Místa, která zmizela z map. Archiv zve zájemce na cestu do minulosti

Chebský archiv slaví. U příležitosti Mezinárodního dne archivů, který tradičně připadá na 9. červen, se na pouhé tři dny otevírá veřejnosti a každého, kdo přijde, vezme na výlet do minulosti.

Lidé, kteří v těchto dnech navštíví výstavní síň Státního okresního archivu Cheb na Františkánském náměstí, se prostřednictvím unikátních historických materiálů vydají po stopách staveb a míst, která zcela zmizela z mapy Chebska nebo se v průběhu času proměnila k nepoznání. V rámci cesty časem budou moci nahlédnout do proměn městské krajiny i každodenního života obyvatel Chebska v průběhu posledních dvou století.

Výstava představí řadu pozoruhodných lokalit z Chebu, Františkových Lázní i Aše. Připomene například zaniklé části chebského Předhradí, někdejší Rudolfinum, městskou tělocvičnu, slavnou Střelnici pod hradem či monumentální pěveckou halu v Poohří, která ve své době patřila k nejvýznamnějším kulturním stavbám regionu.

Okno do historie. Do Chebu se vrátily zápisy městských radních ze 17. století

Návštěvníci se seznámí také s osudy domů, které ustoupily výstavbě obchodního domu Prior, s historií městského sirotčince nebo s příběhem kláštera a Milosrdných sester sv. Kříže, jehož demolice v roce 2016 vyvolala rozsáhlou veřejnou diskusi.

Dozvědí se také o pozoruhodném osudu františkolázeňského pomníku císařovny Alžběty, zvané „Sissi", jehož originál dnes stojí v bavorském Feldafingu, zatímco ve Františkových Lázních po něm zůstalo pouze prázdné místo. Archiv také ukáže původní podobu historického centra Aše a další méně známé příběhy zaniklých staveb regionu.

4 fotografie

Expozice nabídne nejen dobové a současné fotografie, ale také stavební plány, kroniky, plakáty, úřední dokumenty a další archiválie, které běžně zůstávají ukryty v depozitářích.

„Každé město je tvořeno nejen tím, co dnes vidíme kolem sebe, ale také místy, která již zmizela. Právě jejich příběhy nám pomáhají lépe porozumět minulosti i proměnám našeho okolí. Mnohé z těchto staveb byly po generace samozřejmou součástí života místních obyvatel. Dnes je známe už jen z fotografií, plánů nebo vzpomínek pamětníků," říká kurátorka výstavy Hana Knetlová.