Odpad, který zahřeje. Těžařská firma chystá zařízení na využití odpadků

V Karlovarském kraji opět přichází na přetřes nápad likvidovat odpady spalováním a vzniklé teplo využít k vytápění. S projektem Odpady 2030, který propojuje moderní odpadové hospodářství s dlouhodobě udržitelným teplárenstvím, přichází Sokolovská uhelná a SUAS Group.

Firma plánuje vybudovat ve Vřesové zařízení pro materiálové a energetické využití odpadu, kterého má podle evropských norem končit na skládkách co nejméně. SUAS na něm pracuje společně s městy a obcemi, které využívají teplo ze zdrojů ve Vřesové a v Elektrárně Tisová.

„Naše strategie, pro kterou je zásadní spolupráce se samosprávami, stojí na kombinaci různých zdrojů energie s důrazem na flexibilitu, účinnost a cenovou stabilitu. Zatímco první fáze běží od loňského podzimu, druhá nyní přináší komplexní řešení pro oblast odpadů v kraji. Stěžejním prvkem projektu je rekonstrukce mechanicko-biologické úpravny odpadu ve Vřesové a výstavba kotle na tuhá alternativní paliva,“ vysvětlil předseda představenstva Sokolovské uhelné Martin Čermák. Zdroj je možné doplnit o kogenerační jednotku a vyrábět tak teplo i elektřinu současně.

Města a výrobce tepla chtějí spojit síly, odklon od uhlí přijde na miliardu

Rozhodnutí má padnout v září

„Projekt řeší dvě důležité výzvy. Koncovku pro odpady Karlovarského kraje a cenově dostupný a stabilní zdroj tepla. Náš projekt je šetrnější k životnímu prostředí, protože ze směsného komunálního odpadu vytřídí druhotné suroviny. Jde o železné a neželezné kovy, které lze dále recyklovat, a inertní, tedy nespalitelnou složku odpadu, která se tak do kotle vůbec nedostane,“ uvedl projektový manažer Adam Peteřík.

Samotná výstavba a rekonstrukce úpravny odpadů je plánována na období 2028 až 2031. „Klíčovou roli sehrají města a obce Karlovarského kraje jako původci směsných komunálních odpadů. Právě garantovaný objem odpadu, ale i odběru tepla, je nezbytnou podmínkou pro realizaci investice,“ zdůraznil Peteřík.

O projektu už hovořili karlovarští zastupitelé. Varianta vlastního zdroje pro město v Bohaticích by vyžadovala investice zhruba 3,2 miliardy korun, přičemž výsledná cena tepla na vstupu do rozvodné soustavy by mohla být asi 677 korun za gigajoule (GJ).

Kdysi důl, v budoucnu turistický ráj. Těžaři začnou měnit jezero Medard

Vybudování zdroje ve Vřesové a rekonstrukce přivaděče by vyšly na asi 1,3 miliardy Kč, z čehož by se asi 664 miliony muselo podílet město, kterému potrubí patří. Výsledná cena by v této variantě byla nižší, asi 541 Kč za GJ.

Rozhodnutí by mělo padnout na zastupitelstvu v září. „Byli bychom rádi, kdybychom do konce letošního roku měli finálně podepsaný kontrakt ze strany měst napojených na horkovodní potrubí Vřesová Karlovy Vary,“ řekl předseda dozorčích rad Sokolovské uhelné a SUAS Group Pavel Tomek.

Pokud by Karlovy Vary rozhodnutí odložily nebo by po roce 2029 už nechtěly odebírat teplo ze zdrojů na Vřesové, investice do nových technologií padnou. Teplárna Vřesová nyní zásobuje teplem kromě Karlových Varů i Chodov a Sokolov, ale také Nejdek, Novou Roli, Nové Sedlo a Vintířov.