Na Vysočině vznikly další útulny. Je to ideální zázemí při dálkových výšlapech

Nejen pro turisty zdolávající vyhlášenou poutní stezku Via Czechia, ale i další výletníky je určen nový nouzový přístřešek u Sněžného na Žďársku. Na Vysočině jde už o třetí takovou stavbu, již na trase vybudovaly Lesy České republiky. Nabízí úkryt před sluncem či deštěm i možnost legálního noclehu.

„Na území chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy se totiž mimo vyhrazená místa stanovat nesmí, takže vznik útulny vnímáme jako přínosný. Je pomocí a ideálním řešením pro turisty, kteří u nás chtějí přespat ve volné přírodě a přitom legálně a pod střechou,“ vyjádřil se za Agenturu ochrany přírody a krajiny Petr Piechula z územního pracoviště Vysočina.

10 fotografií

Přístřešek je vůbec první stavbou tohoto typu ve Žďárských vrších; dvě útulny, jež Lesy České republiky (LČR) nechaly v kraji postavit loni, se nacházejí mimo toto chráněné území - konkrétně u Henčova v Jihlavě a u zříceniny Zubštejn na Žďársku.

Místa, kde dřevěné stavby vzniknou, nejsou rozhodně náhodnou volbou. „Lokality vybíráme velmi pečlivě, vždy v blízkosti turistických tras, v klidových zónách, s výhledem do krajiny. Pokud možno s nedalekým zdrojem pitné vody a většinou i v dostatečné vzdálenosti od komerčního ubytování, ale také od další útulny,“ přiblížila Eva Jouklová, mluvčí LČR.

Vzdálenosti mezi lesními útulnami by podle ní měly ideálně odpovídat dennímu dálkovému pochodu, tedy kolem 25 až 30 kilometrů.

„Kromě těchto nouzových přístřešků, kde lze jednu noc přespat, nebo třeba jen přečkat přeháňku či posvačit a jít dál, budujeme a udržujeme v lesích i dřevěná odpočívadla a altány. A budeme v tom pokračovat také v dalších letech,“ uvedla Jouklová.

Přístřešek má ložnici i verandu

Nouzový přístřešek u Sněžného, přesněji na modré turistické značce pod skalním vrcholkem Bohdalec, vznikl zkraje léta. Má tvar klasického „áčka“. V hlavní uzavřené „ložnici“ najdou nocleh tři až čtyři osoby, další prostor je na zastřešené verandě s odkládacími policemi. Náklady na vznik tohoto zázemí vyčíslil investor na téměř 220 tisíc korun.

Další útulna, ovšem jiného typu a s větší kapacitou, vyrostla letos ještě poblíž zříceniny Templštejn u Jamolic, na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje. Tato stavba je dvoupatrová, s nocováním v „podkroví“ a spodní místností s posezením.

Ať už se ale jedná o jakýkoliv přístřešek, jejich uživatelé musí brát v potaz jejich návštěvní řád. „Měli by respektovat běžná pravidla chování týkající se ochrany přírody. Ta jsou uvedena jak na samotném nocležišti, tak třeba na webových stránkách Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Zájemci je tam najdou zpracovaná jednoduchou a zábavnou formou – mimo jiné i jako krátká videa o rodince Veverkových,“ nastínil Piechula.

Úplným základem je zákaz pálení táboráků, manipulace s otevřeným ohněm a odhazování odpadků nebo třeba i ohleduplnost k místním obyvatelům a hospodářům či ostatním turistům.

Dálková turistika zažívá boom

„Vítáme také skutečnost, že je zařízení u vrcholu Bohdalec umístěno mimo nejnavštěvovanější lokality Žďárských vrchů. Tím se alespoň zčásti odvádí turistický ruch mimo hodně vytížené části celého území,“ podotkl Piechula.

Pro nocleh mohou dále poutníci na Via Czechia i běžní turisté využít oficiální kempy, jichž je v CHKO hned několik, nebo třeba veřejné tábořiště. To funguje na koupališti u Nového Města na Moravě.

Nocleh v přírodě, pod střechou a zadarmo? Turistům slouží první lesní útulny

Vznik nouzových přístřešků je „plusovým bodem“ i pro celkovou návštěvnost a atraktivitu regionu. „Dálková turistika a různé poutní stezky zažívají v poslední době neskutečný boom, takže jsme rádi, že k nim přibývá i infrastruktura,“ okomentoval nové nocležny David Štěpánek, ředitel destinační společnosti Koruna Vysočiny. Důležité však podle něj je nejen zřízení tohoto zázemí, ale i jeho další údržba.

Na Vysočině si LČR u dosavadních staveb zatím vystačily s běžnými opravami. „Návštěvníci útulny většinou využívají ohleduplně. Občas se setkáváme s drobným vandalismem, například s rytinami a kresbami na dřevěných konstrukcích, nejde však o nic zásadního,“ zmínila Jouklová s tím, že LČR neřeší ve větší míře ani porušování zákazu pálení ohňů či přemíru odpadků kolem staveb.