Chlapeček zemřel, maminka byla troska. Odsuny byly etnické čistky, líčí badatel

Poválečné odsuny Němců vnímá jihlavský badatel Vilém Wodák jednoznačně: jako surové etnické čistky. „Bojuju takový svůj donkichotský boj proti odsunu. Proti tomu pojmu a proti odsunu jako takovému,“ říká pětasedmdesátiletý Wodák, který pochází z česko-německého manželství. Právě Jihlavu poválečný odsun Němců výrazně ovlivnil.

Jaký vliv mělo vyhnání Němců na podobu Jihlavy?
Zásadní a negativní. Zmínil bych vynikajícího archiváře a historika Františka Hoffmanna, který v Jihlavě zanechal významnou stopu. Líčí to ve vzpomínkách. Když sem na umístěnku v 50. letech přišel pracovat, byl v šoku, jak to město vypadalo. Působilo odcizeně, lidé k němu neměli žádný vztah. Odsuny měly samozřejmě politický přesah. Nedávno jsme vzpomněli 80. výročí od prvních poválečných relativně svobodných voleb, ve kterých drtivě zvítězila komunistická strana, a to právě v oblastech s někdejším největším podílem německy mluvícího obyvatelstva, tedy v pohraničí. Tam získali komunisté drtivé vítězství. A položme si otázku: Jak by tam volila tato německá většina? Ty volby by dopadly asi úplně jinak.

Článek je součástí iDNES Premium. Více informací na webu iDNES.cz