Obvody na okraji města jsou poslední hrází odchodů lidí z Ostravy, míní lídr Boháč

Lídr hnutí Starostové pro Ostravu a náměstek primátora Aleš Boháč klade důraz na silnější pozici městských obvodů a rozvoj komunální správy. V nadcházejících komunálních volbách míří na dvouciferný volební výsledek a jako jedno z řešení pro snížení nákladů na energie navrhuje využití tepelných čerpadel u ústřední čističky.

Aleš Boháč byl magistrátním náměstkem za primátora Petra Kajnara (ČSSD), stejnou funkci zastával i v posledním volebním období za primátora Jana Dohnala (ODS).

Čtyřiačtyřicetiletý politik, který už osm let coby starosta vede obvod Radvanice a Bartovice, byl jedním z politiků, kteří v roce 2024 organizovali boj s povodněmi. A nyní chce ještě zesílit vliv hnutí Starostové pro Ostravu na dění ve městě.

„Starostové jsou nejblíže lidem, nepoznáváme obvody a jejich problémy až před volbami. Za primátora Macury se za miliony dělaly ankety pro pár stovek lidí, co by se ve městě mělo dělat, ale starostové to zdarma zjišťují každý den, protože se mezi občany stále pohybují,“ vysvětluje Boháč.

Aleš Boháč Narodil se 4. února 1982 v Ostravě, celý život je spjatý s obvodem Radvanice a Bartovice. Vystudoval informatiku a organizační techniku na střední škole v Havířově -Šumbarku, poté studoval elektrotechniku a informatiku na VŠB-TU Ostrava a později i Pedagogickou fakultu na Ostravské univerzitě. Od roku 2001 pracoval na radvanickém úřadě jako informatik. Nejprve se v politice angažoval v ČSSD, nyní jako nezávislý v hnutí Starostové pro Ostravu. V letech 2010 - 2014 byl za ČSSD náměstkem primátora pro dopravu. V posledních čtyřech letech za Starosty pro Ostravu náměstkem primátora pro životní prostředí. Od roku 2018 je starostou obvodu Radvanice a Bartovice. Je ženatý, má dvě děti.

Jste lídrem dvou kandidátek, a to za Starosty pro Ostravu do magistrátu a za nezávislé sdružení v obvodu. Není to ukázkový příklad kumulace funkcí a jak boj na dvou frontách zvládáte?
Zvládám, byť je to náročné. A spíše mi to ubližuje v obvodě, lidé tam mi vyjadřují obavy, že se více budu věnovat městu. Víte, kumulace funkcí starosty obvodu a zástupce magistrátu se podle mého názoru vzájemně doplňuje, protože na obvodu nejlépe zjistíte, v čem například zaostává městská policie, kde hapruje doprava, a to lze řešit na magistrátu. Naopak nechápu, když chce někdo kumulovat funkce senátora či poslance se starostou, to s Ostravou nemá nic společného.

Zastupujete hnutí zaštiťující obvykle starosty obvodů lemujících Ostravu. To máte tak silný pocit upozaděnosti magistrátu vůči takzvané periferii?
V posledním volebním období po odchodu primátora Macury se to zlepšilo, k čemuž jistě přispělo, že jsme se stali součástí koalice. Jistě je fajn dělat velké projekty a stavby za miliardy, je to navíc dost líbivé, ale nelze zapomenout na běžnou správu města a problémy, aby občané byli spokojení. Právě obvody na okraji Ostravy mohou zachytit rodiny, než z Ostravy opravdu odejdou. Nevidím důvod, proč by lidé měli odcházet do Vratimova, Rychvaldu či do Šenova, když jim můžeme zajistit stejnou přírodu, ale ještě lepší dostupnost a občanskou vybavenost. Ale to musejí chápat i lidé na magistrátu.

V minulých volbách jste byl v hnutí Starostů až čtvrtý a lídrem byl starosta obvodu Hošťálkovice Jiří Jureček. Proč jste letos nakonec lídrem vy?
Někdy na jaře jsme si sedli s shodli se, že lepší mediální výtlak mám já coby magistrátní náměstek než on z Hošťálkovic. Navíc Jirka Jureček je členem STAN, já nezávislý, tak jsme se dohodli, že pro letošní volby se prohodíme. Nezávislých je na naší kandidátce více. Nechceme hrát politické divadlo, že bude lídrem někdo jiný, než pak nastoupí na magistrát, my lidem nelžeme.

