Neprávem opomíjená boží muka. Cestu střeží barokní krystal velkého Santiniho

Řidiči, kteří do Bobrové na Žďársku přijíždějí ve směru od Zvole, si božích muk u silnice sotva stihnou všimnout. Turistická trasa k nim nevede, a tak zůstává drobná stavba trochu stranou pozornosti. Neprávem. Jedná se totiž o barokní klenot, jehož autorem je legendární architekt Jan Blažej Santini.

Historická boží muka ve tvaru dokonalého krystalu pocházejí již z roku 1709. Na východním okraji vesnice tak stála dokonce ještě dříve, než velký Santini dokončil přestavbu monumentálního bobrovského kostela svatého Petra a Pavla či neméně působivého chrámu svatého Václava v sousední obci Zvole.

„Tato boží muka jsou cennou ukázkou drobné sakrální architektury, která byla v minulosti budována jako projev víry a zbožnosti. Významná jsou nejen svou architekturou a kvalitním řemeslným zpracováním, ale také umístěním,“ přiblížila Ilona Ampapová, mluvčí Národního památkového ústavu v Telči. Ve svahu u hlavní silnice totiž podle ní tvoří stavba výrazný krajinný i architektonický prvek.

6 fotografií

Santiniho výtvor upoutá i náhodné poutníky minimálně svojí netypickou červenou barvou. Nebylo to tak ale vždy. Po většinu času byla boží muka klasicky bílá, jak ukazuje i řada dobových fotografií. Ovšem při kompletní obnově stavby v roce 2020 vykoukla na svět její původní barva - takzvaná pompejská červeň.

„Současná červená barva tak není žádným novodobým nápadem. Vychází z průzkumu starších vrstev omítek, který potvrdil, že červený nátěr byl na stavbě použit už v minulosti. Obnovení této barvy tedy navazuje na historickou podobu památky,“ vysvětlila Ampapová.

Stříška, kvůli které do objektu zatékalo

Historický průzkum prováděl Ladislav Pokorný, samotnou rekonstrukci božích muk pak malíř a restaurátor Tomáš Rossí. Při obnově bylo třeba mimo jiné napravit řadu neodborných zásahů, které byly na cenném díle v minulosti provedeny – například podbetonování stavby nebo osazení božích muk plechovou stříškou. Ta byla podle památkářů na boží muka nainstalována zhruba v 70. letech minulého století.

„Do objektu kvůli tomu dlouhodobě zatékalo. Vlivem vlhkosti pak byly omítky poškozené, místy opadané a silně narušené,“ přiblížila Ampapová.

Nová poutní stezka provede turisty po skvostech geniálního stavitele Santiniho

Právě opravy, uskutečněné v roce 2020, však dalšímu zatékání do nitra kapličky zabránily. Vznikla i drenáž bránící vzlínání vlhkosti z betonového základu. Boží muka ale také získala zpět svoji původní červenou barvu; ta je však v současné době zčásti opadaná.

„Kvůli místním klimatickým podmínkám a použití výraznějších pigmentů je potřeba počítat s častější údržbou, než se původně předpokládalo,“ uvedla k tomu mluvčí památkářů.

Další oprava už je v plánu

Podle Zdeňky Smažilové, starostky Bobrové, už městys o další opravě uvažuje. „Bohužel se na božích mukách hodně podepisuje vlhkost. Omítka se už dost loupe a bylo by potřeba nátěr zase zopakovat,“ konstatovala Smažilová s tím, že se městys pokusí na renovaci sakrální stavby získat nějakou dotaci.

Zajímavostí také je, že boží muka dnes nestojí na svém původním místě. „Byla přemístěna v souvislosti s rekonstrukcí silnice směrem na Zvoli. O přesunu rozhodl v roce 2013 Krajský úřad Kraje Vysočina, protože původní umístění bylo ohroženo plánovaným rozšířením komunikace,“ upřesnila Ampapová.

Na samém konci turistické sezony se po opravě znovu otevírá Santiniho perla

Santiniho krystal ale změnil působiště pouze mírně. Zůstal na témže pozemku tak, aby nebránil nové trase komunikace, ale zároveň zůstal zachován a chráněn.

Unikátní boží muka jsou nyní součástí i nové poutní Santiniho stezky. Projekt, který se startem letních prázdnin spouští destinační společnost Koruna Vysočiny, provede zájemce po významných Santiniho stavbách v regionu. Při jejich poznávání poutníci a turisté nachodí kolem čtyř desítek kilometrů a absolvují prohlídky řady památek – od těch nejnavštěvovanějších chrámů až po méně známé svatostánky, které doposud stabilní otevírací dobu neměly. Výletníci si však mohou na trase udělat i „odbočku“ k Santiniho skvostům bez prohlídek, tedy třeba ke zmíněným božím mukám u Bobrové.