Pomáhal hledat přeživší ve Venezuele. Psychicky nejtěžší mise, líčí kynolog

Zúčastnil se záchranné mise v Bejrútu (2020), Texasu (2025) a před dvěma týdny se vrátil z Venezuely. Kynolog Hasičského záchranného sboru (HZS) Libereckého kraje Václav Vančura devět dní pátral se svou čtyřletou fenkou Origami Deabei a dalšími členy českého USAR týmu v pobřežní oblasti La Guaira v nebezpečných sutinách po přeživších i obětech ničivého zemětřesení. Co do psychického vypětí to pro něj byla zatím nejtěžší zahraniční mise.

„Bylo tam obrovské množství sutin po zřícených budovách a tlak najít někoho přeživšího byl obrovský. Byl to opravdu silný emoční zážitek a ještě jej intenzivně vstřebávám,“ uvedl Vančura krátce po návratu z Jižní Ameriky.

Nasazení psovodů na sutinách bylo maximální, když zrovna nepátrali, snažil se sobě i fence belgického ovčáka, s níž se na záchrannou akci vydal, zajistit v táboře základní potřeby a odpočinek.

Fyzickou zátěž umocňovalo také počasí – vysoká vlhkost a teploty přes třicet stupňů Celsia, které výrazněji neklesaly ani v noci. Na tamní podnebí myslel Vančura již před cestou, kdy svému psovi sehnal speciální chladicí vestu. Nasaje vodu, kterou pak vypařuje do kožichu zvířete, a tím jej pomáhá ochlazovat. „Vesty jsem s sebou vzal dvě a kynologům se na misi osvědčily,“ řekl Vančura.

9 fotografií

Mise v Bejrútu, kde se v srpnu 2020 společně s fenkou Bellou podílel na záchranných pracích poté, co mohutný výbuch zabil stovky lidí a zpustošil část libanonské metropole, je podle něj se zážitky z Venezuely nesrovnatelná. USAR tým se letos potýkal s následky mnohonásobně většími.

Počet obětí dvou po sobě jdoucích zemětřeseních o síle 7,2 a 7,5 stupně Richterovy stupnice, která zasáhla Venezuelu 24. června 2026 v 18 hodin místního času, přesahuje pět tisíc. Zraněných osob je kolem sedmnácti tisíc, tisíce až desetitisíce lidí se stále pohřešují.

„Obrovské budovy jako hotely, obytné domy či nemocnice byly zemětřesením zničené, srovnané se zemí,“ popsal tanvaldský kynolog, který nezažil nic náročnějšího ani při pohybu psů v troskách.

Zemětřesení ve Venezuele má přes 5000 obětí. Pomáhali i čeští hasiči

„Naši čtyřnozí parťáci se nepohybovali jen po povrchu sutiny, ale museli lézt také dovnitř. A to pro ně bylo extrémně náročné,“ konstatoval.

Origami si během pátrání pořezala přední tlapky, takže část mise strávila ve speciálních ochranných botičkách. Kromě kontaktu s rodinou byla pro Vančuru blízkost psa při plnění obtížného úkolu zásadní.

„V Origami jsem měl někoho, ke komu jsem se mohl kdykoliv přitulit a pohladit ji. Tohle spojenectví je pro kynologa obrovská podpora.“

„Slyším syna plakat v troskách.“ Ve Venezuele dochází čas, Češi jdou do akce

Vančura, který slouží jako profesionální hasič na stanici v Tanvaldu, je jedním z osmi kynologů, kteří byli součástí záchranného týmu. S Origami mají za sebou již loňské nasazení v americkém Texasu po zkázonosných povodních.

Od 27. června do 5. července 2026 ve Venezuele, kde zemětřesení poškodilo nebo zničilo mnoho budov, působilo 69 členů českého USAR týmu. Ten prohledal kolem čtyř desítek objektů a vyprostil pět obětí.

„Záchranáři pomáhali s odkrýváním těl obětí a zajišťovali sutiny tak, aby bylo možné mrtvé následně bezpečně a důstojně vyprostit. Tam, kde byl potřeba expertní zásah českého týmu nebo bylo nutné pokračovat ve stabilizačních a odkrývacích pracích, přistoupili k vyproštění sami členové odřadu,“ informovala mluvčí generálního ředitelství HZS ČR Klára Ochmanová.

Plačící muž prosil o vyproštění malé dcery

„Co nikdy nesmažu z hlavy? Určitě ty obyvatele, kteří se zoufale snažili pomoci svým blízkým. Vytvářeli si naději, že se se svými rodinami ještě setkají,“ vzpomínal psovod Vančura.

Živého člověka se českým záchranářům nalézt nepodařilo. „Nejsilnějším momentem byly prosby psychicky zlomeného a plačícího muže v mém věku, který mě prosil o upřednostnění vyproštění těla jeho malé dcery. V tu stejnou dobu jsme ale prioritně vyhledávali osobu přeživší, kde byly indicie, že ten život zachránit dokážeme,“ připojil svou zkušenost statik HZS LK Jiří Kovalský, jenž byl také součástí mise.

Sutinové vyhledávání v terénu dle Vančury probíhalo jinak než při výcviku v Čechách. V troskách budov se pohybovalo hodně lidí, což s sebou přinášelo i řadu různých pachů.

„Mezi námi se prohlubovala vzájemná důvěra, když jsem Origami poslal na sutinu a věřil jsem, že to zvládne. Ona mi zase věřila, že ji posílám do relativně bezpečných míst,“ dodal kynolog, který je příslušníkem HZS od roku 2014.

Ačkoliv nakonec Origami neměla ve Venezuele takovou chuť k jídlu jako doma, vezl jí s sebou masové konzervy. A sobě kilové balení Nutelly. „Z ní jsem postupně ujídal,“ přiznal.

Zemětřesení nebo výbuch plynu? Často jde o minuty, kynologové se psy jsou sehraní

USAR (z anglického Urban Search and Rescue) tým je jedním z odřadů Ministerstva vnitra – Generálního ředitelství HZS ČR. Věnuje se záchranným a vyhledávacím pracím v obydlených oblastech, které postihnou mimořádné události, jako jsou například zemětřesení nebo zřícení budov.

Venezuela o mezinárodní pomoc požádala 25. června, o dva dny později odletěl český tým do Jižní Ameriky. Kromě hasičů a kynologů se tam vydali i statici, lékaři, dronoví specialisté a policejní tlumočnice.

„Tým měl s sebou i vlastní zázemí, ubytování, stravu a přibližně 12 tun specializovaného vybavení,“ doplnila mluvčí generálního ředitelství HZS ČR Klára Ochmanová, podle níž šlo o vůbec první nasazení českého USAR týmu v Jižní Americe.

S přispěním Jaroslavy Benešové, HZS LK