Někteří politici se kriticky vyjadřují k současné široké magistrátní pětikoalici čítající vlastně sedm stran a hnutí. Jak jste to vnímal vy coby její člen?
Tak poté, co se město na jaře 2023 otřáslo v základech, když Macura obrazně řečeno bodl předsedu své strany do zad deštníkem, který nad ním pár měsíců předtím držel, se řešilo, co dále. Buď nechat město nefunkční, nebo vstoupit do koalice a něco změnit. A já si vzal životní prostředí, vždyť náš obvod byl kdysi vinou huti nejzatíženější v republice. A myslím, že koalice byla funkční, i když ano, vinou jisté roztříštěnosti bylo občas hodně náročné něco prosadit a sportovní terminologií řečeno chyběl tah na branku. Také bylo příliš náměstků.

Už několikrát jste se kriticky vyjádřil o primátorovi Macurovi. Proč?
Tak právě kvůli němu vzniklo naše hnutí, protože obvody postavil hodně mimo hru. Já bych byl dále spokojeným starostou, kdyby z těch každoročních zhruba čtrnácti miliard na investice alespoň dvě dal obvodům na jejich rozvoj. Jeho postoj k nám byl až extrémní. Udělal fond na rekonstrukci městské nemocnice, měl tam nakonec 650 milionů korun, ale projekty chyběly a ani je za osm let neudělal. My mu říkali, ať je dá nám na zateplení budov a stavbu školek, že postupem času bude vše dražší a dotace nižší, ale nestalo se. A v nemocnici jsou stále komunistické kachličky. Ale ani to nejsou věci, co mu vyčítám nejvíce.

Tak povídejte, mně to přišlo už dost silné...
Panu Macurovi vyčítám, že třeba na rozdíl od Brna nedokázal přitáhnout do Ostravy více dotací, i když měl stejnobarevnou krajskou vládu a po většinu času i vládu v Praze. To se radši rozhádal. A také to, že v době covidu prakticky na rok a půl zmizel, nekomunikoval a my se starosty se museli sami domlouvat, jak budeme tehdejší situace čelit.

To nejspíše ani nebudete příznivcem stavby koncertní haly...
Nikdy jsem pro ni nehlasoval. Podle mého to byl od primátora Macury faul, když si prosadil stavbu za miliardy, ale nezajistil její financování, žádné dotace. A Ostravu to nyní dlouhodobě finančně velmi zatěžuje. Navíc jsem přesvědčen, že síň stojí na špatném místě. Za Kajnara jsem coby náměstek pro kulturu prosazoval koncertní síň na Černé louce, kde by pomohla i vyprazdňujícímu se centru. Lidé by z koncertů šli do restaurací a na hotely. Ale ne, to postavíme síň jeden a půl kilometru od centra mezi kolejemi.

Vy jste byl hodně slyšet a vidět v době povodní v roce 2024. Jak na toto období vzpomínáte?
Jako nejnáročnější v mém životě. Od dětství jsem hasičem a tato událost nás všechny hodně prověřila. A právě starostové z obvodů byli naše oči a ruce, díky nim jsme měli přehled o dění. A na oplátku oni od nás měli stálý přísun informací, co se děje a bude dít.

Nepodcenila se protipovodňová situace, protože se věřilo, že se rok 1997 nebude opakovat?
Povodí Odry postavilo hráze na stoletou vodu plus osmdesát centimetrů a myslím, že se tím nechali všichni ukolébat. Navíc když v roce 1997 povodňová vlna hráz na soutoku Odry a Opavy přelila, a i když tam Povodí udělalo technická opatření, tak se to stalo zase, tak je něco špatně. Už dva dny předem jsem upozorňoval, že se hráz přelije, tak nesouhlasili, odmítali, že by byla zaplavená elektrárna v Třebovicích. Navíc nám stát neřekl, a nikdy se za to neomluvil, že se kumulace těchto dvou řek potká. Bylo to nejslabší místo, ale oni ho nehlídali, neměli tam kamery. Pak jsem tam posílal policejní drony a hasiče a na základě toho, co zjistili, rozhodovali o evakuaci.

