350 milionů, propojí vědu s praxí v dopravě

Unikátní propojení vědy a provozu přináší nový projekt VŠB–Technické univerzity Ostrava, která začala stavět vodíkový polygon CEETe H2 za 350 milionů korun. Zařízení dokáže vyrobit až 150 kilogramů vodíku denně a přímo v Ostravě bude sloužit k plnění městských i regionálních autobusů, čímž poskytne vědcům cenná data z každodenního provozu.

Vyrobit až 150 kilogramů vodíku denně, plnit jím autobusy jezdící po Ostravě a okolí a zároveň sledovat, jak se nová technologie chová v každodenním provozu. To má umožnit nový vodíkový výzkumný polygon CEETe H2, jehož výstavbu zahájila VŠB–TUO Ostrava.

Nové pracoviště za zhruba 350 milionů korun, z toho 268 milionů z Operačního programu Spravedlivá transformace, má propojit celý vodíkový řetězec od výroby přes skladování a distribuci až po samotné využití vodíku.

„Nemůžeme mít vědu a výzkum a čekat tři roky, než se jejich výsledky dostanou do praxe. Řekli jsme si, že potřebujeme živou laboratoř,“ popsal vznik polygonu ředitel Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO Stanislav Mišák.

7 fotografií

Spojení výzkumu s běžným provozem má být jednou z hlavních předností projektu. Výsledky z laboratoří chtějí vědci ověřovat přímo na vodíkových autobusech.

Čtyři má pro kraj provozovat společnost Transdev a další dva připravuje Dopravní podnik Ostrava.

Vodík v očekávání. Veolia plánuje jeho výrobu také v Krnově, záleží na zájmu

Z jejich provozu budou výzkumníci sbírat data a vytvářet také digitální dvojče celého systému.

„Tím, že máme plničku přímo na točně, nebudou potřebné žádné přejezdové kilometry,“ přivítal projekt ředitel osobní dopravy Transdevu Jakub Vivial. „Přece jenom je vodíkový pohon dražší než jiné, takže každý kilometr navíc hraje roli.“

Podle něj mají vodíkové autobusy začít v kraji jezdit v červnu roku 2028. Výroba vozidel potrvá zhruba 15 až 18 měsíců a před spuštěním pravidelného provozu chce firma ještě absolvovat zkušební jízdy.

Jsou tiché a čisté. V Ostravě křtili první české náklaďáky na vodík

„Naší rolí nebude pouze využívat vodíkovou infrastrukturu, ale především pomoci ověřovat výsledky výzkumu v podmínkách skutečného provozu,“ doplnil Martin Chovanec, člen představenstva Dopravního podniku Ostrava. „Můžeme projektu nabídnout něco, co se v laboratoři vytváří jen obtížně – reálná provozní data v každodenním provozu městské dopravy.“

Kolik budou za vodík platit, zatím dopravci přesně nevědí. „Upřímně, jdeme naslepo. Máme nějaký průzkum trhu a ceny vodíku v Česku a Evropě,“ připustil Vivial s tím, že největším rozdílem proti běžným autobusům jsou právě náklady na palivo.

„Výhodou ale je, že dodavatelem bude výzkumné pracoviště, jehož cílem není na prodeji vodíku vydělávat,“ dodal Vyvial.

Tlaková láhev

Samotné zahájení projektu se neslo v netradičním duchu. Místo obvyklého poklepání na základní kámen dostali účastníci do rukou kladívka u kompozitní tlakové lahve z vodíkového automobilu.

„Klepejte velmi lehce, protože se bude znovu tlakovat na 900 barů a bude zase součástí systému,“ varoval Mišák.

Vodík má v kraji pohánět autobusy i vlaky, záleží ale na jeho ceně

Samotný polygon vznikne poblíž kampusu VŠB na pozemcích Dopravního podniku Ostrava, přímo u autobusové zastávky. Jeho součástí má být elektrolyzér o výkonu zhruba 750 kilowattů s předpokládanou produkcí 150 kilogramů vodíku denně.

V první fázi se počítá se šesti autobusy, zároveň mají vzniknout také dva stojany pro plnění osobních automobilů, které budou moci využívat i soukromí majitelé vodíkových vozů. Výzkumníci se přitom nechtějí zaměřit jen na vodík vyrobený elektrolýzou vody.

Zkoušet chtějí například také jeho získávání pomocí plazmatického zplyňování nebo pyrolýzy.

Reálná data mají ukázat, kde vodík skutečně dává technický i ekonomický smysl.

„Úkolem výzkumu podle mě není dokazovat, že nějaká technologie je správná, ale zjistit, za jakých podmínek je skutečně přínosná a udržitelná pro společnost,“ shrnul Mišák.