AI už začínají využívat i muzea. Stejně by nás to neminulo, říká ředitel

Léto je pro turnovské muzeum nejrušnějším obdobím roku. Kromě nové výstavy věnované tradičním řemeslům tam připravují řadu akcí třeba pro rodiny s dětmi nebo milovníky přírody. Proč virtuální svět nenahradí skutečný zážitek a jak se musí muzea přizpůsobovat době, aby zůstala živými kulturními institucemi, vysvětluje archeolog a ředitel muzea Jan Prostředník.

Kolik k vám v létě přijíždí návštěvníků a kolik z nich tvoří zahraniční turisté?
V létě nám přijde do muzea mezi 15 až 20 tisíci návštěvníky. Co se týče zahraničních návštěvníků, od covidu se jejich počet stále navyšuje. Letos už jich máme o 15 procent víc oproti loňsku. To znamená, že jsme v tuhle chvíli na nějakých 500 návštěvnících za léto.

V červnu jste zahájili novou výstavu o řemeslech z kraje pod horami. Můžete ji přiblížit?
Výstava „Když se dílo daří aneb řemesla z kraje pod horami“ je představení činnosti našeho pracoviště pověřeného péčí o nemateriální kulturní dědictví Libereckého kraje, které nominuje řemeslníky na titul Mistr tradiční rukodělné výroby Libereckého kraje. Podařilo se jich nominovat a následně zapsat 37, takže všichni tito mistři jsou představení právě na této naší výstavě. A každou prázdninovou středu se tu u nás představují. Je to třeba Marie Sitková, která tady představuje svoji kovářskou výrobu. Jsou tu vždy minimálně dva řemeslníci, někdy tři. Návštěvníci mají možnost se nejen podívat, ale i něco si zkusit. Máme tu i nositele tradice lidového řemesla, což jsou řemeslníci, kteří jsou zapsaní na Národní seznam, který vede Ministerstvo kultury. No a aby toho nebylo málo, tak máme i nositele zapsané na reprezentativní seznam UNESCO.

Koruna uherských králů oplývá tajemstvím, její věrnou repliku vystaví v Turnově

Co na ní návštěvníky podle vás nejvíce překvapí?
Já si myslím, že hravá forma, jakou jsou řemeslníci představení. Měli jsme na to velmi schopného výtvarníka a velmi schopnou grafičku, kteří to podali tak, aby to bylo přívětivé nejen pro dospělého, ale zejména pro dětského návštěvníka. A k tomu ta středeční představení v našem atriu. Myslím, že si to svého návštěvníka najde.

Čím je Liberecký kraj z pohledu tradičních řemesel výjimečný?
Především broušením drahého kamene, klenotnictvím, šperkařstvím. To si myslím, že je topka. Stejně jako sklářství. Ostatně skláři jsou zapsáni v UNESCO. Pak tady máme Rautis, kde se vyrábí vánoční ozdoby, foukané perličky. To je absolutní specifikum, není to nikde jinde na světě. Máme tady i ty tradiční výrobce, jako jsou kováři, výrobci keramiky nebo šindelů. To je také důležité, protože když si lidé pořizují roubenky, tak šindel na ně prostě patří. Máme tady spoustu řemesel, která jsou nosná a stojí za to je chránit a prezentovat.

Modřínová světnice i formy na potisk látek, výstava ukazuje klenoty Pojizeří

Jaké má tradiční řemeslo postavení v době moderních technologií?
Já to vnímám tak, že lidem, kteří dnes pracují na počítači, chybí opravdu ta práce s tradičním materiálem a snaží se trošku více dostávat řemeslo do svého života. Zajímavé je i to, jak lidé stále více a více preferují třeba i české výrobky. I posun v myšlení je asi v tomto případě logický.

Muzea se stávají živým místem, na exponáty už se lidé často nemusejí dívat jen přes sklo. Jak se mění role muzeí v dnešní době?
Muzea nejsou instituce se zaprášenými vitrínami, kam návštěvník z donucení přišel jako školní dítko, a pak přišel zase se svými dětmi, aby zjistil, že se nic nezměnilo. Pokud takhle nějaká instituce funguje, tak je to mrtvá instituce. My se musíme návštěvníkům otevřít. Na samém začátku cílíme na dětského návštěvníka, aby pochopil, že muzeum může být instituce, kde si takzvaně může pohrát, ale něco se i dozví, a to formou, kterou je schopen přijmout.

Jak toho můžete docílit?
Máme tady samostatné edukační oddělení, které připravuje zábavné animace nebo třeba zajímavé tvůrčí dílny, ze kterých si dítě výrobek odnese domů. Snažíme se, abychom byli účastni nejen volnočasových aktivit, ale přímo i školního vzdělávání. Cílíme právě na to, aby se tady děti něco dozvěděly jinou formou než ve škole. Je tu třeba nová expozice archeologie. Naši archeologové prezentují vývoj pravěkého osídlování tady v této oblasti a zvládnou to zřejmě lépe než paní učitelka ve škole, protože tady se děti nejen na něco podívají, ale my jim také něco půjčíme do ruky. Muzeum se opravdu muselo proměnit, pokud chtělo obstát v současné době.

