Nová náplavka v Liberci je jen začátek proměn celého kraje

Liberec získal novou náplavku u Lužické Nisy, která proměnila zanedbaný prostor v moderní park s přístupem k řece. Evropské dotace ale mění celý Liberecký kraj. Pomáhají modernizovat školy, zdravotnictví i dopravu, budovat cyklostezky a zachraňovat historické památky. Podívejte se, jaké nové projekty zlepšují každodenní život obyvatel regionu.

Liberec vrátil lidem řeku

Ještě nedávno tu převládal beton a zaparkovaná auta, dnes se lidé mohou procházet podél řeky, posedět u vody nebo si odpočinout v novém parku. Okolí Lužické Nisy v sousedství krajského úřadu v Liberci prošlo výraznou proměnou. Vznikla zde moderní náplavka, která zpřístupnila řeku veřejnosti a vytvořila nové místo pro setkávání, odpočinek i kulturní akce.

Proměna se přitom netýká jen samotného nábřeží. Z prostoru, kterému se lidé dříve spíše vyhýbali, se tak stalo příjemné místo v centru města, kam mohou zamířit rodiny s dětmi, zaměstnanci okolních kanceláří i náhodní kolemjdoucí.

Nejvýraznější novinkou jsou široké pobytové schody, po kterých mohou návštěvníci sestoupit až k hladině řeky. Kolem nich vznikl park se zelení, místy k posezení a dětskou zónou s vodními prvky. Nechybí občerstvení ani veřejné toalety. Prostor se tak může stát cílem procházek, místem pro obědovou pauzu i příjemným zastavením cestou z práce.

Šperky uprostřed přírody

Nová náplavka ale není zajímavá jen prostorem, který nabízí. Důležitou roli v její podobě hraje také umění. Návštěvníci zde najdou čtyři sochy významné česko-německé výtvarnice a rodačky ze Semil Magdaleny Jetelové. Přímé propojení s krajským úřadem zase doplňuje skleněná instalace společnosti Preciosa, která připomíná dlouhou tradici sklářství a výroby bižuterie v regionu.

Proměna má mnohem delší historii

Liberecký kraj začal okolí svého sídla postupně obnovovat už v roce 2014, kdy získal zanedbané budovy a pozemky někdejšího Výzkumného ústavu textilních strojů. V předchozích etapách vznikly Evropský dům a parkovací dům. Ten umožnil přesunout automobily z prostoru u řeky a otevřít cestu k nové náplavce. Její podobu navrhlo studio re:architekti, které navázalo také na původní urbanistickou koncepci architekta Zdeňka Plesníka.

Veřejnosti se náplavka slavnostně otevřela 17. listopadu 2025. Stavba vyšla na téměř 155 milionů korun, přičemž evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) dosáhla přibližně 43,3 milionu korun. „Integrovaný regionální operační program podporuje projekty, které přeměňují zanedbané části měst v prostory, které lidé vyhledávají. Mohou zde trávit volný čas, relaxovat, chodit na různé akce. Nová zeleň zlepšuje mikroklima, zvlášť v horkých letních dnech bude nová liberecká náplavka vítaným místem k životu,“ uvedla Simona Malá, ředitelka Centra pro regionální rozvoj Liberec.

Středočeský kraj se proměňuje před očima. Peníze míří do školství i dopravy

Investice ukazuje, že proměna města nemusí znamenat jen výstavbu nových domů nebo silnic. Stejně důležité může být vrátit život místům, která dlouho sloužila jen jako parkoviště nebo zůstávala stranou zájmu. Nová zeleň navíc pomáhá zpříjemnit obyvatelům pobyt ve městě.

Podobné projekty vznikají napříč Libereckým krajem. Evropské prostředky zde v posledních letech směřují především do zdravotnictví, silniční infrastruktury, vzdělávání a sociálních služeb. Podporují modernizaci nemocnic, škol a odborných vzdělávacích center, ale také sociální bydlení, azylové domy nebo bezpečnější dopravu.

Císařské kočáry na zámku v Zákupech

Evropské investice pomáhají také zachraňovat místa, která připomínají dlouhou historii regionu. Jedním z pozoruhodných příkladů je hospodářský dvůr státního zámku Zákupy na Českolipsku.

Ještě před rekonstrukcí bylo jeho jižní křídlo v havarijním stavu. Přibližně 150 metrů dlouhá budova, kterou Národní památkový ústav označuje za nejdelší světskou barokní stavbu v Česku, dnes postupně získává nové využití. Díky obnově se podařilo zachránit cenné historické konstrukce a zpřístupnit návštěvníkům další části areálu.

