Ateliér protkala nitěmi. Fotografka se zapojila do „tiché pošty“ s evropskými kolegy

Když jí v prosinci 2024 přišel podezřelý e-mail od zahraničního odesílatele, chtěla jej liberecká fotografka Zuzana Fajmonová smazat s tím, že jde o podvod. Pak jí to ale nedalo a zprávy se nakonec vyvinula dvouletá spolupráce 27 fotografů ze všech zemí Evropské unie. A letos v červnu vyústila společnou výstavou PHOTOMINO Europe na fotografickém festivalu v Hamburku.

„Jednoho dne mi přišel e-mail od někoho jménem Nicole Keller. Anglicky se v něm psalo: ahoj, našla jsem tě, potřebovala bych… Hned od první věty jsem ho chtěla smazat, že je to nějaký scam,“ vzpomíná mezinárodně oceňovaná fotografka Zuzana Fajmonová z Liberce. Zvědavost jí ale tenkrát nedala. „Někdy mi přijde poptávka na focení v angličtině, tak to vždycky rozkliknu,“ přiznává.

7 fotografií

Zpráva podrobněji popisovala projekt s nabídkou spolupráce. Hamburská umělkyně Nicole Keller si vybrala z každého státu Evropské unie jednoho fotografa bez ohledu na žánr, ve kterém tvoří, aby je spojila v projektu PHOTOMINO, jakési obdobě tiché pošty napříč Evropou.

Nevěsta letěla vysoko, říká fotografka o snímku, se kterým zabodovala v Americe

První fotograf, v tomto případě Keller, „vykopává“ svou autorskou fotografií. Tu obdrží kolega z jiné země a navazuje/odpovídá na ni vlastní tvorbou. Jeho fotka následně putuje dál, dokud se projekt složený z 27 zastávek nespojí v jeden plynoucí řetězec na sebe reagujících uměleckých děl.

„Nicole si v Česku vyhlédla mě. Říkala, že jí trvalo asi rok a půl nás všechny vybrat. Dlouho googlila a prozkoumávala různé výstavní projekty. A u nás narazila na Prague Photo na moji fotku, která ji zaujala,“ líčí Fajmonová. Šlo o dílo z barevného souboru Pop-art, jež se stalo úvodní fotkou celého festivalu. „Je na ní ten doughnut na zadku,“ připomíná ikonickou fotografii Fajmonová.

V hledáčku iniciátorky projektu skončili fotografové výrazně se odlišující v tvorbě. Někdo z nich fotí dokument, jiný digitálně upravuje montáže. Oslovila i umělce zaměřující se na portréty.

Přišla jí fotka z Maďarska

„Podařilo se jí nasbírat zajímavý mix lidí různého věku. Byli jsme napůl chlapi i ženské; chtěla, aby to bylo bohaté. A abychom se mohli vzájemně inspirovat,“ vysvětluje česká fotografka.

Akce nazvaná PHOTOMINO – po vzoru řetězové reakce u dominového efektu – nadto byla součástí Triennial of Photography Hamburg, mezinárodního fotografického festivalu. „Tam se normálně člověk nedostane,“ podotýká Fajmonová, podle níž vyměňování fotografií mezi evropskými autory trvalo déle než rok. Jí přišla koncem března 2025 fotka maďarského kolegy.

Uznávaný fotograf přišel o zrak, lidé mu na pomoc poslali už skoro milion

„Byla tam nafocená taková ulička, stromy a panelák. Klasický černobílý dokument. Úplný opak mé tvorby,“ směje se. Na reakci měl každý účastník projektu omezený čas. Do čtrnácti dnů tak musela svou odpověď/fotku včetně anotace poslat dál, do Francie.

„Říkala jsem si, co mám sakra udělat z takové fotky? Já mám ráda černobílé fotky, ale vytvořit z toho něco mého, co má být barevné a inscenované... Nevěděla jsem, od čeho se odpíchnout,“ vypráví.

