Za účast v odboji dostal 22 let. Politický vězeň se dočkal památníku

Bylo mu dvacet, když za účast v odbojové skupině a údajnou velezradu vyfasoval u soudu 22 let vězení. Teď stojí pětadevadesátiletý Jaroslav Cibulka se smeknutou čepicí před novým pomníkem obětem pracovních táborů u Věznice Ostrov ve Vykmanově. Před očima mu běží vzpomínky na útrapy, které prožil jako politický vězeň ve zdejších uranových dolech, ale i na spoluvězně, kteří se důstojného památníku nedočkali.

Říkalo se jim muklové, tedy muži určení k likvidaci a řada z nich skutečně v lágrech nebo těsně po propuštění zemřela.

„Nejsou to hezké vzpomínky,“ říká tiše Jaroslav Cibulka. Prošel několik komunistických věznic, zažil samovazbu na Mírově, rubal uran na Jáchymovsku, pobyl v Leopoldově.

7 fotografií

„Tam jsem se dostal po neúspěšném útěku. Byl tam dost přísný režim, nakonec jsem skončil v naprosté izolaci, stejně jako řada představených klášterů nebo někteří tehdejší politici. Po devíti letech, v roce 1960, mne propustili na amnestii. Ale až do poslední chvíle jsem nevěřil, že půjdu skutečně domů. Při těch předchozích amnestiích mi totiž neslevili ani měsíc,“ vzpomíná Jaroslav Cibulka.

I když hladověl, trpěl zimou a v táboře v Jáchymově onemocněl tuberkulózou, měl vlastně štěstí. Nelidské podmínky přežil.

Koho také komunisté uklidili

„Jsou ale doloženy případy zastřelení na útěku, vraždy, časté byly i pracovní úrazy. Političtí vězni neměli žádnou zkušenost s prací pod zemí, často šli tam, kam by horník normálně nešel,“ vypráví ředitel sokolovského muzea Michael Rund o situaci v pracovních táborech na Jáchymovsku.

Jaroslav Cibulka nebyl sám, koho komunisté takto „uklidili“. Zdejšími pracovními tábory prošel třeba bývalý hokejový reprezentant Augustin Bubník. Držitel stříbrné medaile ze ZOH 1948 a mistr světa z roku 1949 byl o rok později ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzen za údajnou špionáž a velezradu na 14 let.

Se zlatou medailí do uranového dolu. Hokejové mistry mučili a poslali do lágrů

Přímo v táboře zemřel major československé letky v Anglii Josef Bryks, který chtěl bez povolení opustit republiku, za což si vysloužil dlouholetý žalář. Zkušenost s jáchymovskými lágry měl také elitní výsadkář, brigádní generál Antonín Husník.

Všem těm, kteří zde nedobrovolně prožili nejlepší léta svých životů nebo dokonce zemřeli, věnuje vzpomínku nový památník. Stojí před vstupem do areálu věznice ve Vykmanově, jehož historie je neodmyslitelně spjata s utrpením politických vězňů v 50. letech minulého století.

Lví podíl na vzniku pietního místa má karlovarská organizace Sdružení válečných veteránů ČR ve spolupráci s vedením Věznice Ostrov.