Bez kostek a výmolů. Asfaltka na Zlaté návrší těší cyklisty, jiné zlobí

Závěrečný pětikilometrový úsek Masarykovy horské silnice z Horních Míseček na Zlaté návrší v Krkonoších se po rekonstrukci za víc než 20 milionů korun znovu otevřel. V celé délce je nový asfaltový koberec, který nahradil starý a překryl původní dlážděné kostky.

Silnice vznikla ve 30. letech minulého století kvůli stavbě vojenských bunkrů a vede do nadmořské výšky téměř 1 400 metrů. Je svatým grálem silniční cyklistiky v republice.

V minulých letech Liberecký kraj, na jehož území krkonošská silnice leží, opravil několik úseků. Loni v zimě skončila rekonstrukce silnice ve Vítkovicích v Krkonoších za 145 milionů korun.

29 fotografií

Letos se dočkal i finální úsek vedoucí od Jilemnické k Vrbatově boudě. Stavbaři vyměnili kromě asfaltu 750 metrů čtverečných kamenné mozaiky. Hlavní část prací je hotová.

„Nyní probíhají zemní práce a napojování vjezdů. Vzhledem k blížícímu se zhoršení klimatických podmínek bude stavba přerušena a v příštím roce na jaře bude pokračovat výstavbou autobusových nástupišť na Zlatém návrší,“ informovala mluvčí Libereckého kraje Michaela Křivková.

Práce se děly v koordinaci se Správou Krkonošského národního parku (KRNAP), na jehož území silnice leží.

„U komunikace jsou lokality s velmi vzácnými rostlinami. S dodavatelskou firmou jsme řešili, jak práce provést, aby nedošlo k poškození přírody. Nejvýznamnější lokality jsme vyznačili,“ sdělil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Kvůli rekonstrukci ukončila turistická autobusová linka na Zlaté návrší provoz už v závěru srpna.

„Copak tohle patří do hor?“

Nová asfaltka v Krkonošském národním parku rozvířila na sociálních sítích emoce.

„Nechápu, kdo toto povolil, jsou místa, kde jsou veřejné komunikace v horším stavu a tady v Krkonošském národním parku a ještě k tomu do zákazu vjezdu, kromě pár výjimek vozidel, co tam smějí, se udělá tato asfaltka,“ podivuje se Marcel Binder.

„Příšerný. Copak tohle patří do hor? To se ty čtyřkolky budou mít. Taková škoda, bylo to krásné místo,“ uvedla Lenka Mejsnarová.

Svaz lyžařů chce pozvednout areál na Mísečkách a vyřešit drahé parkování

Autem lze dojet pouze na Horní Mísečky. Pro vjezd na Zlaté návrší musí mít řidiči výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Žádají o ni také dopravci, kteří provozují autobusové linky. K Vrbatově boudě jezdí pouze od června do konce září.

Na Horních Mísečkách je telematický kamerový systém Správy KRNAP, který hlídá vjezdy do klidového území. Za porušení hrozí až stotisícová pokuta.

Turisté nešlapou okolo, říká ochranář

Podle Radka Drahného má nový povrch význam i pro ochranáře. Měl by motivovat návštěvníky, aby se drželi na vyznačené cestě:

„Ze zkušeností víme, že když je dobrý povrch, drží se turisté i cyklisté na cestě, jakmile je rozbitý tak, jako byla silnice na Zlaté návrší, mají tendenci to obcházet a objíždět přes okraje a lemy cest, kde dnes rostou jestřábníky a další chráněné rostliny.“

Požehnáním je nový povrch hlavně pro silniční cyklisty a dá se očekávat vyšší zájem. Přes dvacet kilometrů dlouhé stoupání začínající v Hrabačově patří mezi největší cyklistické výzvy u nás, svou délkou nemá srovnání. Závěrečná část z Dolních Míseček na Zlaté návrší má průměrný sklon 8,2 procenta. V zimě tudy vede běžkařská trasa.

Příští rok oprava mostů

V příštím roce Liberecký kraj plánuje opravu dvou mostů, v roce 2028 rozsáhlou rekonstrukci silnice od odbočky na Vítkovice a Rokytnici až k mostu přes Kotelský potok v Dolních Mísečkách.

Stoupání po Masarykově horské silnici připomíná víc Alpy než Krkonoše

Masarykova horská silnice začíná v Hrabačově, měří 22,5 kilometru a překonává převýšení 900 metrů. Vznikla mezi lety 1931 až 1936 kvůli lepší dostupnosti Labské louky, kde se počítalo s vybudováním vojenského opevnění na obranu před Hitlerovým Německem.

Původní cestu vybudovala už v 19. století správa jilemnického panství, ta však neumožňovala na hřebeny dopravit tuny materiálu potřebného ke stavbě vojenských objektů. Betonové řopíky vojáci postavili především na hřebeni Kotle, západně od místa, kde silnice končí. Několik jich zde stojí dodnes.

Vybudování silnice mělo zároveň podpořit cestovní ruch a lépe zpřístupnit dva největší krkonošské magnety: Sněžku a pramen Labe.