Od soustruhu k robotům. Liberecká průmyslovka slaví 150 let, studoval tu i Porsche

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola v Liberci, takzvaná Průmyslovka, slaví jubileum 150 let od svého založení. Je tomu tak v době, kdy se rychle mění technologie, výroba i nároky na budoucí absolventy. Vedení školy proto upravuje způsob výuky, modernizuje vybavení a spolupracuje i se zaměstnavateli z regionu.

„Ten nejvýznamnější stroj už zmizel, byl to soustruh dlouhý asi pět metrů a měl velikánskou štangli, aby se spojka dala zapojovat ze všech míst soustruhu. Ten jsem měl rád a chybí mi tady,“ přiblížil na vzpomínkové akci jeden z bývalých studentů, který na škole maturoval v roce 1962.

Když školu po letech navštívil, čekalo ho něco, co se za jeho dob hledalo jen těžko. Robotické pracoviště, moderní laboratoře a technologie. „Je to pěkné, že se nacházíme na stejném místě jako tenkrát. Je to trochu sentimentální,“ připustil.

13 fotografií

Liberecká Průmyslovka vznikla 28. října 1876 v době rychlého rozvoje průmyslu. Tehdy patřila mezi první školy svého druhu v Rakousku-Uhersku a dnes se řadí k nejstarším průmyslovým školám v Česku. Mezi prvními obory byly Strojírenství, Stavitelství a Chemie.

V lavici seděl například pozdější automobilový konstruktér Ferdinand Porsche. Ředitel školy Jaroslav Semerád uvedl, že jde o osobnost, na kterou se někteří mohou dívat rozporuplně. „Nicméně si myslím, že Porsche byl jako technik výborný. A když pominu jeho válečné prohřešky, které mu jsou vyčítány, tak si myslím, že je to zrovna jedna z významných osobností, která tady studovala, i když jen krátce,“ dodal.

Nová laboratoř i robotické pracoviště

Na svou školu nezapomínají ani ti, kteří ji opustili teprve před několika lety. „Teď to asi mají lepší, ale určitě si toho neváží jako my tenkrát,“ podotkl absolvent Tomáš Votoček. „Nikomu se nechce studovat, když tam je. Když se pak pozná život mimo, tak je to úplně něco jiného a vrátili bychom se sem hned.“

Votoček se od techniky úplně neodstřihl. Původně studoval slaboproud, dnes pracuje v silnoproudu. „Je to taková celoživotní závislost,“ říká s nadsázkou.

Jeho spolužák Vít Schovánek si všiml především změny vybavení školy. „Myslím, že teď to mají lepší s tou laboratoří. To jsme předtím neměli. My jsme odešli, když ji dostavovali,“ doplnil.

Modernizace školy je jedním z hlavních témat posledních let. Škola kromě nových laboratoří získala třeba robotická pracoviště, automatizační linku nebo laserové technologie. V roce 2023 se navíc spojila s libereckou Střední průmyslovou školou textilní a rozšířila nabídku oborů o Oděvnictví a Textilnictví.

Exkurze do firem

Když se po škole prochází dnešní studenti, je jasné, že od dob pětimetrového soustruhu urazila pořádný kus cesty. Jakub Měrtl studuje třetí ročník v oboru Informační technologie se zaměřením na kyberbezpečnost, administraci systémů a internet věcí.

„Dost mi to přináší v oblasti techniky a přineslo mi to i hodně kamarádů, zajímavých zážitků, zkušeností a exkurzí, při kterých jsme mohli být v zajímavých firmách,“ popsal.

Podle něj při návštěvách firem oceňuje to, že rozumí, o čem technici mluví. „Nebyly to jen nějaké věci, které říkají nějací chytří lidé, ale věděl jsem, co tím myslí, a mohl jsem se s nimi bavit i více do hloubky,“ poznamenal s tím, že po maturitě přemýšlí o Technické univerzitě v Liberci, ČVUT nebo VUT.

Zvažuje ale i jiné možnosti, třeba práci s dětmi. „Máme skvělé učitele. Někteří jsou přísní, což nás donutí připravit se na hodinu. Jiní jsou mladší a atmosféra v jejich hodinách je volnější. Dohromady je to v takové harmonii,“ dodal Měrtl.

Podle ředitele Semeráda se škola za minulých deset let změnila více než za předchozí období. Tvrdí, že díky investicím do Centra odborného vzdělávání se podařilo vybavení výrazně modernizovat. Současní studenti se dostávají také k robotice a mobilním robotům, kteří se dokážou samostatně pohybovat v prostoru.

„K robotům a k provozu robotů by se měli dostat strojaři, elektrikáři i ajťáci. Každé profesi to něco přinese,“ tvrdí Semerád.

Důvod je podle něj jednoduchý. Roboti se v průmyslu stále více využívají: „Když se půjdete podívat do fabrik, tak všude, kde mohou, nasazují roboty, aby nahradili lidi, kteří nejsou. A samozřejmě jestli máme vychovávat absolventy, kteří to mají umět, tak potřebujeme roboty.“

AI ano, ale se znalostí oboru

Výuka se dál přizpůsobuje automatizaci, umělé inteligenci (AI) a dalším technologiím. Semerád nechce AI studentům zakazovat, zároveň ale upozornil, že bez znalostí může být jen rychlou cestou k nesprávnému výsledku.

„Naši žáci by v prvním a druhém ročníku měli dostat pod kůži odbornost, aby věděli, o co jde. Ale samozřejmě i energetika využívá umělou inteligenci,“ uvedl s tím, že ve vyšších ročnících by měli studenti AI využívat, ale musí umět výsledek kriticky posoudit.

Za 150 let se škola potýkala s několika politickými režimy, změnami názvu, oborů i vedení. Ředitelů se za tu dobu vystřídalo osmnáct. Změnila se také část původního školského systému. Stavební obor, který patřil k původním zaměřením průmyslové školy, se v roce 1953 osamostatnil a v Liberci vznikla Střední průmyslová škola stavební. Ta dnes sídlí na Sokolovském náměstí a její součástí jsou i historické objekty Valdštejnských domků a Appeltův dům.

„150 let je dlouhá doba. Já samozřejmě říkám, že je dobré se zastavit, porozmýšlet, ale musíme to využívat hlavně pro budoucnost a aby sem chodily nové generace,“ uzavřel Semerád.