Stát navrhuje v Moravskoslezském kraji deset zón pro větrné a solární elektrárny

Deset takzvaných akceleračních oblastí, sedm na Bruntálsku a tři na Opavsku, navrhl stát v Moravskoslezském kraji. Jde o území, kde by větrné či solární elektrárny vznikaly rychleji v jednodušším povolovacím procesu. Některé samosprávy to odmítají, připomínky se chystá předkládat i kraj.

„Návrh představuje oblasti vhodné k výstavbě větrných a fotovoltaických elektráren, nejde ale o konečnou podobu. Naopak teprve začíná proces, ve kterém se budou vyjadřovat kraje, obce, veřejnost i další orgány státní správy,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová.

Dodala, že návrh vychází z komplexního mapování a posuzování a z hlediska výstavby obnovitelných zdrojů energie se jedná o nejméně problematická území.

To si ale nemyslí místní samosprávy. Proti zónám se vymezili například na Rýmařovsku či Hornobenešovsku, přičemž argumentují zásahem do krajiny, ničením půdy i prosazováním zón bez ohledu na názor místních.

„Jde o nepřiměřený zásah do krajiny, kvality života obyvatel i rozvoje cestovního ruchu nejen v okolí Slezské Harty,“ konstatoval například starosta Horního Benešova Pavel König. Je podle něj navíc nepřijatelné, aby stát návrh akcelerační oblasti prosazoval navzdory tomu, že tamní samosprávy jasně deklarovaly nesouhlas.

Brownfieldy to nejsou

König zároveň upozornil, že navrhovaná zóna Liščí vrch v katastru Horního Benešova není brownfieldem či opuštěným hospodářstvím, ale zahrnuje lesy a zemědělskou půdu. „Dokonce cenné a revitalizované území v okolí potoka.“

Horní Benešov pomůže i občanům, spolkům a firmám, které se chtějí vůči zónám vymezit. „Připravíme jednoduchý formulář a krátký manuál, jak a kam připomínku odeslat,“ avizoval starosta König. Město postupuje společně s okolními obcemi Razová, Horní Životice, Staré Heřminovy, Milotice nad Opavou a Svobodné Heřmanice.

Nesouhlasné stanovisko zní také z Rýmařovska, kde po veřejné ministerstvo vymezilo tři oblasti. „Rýmařov za podpory většiny starostů obcí Rýmařovska a Euroregionu Praděd uplatnilo připomínku k vymezení akceleračních oblastí Jamartice, Albrechtice a Zimní pole a požaduje jejich vypuštění,“ ohlásil rýmařovský starosta Luděk Šimko.

Důvodem je mimo jiné nevratný zásah do krajiny. „Nad Jamarticemi by podle podmínek pro akcelerační oblast mohly stát až 250 metrů vysoké stožáry. Potlačí všechny přirozené dominanty včetně Pradědu,“ upozornil Šimko. Dodal, že v oblasti Zimní pole se navíc kumuluje větrná a sluneční energetika – je tam už schválená více než čtyřicetihektarová solární elektrárna a nikdo neřeší únosnost území ani souhrnné dopady těchto různých záměrů.

Ani na Rýmařovsku navíc nejde o staré zemědělské či jiné areály, které mají být pro vznik elektráren využívány přednostně, ale o lesy, louky a nenarušenou krajinu. „Loni jsme navíc v Těchanově řešili problémy s odpadem z německých elektráren. I tato negativní zkušenost hraje roli,“ dodal starosta.

Větrná elektrárna je jako ropný vrt. Rozhodnout musí místní, říká ochránce přírody

Proti stojí i Bruntál, v jehož bezprostřední blízkosti má být zóna Jelení. „Jako samospráva a v koordinaci s některými dalšími dotčenými obcemi v ORP Bruntál uplatňujeme připomínky vztahující se k území vymezené akcelerační oblasti Jelen,í a také Liščí vrch,“ informoval starosta Martin Henč.

Zástupci Bruntálu už loni deklarovali nesouhlas se stavbou větrných elektráren v blízkosti města. Jejich cílem je zachovat stávající krajinný ráz a chránit klíčové horizonty i historické dominanty.

„Volné průhledy směrem k Jeseníkům a blízkým vyhaslým sopkám, které tvoří neoddělitelnou součást identity našeho okolí města, jsou nejen historicky chráněnými krajinnými hodnotami, ale také vyhledávaným cílem návštěvníků,“ objasnil starosta Henč.

Velkou roli opět hrají také zábory lesních a zemědělských ploch.

Připomínky k návrhu připravuje také Moravskoslezský kraj. „Výstavba elektráren může být příležitostí i hrozbou pro rozvoj území, záleží na konkrétní lokalitě. V tuto chvíli se s novými mapami seznamujeme a vyhodnocujeme je,“ komentovala Miroslava Chlebounová z tiskového oddělení hejtmanství.

Veřejné projednání záměru ministerstvo chystá 15. května. Poté se do patnácti dnů může vyjádřit i veřejnost.