Odliv mozků nekončí. Více než polovina středoškoláků se chystá opustit kraj

ilustrační snímek
ilustrační snímek
Foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Více než polovina studentů plánuje, že po ukončení střední školy odejde z Karlovarského kraje. Důvod? Další studium, práce nebo sbírání zkušeností. Ukázal to online průzkum České zemědělské univerzity v Praze, která v Karlovarském kraji pracuje na projektu Chytrá krajina 2030+.

Šetření se uskutečnilo v březnu a dubnu letošního roku, hodnotilo více než 1700 dotazníků. Mladí lidé hledají pro budoucí zakotvení a život zejména dobře placenou práci, bydlení a služby. V Karlovarském kraji navíc není vysoká škola, pracoviště tam má Západočeská univerzita z Plzně a Vysoká škola zdravotnická.

Kraj chce zamezit odlivu mozků, finančně podpoří projekt na pomoc firmám

Podle vedoucího týmu Regenerace krajiny v projektu Chytrá krajina 2030+ Tomáše Peltana však odchod na vysokou školu ještě neznamená, že kraj o mladého člověka přišel. Region jim však musí nabídnout perspektivu, aby našli práci v oboru, dostupné bydlení a služby pro budoucí rodinu. Kraj tím může jejich rozhodnutí ovlivnit.

Průzkum odhalil, že v regionu chce zůstat 15 procent studentů, 17 procent o své budoucnosti ještě nepřemýšlelo. Odchod plánuje 95 procent gymnazistů, 71 procent studentů odborných maturitních oborů a 41 procent studentů výučních oborů. Pro část z nich jde o přirozený krok za dalším vzděláním.

Adekvátní práci ve svém oboru v kraji očekává 52 procent studentů, zbývajících 48 procent ji spíše či vůbec neočekává. Největší pochybnosti mají zájemci o informační a komunikační technologie, 74 procent z nich nevěří v odpovídající uplatnění.

Karlovarský kraj chce zřídit vysokou školu. Prezident to podporuje, říká hejtmanka

Naopak ve zdravotní a sociální péči očekávají práci dvě třetiny respondentů. „Pro kraj je to konkrétní příležitost. Je třeba propojit zájem studentů s potřebami nemocnic a dalších poskytovatelů péče. Smysl mohou mít praxe během studia, kontakt s budoucím zaměstnavatelem nebo podpora bydlení při nástupu do práce. Absolvent by měl předem vědět, kam se může vrátit a za jakých podmínek,“ navrhuje Peltan.

Představy studentů o budoucnosti regionu se přitom nemusejí shodovat s osobními profesními plány. Studenti vidí perspektivu kraje ve vzdělávání, lázeňství a cestovním ruchu. V lázeňství nebo turistickém ruchu však chce osobně pracovat jen 14 procent dotázaných.

Hezkou přírodu mezi přednostmi kraje vybralo 60 procent respondentů a rodinné zázemí 43 procent. Mezi slabinami dominují nízké mzdy se 49 procenty a chybějící vysoká škola se 47 procenty. Sociální problémy zmínilo 39 procent studentů. Označení region s perspektivou zvolilo jen pět procent dotázaných.

Vysoká škola polytechnická má pomoci Karlovarskému kraji v jeho rozvoji

Podobný obraz přineslo pět skupinových diskusí se studenty a dospělými z Chebu, Karlových Varů a Sokolova v kvalitativní části průzkumu. Silný vztah k domovu v nich provázely obavy z omezených pracovních možností, obtížně dostupného bydlení a dostupnosti služeb.

Dotazník zmínil i útlum těžby uhlí. Jeho dopady nedokáže posoudit 48 procent studentů. U konkrétního využití míst po těžbě má 38 procent zájem o ponechání přírodě, 36 procent o obnovitelné zdroje energie a 34 procent o volnočasové využití. Respondenti mohli vybrat až tři možnosti.

Chytrá krajina 2030+ je výzkumný projekt České zemědělské univerzity v Praze a Karlovarského kraje zaměřený na proměnu Karlovarského kraje po těžbě uhlí a přizpůsobení krajiny a sídel klimatickým změnám. Propojuje terénní výzkum, digitální modelování a ověřování navržených opatření v praxi. Výsledky mají pomáhat obcím a dalším aktérům při rozhodování o rozvoji území.

Právě hrajeme Právě vysíláme

Víkendový ranní Impuls

06.00-10.00
Přehrát rádio Pozastavit rádio

DAN BARTA

On My Head

Následuje 10.00-14.00
Avatar

Víkend malých radostí