V náručí jí zde zemřela maminka. Tragédii připomíná nové pietní místo

Bylo jí sotva čtrnáct let, když v koncentračním táboře Svatava držela v náručí svou umírající maminku. Teď takřka šestadevadesátiletá Eva Erbenová stanula na místě masového hrobu vězenkyň tábora. V jeho sousedství, u zdi bývalého židovského hřbitova v Sokolově, vzniklo nové pietní místo, které má tragédii připomínat.

„Tyhle dva kamínky jsem přivezla z naší zahrady v Izraeli. Jeden je pro mou maminku, která tady leží, a druhý pro tatínka. O něm nic nevím, a tak mu jeho kamínek nechám tady, u maminky,“ řekla Eva Erbenová. Ve své emotivní řeči zmínila minulost i současný konflikt mezi Izraelem a Palestinci.

„Jsou chvíle, kdy člověk nenalézá slov. A tohle je přesně jedna z nich. Moc děkuji těm, kteří se postarali o památník a tu vzpomínku oživili. Myslím i na maminku, jak jí muselo být, když umírala a nechávala mě tady samotnou, čtrnáctiletou dívku v jámě lvové. Tisíc žen bylo na pochodu smrti, přežilo nás sedmdesát,“ řekla.

Každá z nás měla v očích strach. Expozice vypráví příběhy žen vězněných v táboře

Do Sokolova přijeli i potomci rodiny Jahnů z Postřekova, která Evu na konci války zachránila, když se jí podařilo z pochodu smrti utéct.

Masový hrob byl původně zarostlý náletovými stromy a křovinami. Na místo, kde spočinula přibližně stovka umučených žen, se téměř zapomnělo. Nyní jsou rovy masových hrobů opět znatelné, místo ohradil nízký kovový plůtek se sedmi žulovými bloky.

5 fotografií

Na hřbitovní zdi visí rozevřená pamětní kniha Rodinné album. Vypráví příběh žen z tábora ve Svatavě, nechybí zažloutlé fotografie a text, který zachycuje vzpomínky Evy Erbenové. „Stylizovaný dopis na světlém pozadí je určený každému, kdo sem přijde,“ řekl architekt Jakub Chvojka, který podobu místa navrhl. Připomněl, že na konci 60. let přijely na starý židovský hřbitov bagry a srovnaly jej se zemí. Zapomenuté zůstalo i místo masového hrobu za hřbitovní zdí.

„Podobně jako dnes to tu vypadalo po 2. světové válce. Pak vše zarostlo náletovými dřevinami. Ale protože ty ženy zde pořád jsou, vznikla myšlenka obnovit to místo do důstojné podoby,“ vysvětlil historik a ředitel Muzea Sokolov Michael Rund.

Za války tu ženy živořily a umíraly. Tábor ve Svatavě zkoumají archeologové

Sokolovský historik a pedagog Vladimír Bružeňák, kterému se podařilo většinu zde pohřbených žen označených čísly ztotožnit, vysvětlil, že ženy zde byly pohřbívány tajně. „Po válce se na vše zapomnělo. Záznamy existovaly, ale byly objeveny až v novém tisíciletí. O židovské minulosti se moc nemluvilo ani za minulého režimu. Vždyť i židovský hřbitov, před kterým stojíme, nebyl zničen nacisty ale komunisty,“ dodal historik.