Kdysi dělali rostlinné pomazánky v jednom hrnci, teď je vozí do celého světa

Bez lepku, konzervantů a další zbytečné chemie vznikají rostlinné produkty pelhřimovské firmy Seneb. Ta se zpočátku zaměřovala na pomazánky pro vegany, které vznikaly spíš po domácku, pro menší okruh příznivců. Dnes už k zákazníkům míří každý měsíc kolem šestnácti tisíc různých druhů výrobků.

„Celkem záhy jsme totiž zjistili, že naše věci hodně chutnají také lidem, kteří nejsou pouze na rostlinné stravě. Navíc vegani jsou zvyklí si jídlo hodně připravovat sami – už hotové pomazánky jsou tak pro ně spíš jen občasným doplňkem stravy,“ vysvětlil Tomáš Novák, jehož rajonem je ve firmě právě kuchyně.

Před jedenácti lety jej oslovil Tomáš Starý, dnešní biochemik a projektový manažer firmy, který s nápadem rostlinného sortimentu – po inspiraci v cizině – přišel. Oba nadšenci tvořili své první pomazánky v hotelové škole a objem zboží tehdy ještě nijak závratný nebyl.

13 fotografií

„Šlo o pár pomazánek, jednu místnost, jeden hrnec. Skleničky jsme plnili ručně klasickými sáčky a gramáž pak dolaďovali na váze,“ vzpomíná s úsměvem Novák.

Zlom nastal za covidu, v době zavřených obchodů, kdy se nakupovalo online. „Kluci se tehdy díky svému zaměření dostali na Rohlík, který doručoval nákupy přímo do domu, takže v té době doslova explodoval. A s ním explodovaly i jejich výrobky,“ vylíčil Petr Liška, jenž má v Senebu na starosti obchod. Do týmu přibyl v roce 2019.

Tehdy se firma přehoupla z „domácího kuchtění“ do založení regulérní společnosti, jež produkuje tisíce výrobků měsíčně, má za rok obrat kolem čtyř milionů korun a neustále roste. Letos cílí na roční obrat pět milionů.

To není science fiction. Rodinná farma z Vysočiny pěstuje a prodává melouny

„Mezi vůbec první výrobky patřila dýňová pomazánka a také čočková se švestkami, což je tradiční recept manželky Tomáše Starého. V nabídce jsou tyto dvě stálice i nyní,“ přibližuje Liška.

Postupně přibývaly další druhy, dnes tak lidé mohou ochutnat třeba i mrkvovou pomazánku s rakytníkem, celerovou s mandlemi, fazolovou s chilli či řepovou s vlašskými ořechy. Seneb se už navíc zdaleka nezaměřuje „jen“ na pomazánky, v nabídce má i omáčky, rostlinné paštiky, hořčice, čatní, kečupy či hummusy. Zkouší teď také polévky.

Ve vedení jsou hummusy

Podle Lišky je však stěžejní idea u všech pokrmů stejná – jednoduché složení bez zbytečných příměsí, kvalitní suroviny a zajímavé, neotřelé chutě. Základní surovina tvoří vždy alespoň 60 procent celého produktu. „Snažíme se vyrábět podle sezony, a co jde, bereme od místních pěstitelů. Tak to děláme v případě cibule, česneku, ale třeba i dýní nebo červené řepy,“ vylíčil Novák.

V Senebu se tak měsíčně spotřebují metráky zeleniny, které pak putují do zhruba 16 tisícovek skleniček. Rozhodně největší spotřebu má ale podnik v případě cizrny, již používá hlavně do takzvaných hummusů, celosvětově oblíbených cizrnových pomazánek.

„Jen od počátku roku jsme jí spotřebovali dvě tuny, takže odhaduji, že ročně se dostaneme na nějakých pět tun,“ říká Novák a doplňuje, že druhou nejvyužívanější komoditou je kvalitní španělský olivový olej. Ten se dává téměř do všeho.

Ne všechny zavařeniny, jež ve výrobně v pelhřimovské ulici Příkopy vznikají, ale nesou etiketu Seneb. Takové tvoří zhruba pětinu produkce. A zbytek? „Před asi dvěma lety nás začaly oslovovat firmy s tím, že se jim líbí některé naše věci a chtějí je nabízet pod vlastní značkou,“ vysvětlil Liška.

Nechybí mezi nimi ani velké společnosti, dodávající i do ciziny. Jedním z klientů Senebu je třeba známá firma GymBeam, která se zaměřuje na kvalitní a vyvážené produkty pro sportovce a lidi hledící na zdravý životní styl.

Pro zákazníky navíc nadšenci z pelhřimovského podniku klidně vyvinou i nový produkt na přání, a právě tato činnost se postupně stala směrem, jímž teď Seneb míří. „Z malé výrobní firmičky jsme se změnili spíš na firmu vývojovou,“ upřesňuje obchodní ředitel. Pro GymBeam společnost například vyvíjela hořčici, kterou si mohou klidně dopřát i lidé počítající kalorie. „Je to zdravý výrobek, slazený stévií a splňuje kritéria, jež si zákazník stanovil,“ podotkl Liška.

