Upuštěná přehrada láká k blátivým procházkám. Podívejte se na úchvatné záběry z dronu

Labskou přehradu ve Špindlerově Mlýně začali na začátku května vypouštět. Pro místní i kolemjdoucí je to zajímavá podívaná. Mizející voda odkrývá detaily, jinak utopené hluboko pod vodou. Mnozí návštěvníci Krkonoš se do vysychající nádrže také vydávají na lehce blátivé procházky.

Od dubna do poloviny května vodohospodáři nechali hladinu v nádrži klesat. Nyní ji drží na úrovni 675 metrů nad mořem, což je zhruba tři metry pod hladinou stálého nadržení. Oproti koruně hráze je to teď od hladiny skoro dvacet metrů.

Zanesené dno v horní části nádrže láká zvědavce. Mezi usazeninami tady protéká Labe jen jako větší potok. V okolí hráze, kde zůstává více vody, se prohánějí lidé na loďkách. Odhalené jsou mostní pilíře silnice i takzvaná štěrková přepážka napříč dnem uprostřed přehrady.

25 fotografií

Povodí Labe přikročilo k mimořádné manipulaci s vodou v přehradě kvůli naplánované těžbě usazenin. Dostaly se tam zejména během povodní v září 2024. Nyní jsou nejen nad štěrkovou přepážkou, ale i pod ní.

„Tím došlo k omezení ochranné funkce nádrže a hrozí další posun materiálu do její hlavní části při budoucích povodňových průtocích,“ uvedl generální ředitel státního podniku Marián Šebesta.

„Po přítoku do nádrže voda zpomaluje, ztrácí unášecí schopnost a splaveniny, jež voda nese s sebou, se postupně usazují – hrubší částice dříve, jemnější později. Tento přirozený proces posiluje právě štěrková přepážka, která jako příčný objekt v zátopě snižuje rychlost proudění a omezuje transport splavenin do hlubších částí nádrže,“ vysvětluje mluvčí Povodí Labe Aleš Prokopec.

Projekt spočívá v těžbě sedimentů v prostoru nádrže od štěrkové přepážky po konec vzdutí.

Vodohospodáři počítají s odtěžením zhruba 33 tisíc kubíků sedimentů. Práce budou probíhat na 700 metrech délky vodního díla, těžit se bude až na původní dno. Práce mají skončit do konce září.

Tajemství přehrad: První hráz na Labi stojí kousek pod Špindlem

Hráz se začala stavět po katastrofálních povodních z července 1897. Během dvou dnů ve Špindlerově Mlýně napršelo 250 milimetrů srážek. Masa vody se začala hrnout ze hřebenů do údolí, kde po sobě zanechala spoušť. Na horním Labi tehdy zahynulo 120 lidí. Stavělo se v letech 1910 až 1916. Nádrž zachytává srážky z centrální části Krkonoš.

Vážnou zkouškou byla povodeň z července 1997, na dvě vlny v rozmezí deseti dnů však přehrada nestačila. Povodeň několikanásobně překročila kapacitu nádrže. Poté vodohospodáři přidali v širším okolí šest srážkoměrných stanic, které na zvýšený přítok z hor upozorní s předstihem. Dá se tak na ně připravit.

Poslední rekonstrukce v letech 2017 až 2019 zvýšila kapacitu výpustí, což má pomoci v budoucnu zvládnout extrémní povodně.

Labská slouží i k rekreaci, sportovnímu rybolovu a za běžného stavu umožňuje vodní sporty. Přispívá také k zlepšování průtoku v Labi pod nádrží a slouží k energetickému využití díky malé vodní elektrárně.