Lázně v Kyselce chtějí být energeticky soběstačné, zateplení ale nebude snadné

Skloubit striktní požadavky památkářů s nutností použít moderní technologie v rámci energetických úspor bude jedním ze stěžejních problémů, s nimiž se budou potýkat zachránci areálu lázní v Kyselce na Karlovarsku. Ten by měl být podle jejich vize v budoucnu energeticky soběstačný.

Geotermální energie, tepelná čerpadla či fotovoltaické elektrárny. Tak by do budoucna mohl vypadat mix energetických zdrojů pro areál lázní v Kyselce. Uvedl to ředitel obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka Miroslav Perout.

Původní záměr počítal s využitím kotelen na plyn tak jako u zrekonstruované budovy Stallburg, která je v majetku společnosti Mattoni 1873. „Upustili jsme od něj,“ řekl ředitel s tím, že přednost dostaly obnovitelné zdroje energie.

Lázně Kyselka získaly za projekt první místo. Teď hledají peníze na záchranu

„Naším cílem je zajistit energetickou soběstačnost areálu,“ zdůraznil Perout. To bude ovšem znamenat nutnost izolovat budovy. Zatímco přízemní prostory jsou zděné, nadstavby budov tvoří dřevěná sendvičová konstrukce.

Zateplit je dnes běžně používanými technologiemi ovšem nebude kvůli striktním požadavkům památkářů možné. Na řadu tak přijdou tradiční způsoby, jako je například využití lněné izolace.

27 fotografií

Cílem obecně prospěšné společnosti je vrátit lázním jejich původní DNA. Erika Smrtová, konzultantka společnosti pro fundraising, odhaduje, že po dokončení rekonstrukce by Kyselku mohlo ročně navštívit až 150 tisíc lidí. „Rekonstrukce jednotlivých objektů není cílem, ale cestou k dosažení našich záměrů,“ vysvětlila.

Kamenem úrazu jsou ovšem finance. Postupná obnova jednotlivých budov je totiž vzhledem k rychlosti jejich chátrání neefektivní. Proto společnost chce využít peněz z Fondu spravedlivé transformace na rozpočtové období 2029 až 2034. „Odhadujeme, že kompletní rekonstrukce tří budov bude stát více než miliardu,“ naznačila finanční náročnost projektu Smrtová.

Jeden z posledních českých pasířů zachraňuje střechy v lázních Kyselka

V aktuálním rozpočtovém období fondu chce společnost zažádat o prostředky na projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Ta je totiž zásadní pro případné budoucí zařazení obnovy lázní mezi strategické projekty kraje. Šanci má maximálně na šest milionů korun.

Projektová dokumentace na tři domy ovšem přijde na více než dvojnásobek této částky. „Zbylé prostředky chceme získat od potenciálních partnerů projektu,“ upřesnila Smrtová.

Obecně prospěšná společnost v Kyselce spravuje celkem devět objektů. Vedle Mattoniho vily je to 230 metrů dlouhá řada domů na pravém břehu Ohře, Ottův pavilon nad touto řadou a jeden objekt na levém břehu.

Prim při obnově lázní v Kyselce hrál letos Ottův pavilon a Mattoniho vila

Jejich obnova začala v roce 2013. „Doposud jsme do záchrany investovali 70 až 80 milionů korun,“ uvedl Miroslav Perout. Společnost Mattoni 1873 ročně podporuje aktivity společnosti pěti miliony korun. Další prostředky získává ze státních či krajských dotací.

„Pokud se nám podaří dostat obnovu lázní v Kyselce mezi strategické projekty kraje, byli bychom rádi, kdyby se z něj stal referenční projekt Národního památkového ústavu. Podle něho by pak bylo možné rekonstruovat další podobné areály v republice,“ dodal Perout.