Pokud nejde o extra složitou zakázku, zrod finálního produktu trvá podle něj kolem čtyř měsíců. „Vždy dostaneme nějaké zadání, které je buď striktní, nebo obecnější, kde máme víc volnou ruku. Bývají tam stanovené některé suroviny, výživové hodnoty nebo třeba konzistence. Zbytek je na nás,“ přibližuje obchodní ředitel s tím, že poté se hlavně jeho dva kolegové – Tomáš Starý a Tomáš Novák – mění doslova v alchymisty, hrající si s chutěmi i podobou pokrmu.

Řeší se větší kousky, menší kousky...

„Já samozřejmě také ochutnávám, ale přiznávám, že jsem na to docela ‚marnej‘. Takže spíš hlídám, abychom se vešli do ceny a dávalo to nějaký smysl ekonomicky,“ líčí Liška.

Následně k zákazníkovi míří první vzorky. Klient je okusí, dá zpětnou vazbu, a poté se jede další kolečko či kolečka komponování chutí, což trvá různě dlouho.

„U jednoho produktu jsme nedávno měli třeba tři kola ‚vracečky‘ – jen kvůli konzistenci. Řeší se větší kousky, menší kousky, kolik dát oleje, jak moc vše vyšlehat. Roli mnohdy hrají pouhé gramy. Ale my se snažíme zákazníkovi vždy vyjít vstříc. Pro Tomáše Nováka je každý takový úkol výzva, kterou velmi rád pokoří,“ usmívá se Liška.

Doplnil také, že se podnik nezříká ani menších zakázek, pokud se tedy pochopitelně ekonomicky vyplatí. „Dělali jsme třeba česnekovou pastu pro farmáře od Havlíčkova Brodu. Chtěl jen 300 kousků, ze svého vlastního česneku,“ zmínil zajímavost Liška. Seneb spolupracuje rovněž s místní Farmou Pech, pro niž vyvíjí česnekové pesto. A loni pro farmu zavařovala firma třeba i okurky.

Společnost, o jejíž chod se stará do desítky lidí, včetně brigádníků, musela postupně modernizovat své vybavení. Jak počet klientů stoupal, běžní kuchyňští pomocníci už přestávali stačit.

Zpěvačka chtěla jen přivýdělek. V bylinkové farmě teď pomáhá celá rodina

„Hodně nám pomohlo pořízení velkého zavařovacího hrnce za bezmála půl milionu; předtím jsme totiž museli skleničky skládat do několika menších, což nebylo moc praktické,“ popsal Novák.

Velkou pomocí je podle něj rovněž poloautomatická plnička sklenic. „Už nemusíme vše dělat ručně jako kdysi. Tady nastavíte druh výrobku, počet nádob i rychlost plnění. Nádobu s obsahem pak už jen ručně uzavřeme víčkem,“ popisuje proces Novák. Pomáhá také vertikální cutter – kráječ s ostrými noži a výkonným motorem. Ten má dva režimy sekání, jež obsluha volí podle požadované konzistence.

„Aby byla skutečně optimální, obsah nedáváme do nádoby vřelý, ale horký. Potom přidáváme studené komponenty, například olivový olej. Celé se vám to pak krásně umixuje,“ objasňuje Novák s tím, že obsah se už dál nepasíruje.

U některých produktů, jako je například čatní, je naopak dokonce žádoucí, aby v obsahu nerozmixované kousky byly. A zrovna čatní, původně indická tradiční omáčka k dochucení jídel, patří mezi pochutiny, které se těší velké oblibě i mezi „masožrouty“. „Třeba cibulová verze je opravdu vynikající do burgerů, to je doslova nebe v hubě,“ vyzdvihuje Liška.

Do hry má vstoupit i maso

I přes moderní výdobytky pracují zaměstnanci na poměrně malém prostoru. „Vyprodukovat v jedné místnosti s velkými spotřebiči a třemi lidmi patnáct set sklenic hummusu za den, to je opravdu synchronizace každého pohybu,“ smějí se výrobci, kteří časem doufají v možnost větších prostor.

Hotové pokrmy se po zavaření stěhují do skladu v přízemí, kde dostávají etikety a posléze vyrážejí do světa za svými konzumenty.

„Úplně na začátku jsme dodávali zboží přímo koncovým zákazníkům, což se ale záhy ukázalo jako nereálné. Posílat skleničky po pár kusech poštou je velmi náročné, nemluvě o riziku poškození při transportu a následným reklamacím,“ vzpomněl Liška s tím, že si tedy firma našla partnery, již distribuují zboží za ni.

Napečeno od Janči. Z kanceláře zběhla do světa domácího pečiva, dortů a dezertů

Změnit bylo třeba hned zkraje i technologii výroby. Produkty musely být totiž kdysi v lednici, což ale bylo pro řadu obchodů limitující. Dnes lze výrobky skladovat i mimo chladničku a jejich trvanlivost je minimálně jeden rok.

A byť zatím Seneb staví na rostlinných pokrmech, do budoucna plánuje zabrousit i do výroby živočišné. „Pro pelhřimovský pivovar například vyvíjíme originální hospodskou pomazánku k pivu. Nebude to klasická škvarková, jak ji asi zná většina lidí. Chceme ji trochu ozvláštnit, vyšperkovat, doplnit o komponenty přímo z pivovaru,“ nastiňuje Liška s tím, že zatím se však Seneb v této oblasti ještě „rozkoukává“.