Kniha mapuje historii Raduně od středověké tvrze ke knížecímu sídlu

Kastelánka státního zámku Raduň Markéta Kouřilová spolu s týmem odborníků z Národního památkového ústavu a Slezské univerzity v Opavě připravila novou publikaci V lesku knížecí koruny. Kniha mapuje stavební i kulturní proměny raduňského zámku od 14. do 20. století, na němž se výrazně podepsal rod Blücherů spřízněný s vítězem od Waterloo.

Výsledek mnohaletého výzkumu, nabízející detailní pohled na vývoj památky i osudy jejích obyvatel, vznikl v rámci programu NAKI III a zájemci si jej mohou zakoupit na e-shopu NPÚ.

Knihu V lesku knížecí koruny připravila editorka a kastelánka státního zámku Raduň Markéta Kouřilová. Publikace má podtitul „Stavební a kulturní dějiny raduňského šlechtického sídla“ a věnuje se stavebním proměnám zámku od 14. století do 20. století.

Vývoj raduňského sídla na základě archeologického, historického, uměnovědného a stavebněhistorického výzkumu sledovali odborníci z Národního památkového ústavu a Slezské univerzity v Opavě.

13 fotografií

„Na vzniku knihy se podílel tým odborníků, kteří spojili výsledky svého dlouholetého výzkumu. Díky této spolupráci se podařilo zachytit dějiny raduňského zámku z různých úhlů pohledu. Nejde přitom jen o příběh jedné stavby, ale především o příběh lidí, kteří ji po staletí obývali, utvářeli její podobu a svými osudy se zapsali do jejích dějin,“ říká Markéta Kouřilová, kastelánka zámku Raduň.

Vítězové od Waterloo

„V 19. století se na raduňský zámek přiženil rod Blücherů, tehdy jedno z nejznámějších šlechtických jmen v Evropě. Jejich předkem byl pruský maršál Gebhard Leberecht Blücher, jeden z vítězů bitvy u Waterloo,“ naznačila kastelánka.

Povědomí o tomto rodu už není příliš rozšířené, ovšem jeho příslušníci významně ovlivnili podobu Raduně.

„Kniha ukazuje, že zámek nebyl izolovaným sídlem na mapě Slezska, ale součástí širší evropské rezidenční sítě, v níž se život jeho majitelů odehrával mezi Raduní, pruskými statky i dalšími rodovými sídly,“ dodává Kouřilová.

Ulovit lva a zbohatnout. Na zámku v Raduni oživili africké dobrodružství hraběte Blüchera

Autoři díla už uspořádali besedu, která se uskutečnila v červenci v Raduni. „Mimo jiné tam zaznělo, proč má zámek dvě tváře, jak jeho podobu ovlivnily ženy nebo co psal dobový tisk o třetím knížeti Blücherovi,“ přiblížila editorka publikace.

Podle receptů z kuchařské knihy šlechtičny Eleonory Lichnovské z první třetiny 19. století připravila na akci Irena Korbelářová ze Slezské univerzity v Opavě také ochutnávku dobového občerstvení.