Sarkofág je nesmysl. Babiš podpořil Diamo a jeho řešení sanace heřmanické haldy

Ministerský předseda Andrej Babiš při své návštěvě Ostravska řešil také spor ohledně sanace haldy v Heřmanicích, jejíž hořící část ohrožuje i nedalekou skládku nebezpečných odpadů. Podpořil při té příležitosti státní podnik Diamo, jenž má v plánu stavbu oddělovacích vzdušných stěn. Potíž je v tom, že jedna ze stěn má stát na pozemcích společnosti OKK Koksovna, která se zmíněným záměrem nesouhlasí.

„Myslím si, že pan ředitel Diama má velice dobré řešení, které ušetří peníze daňovým poplatníkům, protože ten nápad se sarkofágem, který měl stát dvě tři miliardy, je samozřejmě nesmyslný,“ řekl na tiskové konferenci po setkání s vedením Diama Andrej Babiš.

Zároveň ale připustil, že další postup komplikuje nedořešená dohoda s vlastníky části pozemků. „My v této chvíli nechceme mluvit do detailu, protože tady nejsou vypořádané vztahy s vlastníky pozemků,“ uvedl premiér. „S tím samozřejmě bude Diamo pokračovat v jednání a doufejme, že vlastníci budou rozumní a budou mít zájem to vyřešit i v zájmu všech občanů, kteří tady žijí.“

9 fotografií

Ředitel Diama Ludvík Kašpar premiérovi a ministrům představil variantu, která počítá s opuštěním původního projektu sarkofágu, který by hladu přikryl. „Dneska jsem panu premiérovi a pánům ministrům představil řešení, které si myslíme, že nám dnešní stav monitoringu umožňuje, a to nerealizovat sarkofág a vybudovat pouze oddělovací vzdušné stěny,“ uvedl Kašpar.

Ty mají podle něj lokalizovat termicky aktivní část haldy a oddělit ji od části neaktivní. Podstatná překážka ale zůstává. „Klíčová stěna B je stále na pozemcích koksoven, to je ta věc, která nás zatím drží,“ řekl Kašpar. Diamo podle něj zatím souhlas OKK Koksovny s projektem nemá. „Stále k němu mají výhrady,“ doplnil.

Opuštění původního plánu

Heřmanická halda vznikla ukládáním hlušiny a odpadů z okolních dolů a koksoven. Uhlí, které se tam spolu s hlušinou dostalo, v odvalu dlouhodobě prohořívá. Hlavním cílem sanace je zastavit šíření termické aktivity směrem ke skládce chemických odpadů.

Ještě loni v létě Diamo uvádělo, že v přípravě takzvaného sarkofágu pokračuje. Podnik získal dílčí povolení báňského úřadu a počítal s řešením, které mělo termicky aktivní část haldy překrýt izolační vrstvou. Práce měly trvat zhruba deset let a stát miliardy korun.

„Báňský úřad schválil plán nakládání s těžebním odpadem, pracovně tomu říkáme plán sarkofág, který zahrnuje řešení sarkofágu,“ sdělil loni v létě ředitel Diama Kašpar. Podle něj šlo o klíčový dokument pro další jednání s báňským úřadem a povolování sanace heřmanické haldy.

Mluvčí báňského úřadu Bohuslav Machek tehdy upozornil, že jde pouze o dílčí rozhodnutí. Diamo mělo podle něj na obvodním báňském úřadu podanou ještě další žádost, která se týkala povolení provozu úložního místa. Toto řízení úřad přerušil mimo jiné kvůli chybějícímu posouzení vlivu na životní prostředí.

Po jednání v Praze letos 24. března, kterého se účastnili zástupci ministerstva průmyslu, Diama, Ostravy, kraje i OKK Koksovny, ale státní podnik oznámil změnu postupu. Sarkofág se stavět nebude. „Máme za to, že to, jak byl sarkofág navržen, nebylo dobrým řešením. Mělo to i hodně technických vad a bylo to drahé řešení,“ komentoval v březnu změnu náměstek ostravského primátora Aleš Boháč.

Obavy z Heřmanické haldy. V první oddělovací stěně je odpad, čeká se na posudek

Diamo změnu plánu vysvětlovalo mimo jiné výsledky měření ovzduší. Zdravotní ústav v Ostravě totiž při měření kvality ovzduší v okolí haldy dospěl k závěru, že hodnoty většiny sledovaných škodlivin byly v roce 2025 pod zákonnými limity. Výjimkou byl benzo(a)pyren, který je dlouhodobým problémem Ostravy obecně.

„Výsledky monitoringu za rok 2025 ukazují, že v těsné blízkosti heřmanické haldy je roční průměrná hodnota srovnatelná i s jinými naměřenými hodnotami v Ostravě,“ komentovala zjištění Lucie Hellebrandová ze Zdravotního ústavu v Ostravě.

Mluvčí Diama Tomáš Indrei následně uvedl, že sanace má pokračovat stavbou oddělovacích stěn, které mají zabránit postupu termické aktivity směrem ke skládce chemických odpadů i ke kalovým nádržím. „Cílem jsou naprosto minimální zásahy do hořící části, abychom co nejvíce eliminovali prašnost a nepodporovali další hoření,“ uvedl.

Není prokázáno, že stěna funguje, tvrdí odpůrci

Právě oddělovací stěny jsou ale nyní jedním z hlavních sporných bodů. Do plánů dalšího postupu totiž vstoupila společnost OKK Koksovny ze skupiny MTX Group Petra Otavy, která loni koupila podstatnou část pozemků na haldě. Firma se tak vedle státu stala jedním z klíčových hráčů další sanace.

OKK odmítly poskytnout své pozemky pro stavbu dalších oddělovacích stěn, dokud nebude prokázáno, že už existující stěna u skládky chemických odpadů skutečně funguje. „Nemůžeme dát souhlas k výstavbě nových oddělovacích stěn, když není prokázáno, že stávající stěna funguje,“ řekl v únoru výkonný ředitel OKK Koksovny Pavel Woznica.

Podle technického ředitele OKK Romana Hynečka firma riziko nevnímá jen jako majetkový spor. „Riziko vnímáme velmi intenzivně, protože koksovny jsou nositelem odpovědnosti za skládku chemických odpadů,“ uvedl.

Diamo kritiku odmítá. Podle Tomáše Indreie oddělovací stěna preventivní funkci plní a tvrzení o jejím selhání jsou zavádějící. Podnik zároveň tvrdí, že tlak OKK nesouvisí pouze s ochranou životního prostředí, ale také se snahou přenést na stát náklady v řádu stovek milionů korun za ochranu ekologicky nebezpečné skládky.