Technický klenot ve stínu známých památek. Šlakhamr je neobjevený skvost

Kouzelný prázdninový zážitek, ale bez aut, ruchu a davů turistů. Kam za ním vyrazit? Na Vysočině patří k takovým místům třeba Šlakhamr na Žďársku. Ojedinělá technická památka stojí mimo hlavní turistické trasy, takže se tam lidé ve frontě na vstup netísní. Přesto má tento výletní cíl co nabídnout.

Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou, který spravuje Technické muzeum v Brně, byl letos dokonce zařazen do výběru Neobjevené skvosty 2026.

„Tento projekt, který každoročně vyhlašuje agentura CzechTourism, má za cíl vytáhnout na světlo místa s jedinečným příběhem a atmosférou, která často zůstávají ve stínu těch nejznámějších turistických magnetů,“ vysvětlil David Štěpánek, ředitel destinační společnosti Koruna Vysočiny.

15 fotografií

Právě pro tuto oblast byl podle něj jasnou volbou Šlakhamr. „Je to místo, které přesně definuje filozofii projektu – stojí mimo hlavní trasy a nabízí autentický zážitek a podívanou,“ zdůvodnil Štěpánek. Dalšími dvěma trochu opomíjenými unikáty se na Vysočině stal ještě zámecký areál v Žirovnici a výstava věnovaná Míle Doleželové v Telči.

Šlakhamr, původně středověký hamr, založili cisterciáčtí mniši z nedalekého žďárského kláštera. Sloužil ke zpracování železné rudy, jež se v okolí těžila.

V 17. století, po zániku tradičního hamernictví v regionu, byl – podobně jako i další obdobné provozy – upraven na klasický mlýn na obilí. Ten poté fungoval až do druhé světové války. Posledními majiteli byla mlynářská rodina Brdíčků, i proto se pak mezi místními vžilo pro usedlost pojmenování Brdíčkův mlýn.

Podívat se, jak tito obyvatelé v tehdejším hospodářství žili, mohou návštěvníci díky jedné z expozic ostatně i dnes. Další expozice pak přibližují ještě hamernictví nebo dřevařství.

Šlakhamr spustil těžké kladivo poháněné vodou, technická památka zahájila sezonu

V muzeum se stavení změnilo poté, co jej – ještě jako chátrající objekt – do správy získalo zmíněné Technické muzeum v Brně v 70. letech minulého století.

Jádrem celého areálu je dnes hamerské zařízení, jež muzeum získalo z nářaďového hamru v Podhůří u Nepomuku. Je zcela funkční, takže na něm při speciálních akcích pro veřejnost úspěšně předvádějí svůj um kováři z celé republiky.

Pohled na tradiční zpracování železa

Při běžných prohlídkách technické památky je návštěvníkům předváděna činnost vodního kola. Bez něj se totiž provoz hamerského kladiva, jednoho z pěti plně funkčních zařízení v celém Česku, neobejde.

„Šlakhamr patří mezi nenápadné, ale mimořádně cenné skvosty Vysočiny. Je zasazený do malebného údolí řeky Sázavy a nabízí jedinečný pohled na tradiční zpracování železa a řemeslnou zručnost v minulých stoletích. Návštěvníky okouzlí nejen autentickým prostředím, ale právě i pravidelnými ukázkami provozu, které oživují historii přímo před jejich očima,“ uvedla za provozovatele Barbora Kopecká, mluvčí brněnského Technického muzea.

Velkým benefitem památky je i její okolí, které ocení hlavně rodiny s dětmi. K samotnému hamru se totiž nedá zajet autem, není tam tedy žádný dopravní ruch a údolí je tak oázou klidu uprostřed přírody. V parných dnech si lze smočit nohy v kamenitém korytě řeky Sázavy, užít si relax na rozkvetlé louce nebo se schovat před sluncem do stínu blízkého lesa a skal.

Běžná prohlídka neláká, cení se zážitek. Památky na Vysočině se přizpůsobují

Jenom desítky až stovky metrů od někdejšího mlýna se nacházejí i další zajímavé výletní cíle. Mohutná rulová Rozštípená skála, klenoucí se nad tokem řeky, potěší turisty i horolezce; socha Mamuta od místního sochaře Michala Olšiaka zase hlavně dětské výletníky.

Přibližně dvoukilometrovou vycházkou mohou zdatnější zájemci dojít až do tajemného bývalého lomu Štenice nebo se vyšplhat na skalnatý vrcholek Peperek s mohutným Čertovým kamenem.

Brdíčkův mlýn v minulosti opakovaně zaujal i filmaře. Natáčela se tam třeba česká rodinná letní komedie Špunti na vodě od režiséra Jiřího Chlumského. Následovalo pak i její seriálové pokračování Špunti na cestě.

Srpnová akce Věda hrou

V památce se kromě standardních prohlídek konají i různé tematické akce, během nichž bývá mimo jiné uváděn do činnosti vodou poháněný buchar. Již tradicí – zpravidla v květnu – je setkání s názvem Za kováři na Šlakhamr. Na ní lze nejen sledovat kovářské mistry při práci, ale také si jejich řemeslo vyzkoušet.

Druhou akcí bude letos, konkrétně v sobotu 1. srpna, Věda hrou, která je určená hlavně pro rodiny s dětmi. Pro ty budou připraveny zábavné chemické, technické a fyzikální pokusy. A i v tento termín bude samozřejmě památkou znít typické dunění bucharu.

Ruina kovárny těsně unikla demolici, stala se památkou a čeká ji oprava

Běžná otevírací doba Šlakhamru je od května do září, vždy od středy do neděle, dále také o státních svátcích.

V říjnu je možné do památky zavítat už jen o víkendech a ve svátky. Základní vstupné činí 70 korun, snížené vyjde na polovic. Parkovat lze v Hamrech nad Sázavou, například v okolí vlakového nádraží a obecního úřadu. Odtud je to ke Šlakhamru asi 1,5 kilometru.