Výstava Hrady kolem Liberce představuje detailní modely středověkých pevností

Jeden hrad modeluje výtvarník Petr „Pip“ Šuta zhruba 120 hodin. V okolí středověké stavby, kterou definuje měřítko 1:72, lze spatřit kromě maličkých obyvatel také ptáky, krysy, kočky, hospodářská zvířata a různé vybavení. Pro novou výstavu v Severočeském muzeu v Liberci (MUZA) bylo třeba hradů hned šest – Hamrštejn, Grabštejn, Návarov, Roimund, Jezdec a Frýdlant.

„Figurky jsou cínové a bojím se, že hrady bez ochrany budou pacičkami brzy odposádkovány,“ říká s nadsázkou Šuta, který do svých modelů pokoutně schovává také miniaturní předměty – jako gramofon nebo bicykl – kterých si všimnou jen ti nejpozornější.

Z čeho jsou hrady vyrobené? „Z papíru, polystyrenu, sádry, vodovek a hromady pilin a molitanu,“ líčí umělec. Práce na jednom hradě si rozložil do tří až čtyř měsíců.

8 fotografií

„U hradu Jezdec se mi podařilo udělat i časosběrné video – tam to zase vypadá jako desetiminutová záležitost,“ směje se modelář, jenž za svou srdcovku označuje Návarov. Ten jediný zpracovával už před výstavou, která je v muzeu k vidění až do dubna příštího roku.

„S panem ředitelem ze Severočeského muzea jsme už dělali pár výstav předtím, určitě vzpomenete i na výstavu Ještědů. Ta byla špičková. Hladká a profesionální spolupráce všech zúčastněných,“ vzpomíná Šuta. Na Ještědech tenkrát pracoval s kolegou a kamarádem Josefem Kestlerem, který je také autorem modelu Hubáčkovy vily nebo aktuálně vystavovaného Frýdlantu.

Za předlohu Šutovi posloužily především materiály dodané zadavatelem. „V podstatě jsem jen nástroj, prodloužená ruka zákazníka či archeologa,“ domnívá se.

S modely pomohl archeolog

Přesto je podle něj hlavně u hradů – které má v oblibě – potřeba projekty konzultovat s odborníky, v tomto případě se mohl opřít o archeologa Romana Sirovátku. „V tématu rekonstrukcí podob hradů je podle mě jediný kompetentní, a hlavně precizní a spolehlivý v tomto kraji,“ myslí si výtvarník.

Když se v Liberci stály fronty na texasky. Výstava připomene zlatý věk LVT

Prezentovat pouze modely by bylo podle Zbyňka Hubinky, kurátora probíhající výstavy Hrady kolem Liberce, možná divácky atraktivní, postrádalo by to ale didaktický účel. „Výstava má dvě části. Jedna zachycuje vznik hradu jako fenoménu od začátku. Snažil jsem se jít po příkladech hradů, které v okolí máme,“ shrnuje Hubinka.

Návštěvníci muzea se dozvědí, jak se hrad staví, jak jej lze bránit, jak jeho obyvatelé řešili jídlo, vodu nebo vytápění. „Málokdo ví, že středověk znal něco takového jako horkovzdušné vytápění,“ připomíná kurátor.

V navazující části přibližuje například heraldiku, která je zásadně spojená se středověkem, přehled rodů, které v regionu žily, nebo krátké medailonky jednotlivých hradů. „Jsou zde i konkrétní věci – co bylo potřeba pro založení hradu a že existovalo něco na způsob stavebního povolení,“ konstatuje Hubinka.

Hubáček, to není jen Ještěd. Výstava ukazuje architekta jako autora i osobnost

Kromě modelů hradů a četných informačních panelů je součástí expozice také obrazovka s vizualizacemi, jak vybrané hrady mohly vypadat. 3D modely vytvořil zmíněný archeolog z turnovského muzea Roman Sirovátka.

„Běží tam čtyři videa, jak hrady mohly vypadat. To je důležité říct, že jak modely, tak vizualizace jsou víceméně umělecká představa. My nemůžeme vědět, kde bylo jaké okno – ve zdi, která už neexistuje,“ upozorňuje Hubinka. Elektronická verze se od modelů liší. „Jde o variantu toho samého. Ale obojí se mohlo vyskytnout,“ dodává.

Hned při příchodu do výstavních prostor nelze přehlédnout obléhací stroj, na nějž z výšky z druhé strany míří balista. Místnosti dominují vysoké hradby, na nichž je tento samostříl umístěný.

„Tady bych rád kolegu Pepu Kestlera vyzdvihl, protože právě on postavil k této výstavě to největší, co na ní můžete vidět. A to je ta hradba v pozadí 1:1. Já jen držel tašku,“ komentuje modelář Šuta. „Vtipné je, že na model 1:72 potřebujeme třeba tři měsíce, ale pro hrad 1:1 dva týdny,“ poukazuje.

Malí návštěvníci se v muzeu seznámí i s černou kuchyní, respektive s její replikou, kde si mohou osahat vzorky potravin, které na hradě jedli; také si zasoutěžit nebo se zúčastnit doprovodného programu. „Odborné přednášky chceme dělat spíše na podzim,“ doplňuje mluvčí MUZA Petra Slováková s tím, že během léta chtějí vymyslet hru, která dostane rodiny s dětmi ven – přímo na hrady kolem Liberce.