Co je dnes pro regionální muzeum nejtěžší?
Nejtěžší je, abychom návštěvníky zaujali. Aby pro ně bylo důležité, že exponáty vidí naživo a že si na něco můžou i sáhnout. Já třeba nejsem přítelem virtuálních prohlídek, protože tam si to projedete a máte pocit, že jste všechno viděl. Ale teprve když jste na tom místě, tak si dokážete uvědomit skutečný rozměr daného předmětu. A ten pocit strávený s exponátem je úplně jiný, než když si to prohlédnete ve virtuální podobě. Samozřejmě i umělá inteligence je pro nás jistá hrozba, a proto musíme hledat nové formy, jak zaujmout návštěvníka.

Krajské peníze pomohou udržet značku UNESCO, geopark musí vysvětlit výtky

Může umělá inteligence nebo třeba virtuální realita muzeím spíš pomoci, nebo jim naopak konkurují?
Snažíme si s ní pomoci, protože víme, že nás to nakonec stejně nemine. Umělá inteligence je fenomén, kterého se nezbavíme a se kterým musíme pracovat tak, abychom pochopili, že je to dobrý sluha, ale špatný pán. Využít, ale nenechat si tím šéfovat.

Turnov je spojený hlavně s drahými kameny, šperkařstvím a kamenářstvím. Překvapuje návštěvníky, že toho turnovské muzeum nabízí vlastně mnohem víc?
Ano. Vidíme to podle zápisů v naší návštěvní knize, ale i z recenzí, které jsou na internetu, které jsou veskrze velmi pozitivní, takže je znát, že jsou lidé překvapení, co všechno jim jsme schopni představit. Je to i tím, že máme nové expozice, také to vnímají. Jsou udělané moderní formou – moderní mobiliář, moderní přístup k návštěvníkům a samozřejmě musíme být minimálně dvojjazyční, bez toho to dnes určitě nejde.

Ohniště i přístřešky. Archeologové mají na Turnovsku objev z doby meziledové

Je letošní program něčím výjimečný?
Muzeum letos slaví 140 let od svého založení, takže jsme tomu přizpůsobili i výstavní program. Měli jsme tu výstavu Klenoty pravěku. Moravští kolegové nám zapůjčili opravdu špičkové předměty, které jsme doplnili o něco dalšího z našeho regionu a vytvořili kolekci, která návštěvníky zaujala. Bylo jich pět tisíc, a to v takzvaně mrtvé sezoně na začátku roku, kdy se to teprve pomalu rozjíždí. Lidí přišlo tolik, jako kdyby už byla rozjetá sezona. Pak jsme měli i výstavu přímo k výročí muzea, která skončila v červnu.

A co jste ještě připravili pro letošní léto v turnovském muzeu?
Samozřejmě velmi cílíme zejména na rodiny s dětmi. Vždy v úterý máme den s mineralogem. To je taková naše vlajková loď, která tady běží od roku 2016 a v létě to přiláká kolem dvou tisíc návštěvníků. Je to interaktivní, děti si vykutají drahý kamínek z naší umělé žíly. Jednou za dva týdny tady máme řezače drahých kamenů, takže si ho můžou nechat i říznout na pile, můžou si ho zkusit vybrousit. Máme tady jezírko, kde si vyrýžují buď olivíny nebo české granáty. Můžou si vykopat dinosaura, nebo si můžou odlít dinosauří stopy, amonita a další fosilie. Děti se tady zabaví na celý den. Tradičně máme i takzvané lezecké čtvrtky. Dřív jsme je řešili výhradně v muzeu, ale teď se snažíme dostávat lidi více do terénu.

Z našeho života se vytrácí zdravý selský rozum, říká končící šéfka muzea

V čem to spočívá?
Zhruba polovina programu je v muzeu a polovina v terénu, kam jdeme s horolezci, geology, archeology, a spolupracuje s námi i Správa CHKO Český ráj. Skupina, která s námi jde do terénu, získá opravdu komplexní informace o tom, co je Český ráj a co je v něm zajímavé. V pátek se snažíme dát lidem trošku volno, ale v sobotu už je zase ženeme na Dlaskův statek, kde máme tradiční řemeslné soboty. Opět si tam s různými řemeslníky můžou vyzkoušet své dovednosti. No a v neděli máme v muzeu loutková představení pro děti, která za prázdniny přilákají kolem patnácti set lidí. A ještě tu máme Archeologické léto, které pořádáme od covidu, kdy jsme nemohli návštěvníky pouštět do interiérů a začali jsme chodit ven. A zjistili jsme, že to lidi strašně zajímá. Každý rok se je snažíme dovést do nějaké zajímavé archeologické lokality.

Prozradíte, na jakou velkou výstavu se mohou návštěvníci těšit příště?
Příští rok to budou hrady Českého ráje a části Pojizeří. Na to zase budou navázané výlety a terénní exkurze pro návštěvníky.

Co byste doporučil návštěvníkům, kteří do Českého ráje přijedou? Kde to máte třeba vy osobně rád?
Samozřejmě nejprve musí do turnovského muzea, o tom není diskuze. Ale je tady spousta zajímavých lokalit. Jsou to ty notoricky známé, třeba Zlatá stezka Českého ráje, ale tam půjdou všichni. Ale je tu mnoho dalších lokalit, kam návštěvník třeba ani nezavítá, ačkoliv je to také topovka. Klokočské skály, Kozákov, nebo třeba Besedické skály. Těch lokalit je tady velké množství a není to opravdu jen červená stezka, která jde nad skalním městem.