Obce chtějí za elektrárny více peněz. Ty se staršími smlouvami jsou v nevýhodě

Až referendum rozhodne o tom, zda budou obyvatelé Sedlnice na Novojičínsku souhlasit se stavbou fotovoltaické elektrárny zabírající okolo 45 hektarů. Šlo by o jednu z největších elektráren svého druhu v Moravskoslezském kraji. Sedlnice by se pak mohla stát jednou z obcí, které z fotovoltaických nebo větrných elektráren na svém území mají konkrétní výhody.

V současnosti jim investor za souhlas nabízí vedle jednorázové platby 2,5 milionu korun i pravidelnou platbu 40 korun za vyrobenou megawatthodinu.

„Všichni občané Sedlnice dostanou veškeré podklady k tomu, aby mohli u referenda hlasovat. Dostanou plánovací smlouvu, mapové podklady i všechny podrobnosti, aby si je mohli nastudovat,“ přiblížil přípravy referenda místostarosta Sedlnice Libor Chyba.

Podle Lukáše Velkého z platformy iKomunita je zájem investorů o větší fotovoltaické a větrné projekty vysoký, zároveň ale roste tlak na výběr vhodných lokalit a komunikaci s obcemi. „Spolupráce mezi investory a obcemi se v posledních letech výrazně posunula. Dříve byly hlavním tématem jednorázové finanční kompenzace, dnes se stále více diskutují dlouhodobé přínosy pro obec a její obyvatele,“ uvedl.

Jak referendum v Sedlnici dopadne, zatím není jasné. Její případ ale ukazuje, že podobné nové projekty mohou být i zdrojem příjmů pro obce. U starších elektráren tomu tak často nebylo, případně radnicím mířily jen nižší částky.

Odry budou chtít lepší podmínky

Například Odry na Novojičínsku mají na svém území dvě větrné elektrárny. „Městské příjmy z nich jsou někde mezi 100 až 120 tisíci korunami ročně,“ konstatoval starosta Libor Helis. To by město chtělo do budoucna změnit.„Smlouva bude brzy končit a my rozhodně nechceme její automatické prodloužení za stejných podmínek. Možná jim řekneme: dobře, prodloužíme vám to o pět let, ale budete platit podstatně víc. A jestli ne, tak bohužel,“ uvedl starosta Oder.

Příjem z větrné elektrárny mají i Dvorce na Bruntálsku, na jejichž katastru stojí část větrného parku Červený kopec. „Je to mírně přes 400 tisíc korun,“ uvedl starosta Jan Božovský. Zároveň ale připouští, že dnešní podmínky by pravděpodobně byly jiné. „Dneska se s investory, pokud už je dostavěno, na navýšení dohodnete jen těžko. Jsou to smlouvy, které byly dané, a nikdo vám navíc peníze moc nedá,“ dodal.

Příjem z větrných elektráren má také Hať na Opavsku. U prvních dvou větrníků má obec podle starosty Martina Baďury smlouvu o spolupráci založenou na paušální platbě s inflační doložkou. Přesnou částku zveřejnit nechtěl, uvedl jen, že jde o statisíce korun ročně.

Stát navrhuje v Moravskoslezském kraji deset zón pro větrné a solární elektrárny

„Je to lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. U výkonově nastavených smluv se může stát, že energie bude dost, bude foukat a svítit, ale výnos bude menší. My jsme zvolili střední cestu, rozumný roční paušál s inflační doložkou,“ vysvětlil Baďura.

U třetí větrné elektrárny obec podle něj nyní jedná o nové smlouvě. „Bylo tam tuším 50 korun za každou megawatthodinu, takže to bude asi výchozí bod, od kterého se odpíchneme,“ doplnil starosta.

Někde žádné výhody nemají

Jiná je situace u větších fotovoltaických elektráren. V Oticích na Opavsku stojí jedna z větších fotovoltaik v kraji, obec ale podle starosty Vladimíra Tancíka nemá příjem nastavený přímo podle výkonu nebo výroby elektrárny. „Obecně z té elektrárny jako takové žádný zisk nemáme, ale s majitelem spolupracujeme. Majitel obec finančně podporuje, nejde ale o model vázaný přímo na fotovoltaiku,“ doplnil starosta.

Žádné smlouvy s majiteli místních elektráren nemají třeba v Bohumíně, Orlové nebo Frýdku-Místku. „Město už ale připravuje zásady pro spolupráci s investory, podle nichž chce u nových projektů požadovat i podíl na nákladech související veřejné infrastruktury,“ konstatovala mluvčí frýdecko-místeckého magistrátu Jana Musálková Jeckelová.

Nově už energetické firmy obcím různé modely spolupráce nabízejí. „Osvědčily se nám plánovací smlouvy, které obcím zajišťují pravidelné či jednorázové platby, případně platby navázané na množství vyrobené elektřiny,“ konstatoval mluvčí ČEZu Vladislav Sobol.

Spolupráce může podle něj zahrnovat podporu komunitní energetiky, modernizaci veřejného osvětlení nebo výstavbu zdrojů pro obecní budovy a školy. V Moravskoslezském kraji uzavřel ČEZ smlouvu například se Zátorem na Bruntálsku. „Obec se přímo podílí na přípravě větrného parku a bude mít v elektrárně podíl,“ dodal Sobol.