20 fotografií

A když se něco takového přihodí například za deset let, tak bude situace lepší?
Nesmí se polevit. Už nyní se začínají stavět poldry, které zachytí povodňové vlny, investuje se do systematických hliníkových bariér, které by v případě překonání první povodňové ochrany zabránily rozlití do velké části města. A snad i stát postaví na Bruntálsku přehradu, aby se mohla řeka Opava lépe regulovat.

Ve vašem volebním programu mne zaujala instalace tepelných čerpadel pro zásobení osmdesáti tisíc domácností teplem. Můžete to vysvětlit?
Tak třebovická elektrárna v letech 2030 až 2032 musí ukončit provoz na uhlí a koksárenský plyn a přejde na plyn a elektřinu. Takže Ostrava směřuje tam, odkud všichni ostatní odcházejí. Zmíním opět Brno, které má svou spalovnu a napojí se na Dukovany, čímž sníží plynové zdroje z více než padesáti procent na pět. Tepelná čerpadla Třebovicím uleví. Dvě až tři tepelná čerpadla o výkonu čtyřiceti megawatt u ústřední čističky není sci-fi, ale fenomén, který Ostravákům pomůže zaplatit složenky.

Jste zastáncem převzetí kontroly nad prodejem vody městem?
Pochopitelně. Nechci, aby se zisky z vody vyváděly do Francie, chceme, aby se investovaly tady. Myslím, že jsme se Suezem domluvení, navíc za rok končí koncesní smlouva, takže bez naší většiny nic nepodepíšeme. Jde o strategickou věc. Potřebujeme opravit úpravnu vody v Nové Vsi za 800 milionů, díky čemuž bude mít Ostrava padesát procent vody vlastní a ne ji kupovat od SmVaKu, to bude velká výhoda.

Kdo kandiduje v Ostravě? Přehled kandidátů a lídrů pro komunální i senátní volby 2026

V minulých komunálních volbách jste získali 6,79 procenta hlasů a čtyři zastupitele. Jaké jsou nyní vaše cíle?
Chtěli bychom dvouciferné číslo, a protože nulu za číslo nepovažuji, tak od jedenácti procent výše. Je to ambiciózní, ale lze to naplnit. Věříme, že lidé ocení, jak jsme se snažili Ostravu posunout dále.

S kým chcete jednat o další koalici a s kým určitě ne?
Tak v souvislosti s tím se musím zmínit o hnutí Ostravak, které je pro mne velkým zklamáním.

A to v čem?
V podstatě šestnáct let jsou v koalici, mají na starost zdravotnictví, investice a dopravu, tedy oblasti, které moc nefungovaly, ale najednou se před volbami tváří, že s tím neměli nic společného a nebyli součástí této hry. To je neuvěřitelné. Doprava a dopravní stavby se v poslední době opravdu nezvládly, ale jejich náměstek, který to měl na starosti, se schová za koalici a za Dohnala. Jejich lídr Lukáš Semerák hrozně chtěl řešit bezpečnost, a když jsme mu ustoupili, aby ji ve vedení města měl na starosti, tak na poslední chvíli cuknul, že do toho nejde. A nyní zase mají billboardy, že chtějí bezpečnou Ostravu. To je i na komunální politiku dost silné kafe.

Takže s Ostravakem si další spolupráci neumíte představit?
Pan Semerák je pracovitý, už to v minulosti dokázal, ale musí jít do toho, co nyní slibuje, jako lídr naplno, a ne se po volbách schovat v zastupitelstvu.

Tedy s kým po volbách ano a s kým ne?
Nechtěl bych do koalice, která by nebyla silná a neměla jasně stanovené priority. Takže by se měla skládat maximálně ze tří stran, aby byla čitelná a mohla se zodpovídat občanům. A s kým ne? V komunálu je to hodně o lidech. Jistě netrpím sympatiemi ke komunistům, ale třeba pan Juroška je starostou našich sousedních Michálkovic. Nebo SPD. Celostátně s Okamurou v čele to je silně populistická strana, ale v Ostravě mají v čele manažera Harvánka, se kterým je rozumná domluva. Netvrdím, že s nimi chci koalici, jen uvádím jako příklad.