Zvláštní pozornost vzbudila nová expozice historických kočárů, která se otevřela 27. května 2026. Do obnovených prostor se po více než sto letech vrátily dopravní prostředky připomínající dobu, kdy Zákupy sloužily také císařskému dvoru.

Návštěvníci si mohou prohlédnout třináct historických vozů ze sbírek Národního technického muzea. Mezi nimi je kupé císaře Ferdinanda I. Dobrotivého, výletní kočár typu Victoria spojený s rodinou Metternichů nebo vzácné anglické městské taxi Hansom Cab.

Význam obnovy ale nespočívá jen v nové turistické atrakci. Rekonstrukce vrátila využití historickým prostorám, které byly dlouhodobě ohrožené chátráním. Zároveň vytvořila další důvod, proč se na Českolipsko vypravit za kulturou a historií. Obnova jižního křídla hospodářského dvora byla podpořena z IROP.

Ve škole v Desné se děti učí i pod širým nebem

Když se řekne moderní škola, většina lidí si představí počítače, interaktivní tabule nebo nové učebnice. V Desné v Jizerských horách ale ukázali, že stejně důležité může být dostat výuku také ven, mezi stromy a rostliny.

Místní základní škola díky evropské podpoře získala modernizované odborné učebny i zcela novou venkovní přírodovědnou učebnu. Ta umožňuje až třiceti dětem poznávat přírodní zákonitosti přímo v prostředí, o kterém se učí. Žáci tak nemusí zůstávat jen u obrázků v učebnici, ale mohou pozorovat přírodu, provádět jednoduché pokusy nebo sledovat změny během jednotlivých ročních období.

Proměnou prošla také učebna cizích jazyků s kapacitou 24 žáků a odborná učebna přírodních věd zaměřená na fyziku a chemii. Škola získala moderní vybavení, informační technologie a výukové pomůcky.

Celkový rozpočet projektu přesáhl 11 milionů korun, přičemž 9,5 milionu korun pokryla evropská dotace. Modernizace byla dokončena v roce 2024. Je příkladem toho, jak mohou investice do školství zlepšovat podmínky pro vzdělávání také v menších městech, a nejen ve velkých krajských centrech.

Přes Jizeru bezpečněji

Výrazné změny jsou patrné také v dopravě. Udržitelná doprava totiž nespočívá jen v nákupu nových dopravních prostředků. Stejně důležité je vytvářet bezpečné trasy, po kterých se lidé mohou pohybovat pěšky nebo na kole.

V Železném Brodě vznikla nová lávka přes Jizeru, která je součástí postupně budované cyklotrasy Greenway Jizera. Jejím cílem je bezpečně propojit města a obce podél řeky a nabídnout lidem alternativu k cestám po silnicích s automobilovým provozem.

Právě bezpečnost je jedním z hlavních přínosů podobných investic. Cyklisté se díky novému propojení mohou na části trasy vyhnout frekventované silnici I/10. Vzniká tak příjemnější možnost cestování nejen pro sportovce a výletníky, ale také pro obyvatele, kteří kolo využívají při každodenních cestách.

Greenway Jizera navazuje na páteřní cyklotrasu číslo 17 a postupně vytváří souvislejší spojení podél řeky. Každý další úsek přitom pomáhá odstranit některé z míst, kde dosud cyklisté museli sjíždět na silnice nebo využívat méně bezpečné komunikace.

Šaliny za miliardy i klášter, který znovu ožije. Jak se mění jižní Morava?

Po vážné nemoci zpátky do běžného života

Zatímco nové náplavky nebo cyklolávky si lidé všimnou okamžitě, některé investice zůstávají očím veřejnosti skryté. Jejich význam se ale může naplno projevit ve chvíli, kdy člověk onemocní a potřebuje pomoc s návratem do běžného života.

Právě takovou pomoc dnes nabízí moderní rehabilitační centrum v semilské nemocnici. Zaměřuje se na pacienty po cévních mozkových příhodách a dalších vážných onemocněních, která mohou výrazně omezit jejich pohyblivost a soběstačnost.

Pro řadu pacientů totiž propuštěním z akutní nemocniční péče léčba nekončí. Naopak začíná období dlouhodobé rehabilitace, během něhož se znovu učí chodit, vykonávat běžné činnosti nebo zvládat každodenní život bez pomoci ostatních.