Nakonec se zaměřila na strom a větve, které jí začaly evokovat něco jako neuronovou síť. V ní našla ideu propojení Evropy skrz projekt, ale také vzájemné propojování umělecké.

„Přemýšlela jsem nad tím, jak je třeba moje mysl propojená s celým světem. A začala jsem pracovat s linií větve. Vytvořila jsem autoportrét založený na ruční stavbě scény,“ prozrazuje.

Využila desku, která jí zbyla z předchozího projektu nazvaného Kostka, dále vsadila na modrou bavlnku. „Modrá mi evokuje harmonii, vnitřní klid. Nitěmi jsem chtěla udělat takovou velkou síť.“

Kvůli efektu namotala nitě všude

Aby docílila 3D efektu, nitě namotávala po celém ateliéru. Vázala je okolo fotoaparátu i stativu, křížem krážem přes celou místnost. Měly evokovat strom, větve i kořeny, aby společně ladily s fotografií, která jí přišla z Maďarska.

„Nitě jsem měla úplně všude, i na klice,“ říká se smíchem umělkyně, která se před objektiv nakonec postavila obarvená bílou barvou. Používání barev na tělo je dalším signifikantním prvkem její tvorby, což se projevilo například při spolupráci na plakátech libereckého Divadla F. X. Šaldy.

Své fotky považuje spíše za malbu, z ní také hodně vychází. „Přijde mi, že bílá barva neutralizuje obličej, respektive výraz. Že je člověk pak součástí té kompozice nebo obrazu,“ zamýšlí se. Fotografovaného člověka díky bodypaintingu podle ní vnímá divák uceleněji; nikoliv jen jako jednotlivce, ale jako součást většího celku.

Výslednou fotku poslala kurátorce, která ji distribuovala dál. Autoři nebyli v kontaktu, neznali se, vzájemně nevěděli, co kdo vytváří. Dokonce měli na publikaci díla vzniklého pro PHOTOMINO embargo. „Bylo to až do poslední chvíle tajné. Vše se odkrylo až 11. června 2026 na vernisáži v Hamburku,“ popisuje Fajmonová.

V přístavním městě se sešlo dvanáct ze sedmadvaceti umělců, kteří zde trávili čas. Zbylí se připojovali na společné aktivity a diskuse on-line. „Vzali nás na prohlídku města lodí, hodně se snažili o to, abychom byli spolu. I když jsme byli z různých národů a každý jsme měli hodně odlišný způsob života nebo životní podmínky, tak nás to propojilo. Během jednoho dne jsme měli pocit, že jsme parta kamarádů, co se zná dvacet let. Bylo to neskutečné,“ sdílí Fajmonová.

Fotografii, respektive jakoukoliv formu umění, pokládá za univerzální nástroj, kterým lze vyjádřit nějakou myšlenku. „Rozumí jí i někdo v jiné zemi, i když nemluví mým jazykem. To na tom bylo hodně silné,“ dodává.

Nikdy ženě nezapomenu, jak mne půl roku živila, vzpomíná fotograf Petr Šimr

Výstava PHOTOMINO Europe je k vidění v hamburské FREELENS Galerii do září 2026. „Poté z ní chce Nicole Keller udělat putovní výstavu, která by mohla být pojítkem pro Evropu i teď, v dnešní době, kdy se všechno rozděluje,“ uzavírá Zuzana Fajmonová.

„Projekt vyústil v mnohostranný řetězec inspirace, který ukazuje, jak lze odlišně zpracovávat vizuální, emocionální a intelektuální impulzy, a jak může kreativní spolupráce fungovat napříč hranicemi států,“ shrnula iniciátorka PHOTOMINO Nicole Keller. Zejména v době sociálního a politického napětí podle ní projekt vysílá silné poselství o výměně, spojení a síle sdílené umělecké tvorby.