Největší ciferník střední Evropy čeká obnova. Římské číslice ovšem neprošly

Největším prosvětleným ciferníkem ve středí Evropě se dle Guinessovy knihy rekordů pyšní hodiny na mikulášském kostele ve Velkém Meziříčí. Jejich průměr činí 4,2 metru. Tato chlouba města se po několika desetiletích dočká kompletní obnovy. Chrám obmění i fasádu, která bude mít dokonce nové prvky.

„Hodinový stroj si obzvláště v posledních letech žádal neustálý servis, technika byla rozladěná. Navíc opravy nemohl provádět jen tak někdo, je to velmi specializovaná práce,“ popsal složitou situaci s věžními hodinami, jež byly spuštěny již v roce 1949, velkomeziříčský starosta Alexandros Kaminaras (Společně VM). Radnice proto přistoupila k jejich důkladné obnově, která vyjde na zhruba 522 tisíc korun.

Hodinový stroj opustil útroby svatostánku již zhruba v polovině května, kdy si jej odvezli specialisté z firmy L. Hainz z Lysé nad Labem. Poté se ukazatel času na věži zastavil. Stále funkční zařízení, díky němuž mohou ručičky putovat po ciferníku, čeká přes léto odborné ošetření. To by mělo jeho životnost výrazně prodloužit a provoz také modernizovat.

12 fotografií

„Doplněna například bude automatická synchronizace času a dojde i k výměně nátahového elektromotoru,“ uvedla Ivana Pacalová z investičního odboru městského úřadu.

Péče se ale dočká rovněž samotný „rekordní“ ciferník, jehož číselníky se již dost loupaly a sklo bylo na některých místech popraskané. Vyměněno tak bude za odolnější materiál plexiglas, který zároveň odolá UV záření. „Do číselníků budou na šrouby připevněny cifry, které budou kovové s povrchovou úpravou odolnou proti povětrnostním vlivům,“ upřesnila za firmu L. Hainz Mariana Nesnídalová. Výměna je v plánu i v případě rafiček.

Podoba ciferníku se v minulosti měnila

A zatímco z funkčního hlediska hodiny doznají výrazné modernizace, jejich vnější vizáž se nakonec příliš nezmění. Zpočátku ale byla proměna vzhledu zvažována, a to poměrně zásadní.

„Původní návrh obnovy počítal s návratem k římským číslicím, investor se však následně rozhodl zachovat současné arabské číslování,“ přiblížila Ilona Ampapová, mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) v Telči. Doplnila, že historické prameny dokládají různou podobu hodin v průběhu času.

„Nejstarší skici z 18. století zachycují kruhové ciferníky, fotografie z konce 19. a první poloviny 20. století pak čtvercové ciferníky právě s římskými číslicemi,“ vysvětlila mluvčí.

Změnou vzhledu se zabývalo vedení města. „Diskutovali jsme to v radě a dospěli k tomu, že tyto věžní hodiny rozhodně neplní ‚jen‘ estetickou funkci, ale skutečně se jimi řídí spousta lidí ve městě. Věž je totiž vysoká, dobře viditelná z mnoha míst. Pokud by se arabské číslice vyměnily za římské, a přidaly se k tomu navíc i historizující ručičky, jak bylo také navrhováno, byly by údaje o čase hlavně z dálky dost nečitelné,“ zdůvodnil Kaminaras. Pro památkáře byly však přijatelné obě varianty.

„Přestože jsou na věžních hodinách běžnější římské číslice, arabské se na kostele svatého Mikuláše používají již několik desetiletí a staly se tak jeho charakteristickým prvkem. Rozhodnutí vlastníka proto není v rozporu se zájmy památkové péče,“ uzavřela Ampapová.

Stojící lešení využijí i k obnově omítek

Obnovu hodin, jež jsou na rozdíl od samotného chrámu v majetku města, sladila radnice s nedávno započatými opravami fasády - ty se dějí v režii farnosti. Vybudované lešení, šplhající se podél stavby až do výšky kolem padesáti metrů, poslouží oběma akcím.

„Lešení by tady mělo být umístěno dva měsíce, takže toho využijeme a práce na opravě fasády a hodin budou probíhat současně. Věž má více stěn, takže by neměl být problém činnosti zkoordinovat,“ vysvětlila Pacalová.

Věž s největším proskleným ciferníkem nově láká na Záhadu prvního hodináře

Na nové omítky jedné z dominant náměstí přispěla radnice přes milion. „Farnost ze svých prostředků doplatí řádově další statisíce korun,“ doplnil meziříčský farář Jiří Kaňa. Po opravách však fasáda - na rozdíl od hodin - dozná změn. Odborníci totiž doporučují upravit současné řešení odhaleného kamenného nároží, jež není z hlediska památkové péče autentické.

Jako nejvhodnější verze se jim tak jeví přiblížení podobě, kdy byly nárožní prvky překryty omítkou. „Kameny budou před finální povrchovou úpravou restaurovány a nebudou se nadále barevně uplatňovat ve výrazu přírodního kamene. Variantou je poté jejich přeomítání nebo opatření lazurním nátěrem,“ vysvětlila Ampapová.

Kvůli opravě věže, jež se potkává rovněž s celkovou obnovou náměstí a přilehlých ulic, se tam o letošní letní sezoně zatím nekonají tradiční prohlídky. Při nich mohli zájemci vystoupat do výšky 40 metrů na vyhlídkový ochoz, dále obhlédnout byt zvoníka, zvony či expozici o historii města, včetně jeho 3D modelu. V případě dřívějšího ukončení prací bude ale město o zahájení prohlídek veřejnost informovat.