Centrum vzniklo rekonstrukcí původního Bílého pavilonu semilské nemocnice a slavnostně se otevřelo v květnu 2025. Pacientům nabízí moderní rehabilitační přístroje, odbornou péči a lůžkové oddělení s kapacitou 46 míst. Jeho hlavním cílem je pomáhat lidem znovu získat soběstačnost a vrátit se do domácího prostředí.

Podle údajů nemocnice připadá v Libereckém kraji na jedno lůžko následné péče o 51 procent více obyvatel než v celorepublikovém průměru. Nové centrum proto představuje důležité rozšíření zdravotnických služeb v regionu. Modernizace semilské nemocnice přitom pokračuje dalšími etapami.

Vybrané projekty IROP v Libereckém kraji a jejich přínos Náplavka na Kraji v Liberci: Nový park, přístup k řece, prostor pro odpočinek a kulturu ZŠ Desná: Moderní odborné učebny a praktická výuka v přírodě Greenway Jizera v Železném Brodě: Bezpečnější propojení cyklistických tras Centrum následné péče v Semilech: Lepší dostupnost rehabilitace po vážných onemocněních; projekt v realizaci Zámek Zákupy: Záchrana barokní památky a nová expozice historických kočárů

Od evropských peněz ke konkrétním projektům

Za proměnami měst a obcí stojí jejich samosprávy, příspěvkové organizace a další žadatelé, kteří musejí projekty nejen připravit a zajistit jejich financování, ale také zvládnout podmínky evropských dotací, veřejné zakázky a následné kontroly. V tomto procesu jim pomáhá Centrum pro regionální rozvoj České republiky (CRR), které administruje projekty podpořené z Integrovaného regionálního operačního programu.

Liberecká pobočka CRR sídlí v Evropském domě v ulici U Jezu a má 18 zaměstnanců. V aktuálním programovém období administruje přibližně 220 projektů v celkové hodnotě 3,9 miliardy korun.

Jedním z nich je například nový terminál veřejné osobní dopravy v Jablonci nad Nisou, který nabídne pohodlnější přestupy mezi městskými, regionálními a dálkovými autobusy. Do budoucna má umožnit také návaznost na tramvajovou a železniční dopravu. Cestující získají přehlednější přestupy, nová nástupiště i odpovídající zázemí. Součástí projektu je také kultivace okolního veřejného prostoru a nábřeží Lužické Nisy. Je to další příklad, jak mohou evropské peníze pomoci modernizovat veřejnou dopravu a zároveň změnit podobu městského centra.

Hrad Kámen, bezpečnost nemocnice. Jak evropské peníze mění život na Vysočině?

Žadatelé o dotace, což jsou typicky obce, kraje a jejich organizace, získávají cenné rady jak na krajských pobočkách CRR, tak online prostřednictvím Konzultačního servisu na webu crr.gov.cz. Tým specialistů na dotační tituly a veřejné zakázky si zakládá nejen na kvalitě odpovědí, ale i na rychlosti: třetinu dotazů se jim daří vyřídit ten samý den. Za dobu fungování Konzultačního servisu už zodpověděli přes 18 tisíc různých dotazů.

Jejich expertíza teď bude velmi potřebná, protože čerpání evropských fondů se zásadně promění. „Od roku 2028 skončí samostatné operační programy a Česko bude mít jeden národní plán. Při hodnocení žádostí o podporu se bude mnohem větší důraz klást na výsledky, kterých má daný projekt dosáhnout. My jsme připraveni být nadále průvodcem a oporou, aby se české regiony mohly stále rozvíjet,“ uzavírá ředitelka Centra pro regionální rozvoj Liberec Simona Malá.

30 let Centra pro regionální rozvoj Už tři desítky let je CRR lídrem v administraci projektů financovaných z fondů EU a od roku 2024 má na starost i vybrané národní dotační programy. Žadatelům o dotace pomáhá s přípravou a realizací projektů a provádí i kontrolní činnost. Co má CRR na starosti? Integrovaný regionální operační program – s jeho podporou vznikají například nové školky, silniční obchvaty, dopravní terminály či výjezdové stanice záchranářů, modernizují se učebny, nemocnice nebo obnovují památky. Interreg – v rámci programů přeshraniční spolupráce s Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem se například propojují cyklostezky na obou stranách hranic, organizují se společná cvičení záchranářů nebo chrání ohrožené druhy zvířat. Národní dotace – patří sem podpora obnovy a rozvoje regionů, která zahrnuje třeba pomoc po povodních.

Obsah vznikl ve spolupráci s Centrem pro regionální rozvoj České republiky.