Marokánka po těžbě se změní v oázu přírody i adrenalinu. Za třicet let

Nová jezera, písčité pláže, tratě pro bikery, ráj chráněných druhů rostlin a živočichů uprostřed lesa, a přesto kousek od Hradce Králové. U Krňovic nevznikne jen malá oáza, ale obrovská lokalita, místo po největším těžebním prostoru v celé republice. Nebude to však dříve než za 30 let.

Zatímco v Ostravsko-karvinském revíru těžba takřka zanikla, v okolí Hradce se naopak rozrůstá. Fárat hluboko pod zem není potřeba, bohatství je na dosah lopaty.

Průmyslová těžba písku se na Hradecku rozjela před 60 lety, ale vytěžil se jen zlomek. U Krňovic se rozkládá obří těžební prostor, který má rozlohu přesně 333 hektarů a zásobu odhadem na dalších sto let. Ročně se písku vytěží až 200 tisíc kubíků, a to potrvá ještě přes 20 let.

26 fotografií

Lokalita má jméno Marokánka. Ukázkou, jak v budoucnu může vypadat široké okolí, je vytěžená pískovna na pravé straně silnice mezi Krňovicemi a Bělečkem. Má 35 hektarů, tedy desetinu rozlohy, na níž se těžba rozroste. Je tu jezírko s pláží, které si rychle získalo popularitu, přesto tu nebývá plno tak jako na blízkém Stříbrném rybníku.

Ekologové a přírodovědci oceňují, jak se místo krátce po skončení těžby umí změnit na pestrý biotop, proto sledují i Marokánku II, která je přes silnici vlevo. Tam těžba zatím pokračuje naplno.

Lesníci rekultivovali pískovnu Marokánku, přírodovědcům vadí úbytek písčin

Na papíře se už začíná rýsovat podoba, až zmizí nakladače a rypadla. Čtyři jezera měří dohromady asi 6,5 hektaru, oddělena jsou úzkými pásy zalesněných mokřadů či plážemi, dokola písčité valy.

Problémy s odpadem

Objevují se však pochyby souvisící s praxí při vyrovnávání terénu po vytěženém písku.

„Osobně se už nejméně deset let snažím o to, aby byla ukončena praxe navážení odpadu do pískovny Marokánka, která je majetkem města provozovaným městskou organizací. Bohužel jde doslova o sisyfovské úsilí, které nebere konce, a nezáleží na tom, zda se tím zabýváte jako občan, opoziční zastupitel, radní nebo náměstek primátorky,“ napsal na své facebookové stránky Adam Záruba (Změna).

Současný náměstek primátorky pro oblast životního prostředí varoval před odpadem ze slévárenské výroby: „Prý na to mají certifikát, je to prohlášeno za výrobek, a tak je to vlastně děsně fajnové a zdravé.“

Pískovnu spravuje hradecká společnost Městské lesy a její šéf Milan Zerzán vysvětluje, které odpady na Marokánku smějí, a které ne. „Slévárenský odpad je přepálený písek. Proto má černou barvu, nevypadá hezky a práší se, ale má veškerou certifikaci a vyhovuje všem normám. Ostatně musí, protože k nám třikrát ročně zavítá Česká inspekce životního prostředí. Jsme maximálně hlídaní.“

Jisté potíže s naváženým odpadem přiznává, ale vše se daří řešit: „Problém může být s malými soukromníky, kteří dospodu na valník nacpou nebezpečné odpady. Snažíme se tomu všemožně zabránit a máme na ně páky. Určitě nebereme odpad za stavby silnic. Naopak bonusem je pro nás hlína, kterou potřebujeme, protože budeme budovat novou krajinu a krásné území, které bude zadržovat vodu.“

Těžba jako příležitost

U Krňovic je největší pískovna v České republice, neznamená to však, že se dobývání rozšíří až na celých 333 hektarů. Každá z vytěžených lokalit se vrátí přírodě, a jak ukázala už zkultivovaná Marokánka I, těžba nemusí znamenat vydrancování lesa.

„Současně víme, že to jde udělat ještě lépe. Současný stav je kompromis mezi pohledem lesníků a ekologů, já bych to každopádně nechal víc na přírodě a okolo vodní plochy nic nesázel,“ míní krajinný ekolog a někdejší náměstek primátora pro životní prostředí Martin Hanousek (Zelení).

„Dalo to práci, ale je velké plus, že na Marokánce I vznikla vodní plocha. Ano, mohlo to být ještě zajímavější, snad se to podaří na sousední ploše,“ podotýká Adam Záruba.

Marokánka I slouží coby přírodní laboratoř. Usídlila se tu zvlášť chráněná kudlanka nábožná, ideální podmínky tu mají čolci, v písku se kromě samotářských včel a vos objevili vzácní brouci kovaříci, kvapníci či nosatci.

„Tyto druhy živočichů i lidé, kteří si Marokánku I oblíbili, jsou důkazem, že se návrat přírodě podařil. Je to vyhledávané území, až to přináší i starosti. Přemýšlím, že území doplníme o veřejné ohniště. Také už mám nakreslené trailové tratě pro horská kola podle stupně obtížnosti. Těžba nám nabízí až nečekaně velké příležitosti,“ nahlíží do budoucnosti Milan Zerzán.

Zrekultivovaný písník Marokánka I (červená značka) a dosud fungující těžba na Marokánce II (modrá značka)

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz