Aktivita starostů posouvá odlehlé obce, pomoc kraje však nemyslí na všechny

Všechny tří cípy Jihomoravského kraje roky platí za místa, kam se z ústředí v Brně, natož v Praze, příliš nedohlédne. Cestování na periferii je komplikované, pracovních příležitostí poskrovnu, území se tak vylidňuje a regiony skomírají.

Třeba ve Velkých Opatovicích na Blanensku, které leží v severním výběžku Jihomoravského kraje, žilo ještě před čtvrt stoletím kolem 4 200 obyvatel, dnes je to o sedm stovek méně. Před třemi roky hejtmanství označilo nejen Velkoopatovicko za hospodářsky znevýhodněný region a začalo do těchto lokalit pumpovat více peněz.

Podporou periferií zmírní propast mezi regiony, pomůže autobus na přivolání

Přímo na severu se vedení kraje už před pár lety pustilo do intenzivnějších oprav silnic, nicméně na speciální dotační balík určený pro obce Velké Opatovice nedosáhnou. I přes vylidňování je městečko pořád příliš velké na to, aby si mohlo zažádat o peníze z krajské kasy a díky nim postavit například nové obecní byty nebo prostory k podnikání či službám.

„Hejtmanství na to upozorňuju už tři roky, bohužel ke změnám podmínek prozatím nedošlo. Přitom jsme spádovým městem pro okolní obce, poskytujeme zdravotní péči či vzdělávání dětí,“ poznamenává tamní starostka Kateřina Gerbrichová (nez.) s tím, že dotace můžou čerpat jen sídla, která mají méně než tři tisíce obyvatel.

Krajský náměstek Marek Sovka (TOP 09) výtce rozumí. Ostatně s kolegy na krajském úřadě probíral, proč byla hranice stanovena právě na tomto počtu a jestli s ní není možné hnout. „Musíme totiž podporovat i právě taková nadregionální centra,“ míří k roli Velkých Opatovic pro okolí.

Teprve v dalším roce se uvidí, zda a jak případně hejtmanství dotační podmínky upraví. Právě léto je obdobím, kdy si Sovka s kolegy chce nastavení všech dotací projít a případně pozměnit podle podnětů starostů jednotlivých obcí.

Velkoopatovicko (na severu), Vranovsko (na západě) a Veselsko na východě jsou podle kraje hospodářsky ohrožené regiony.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Dotační program pro vylidňující se lokality si přitom velmi chválí minimálně někteří starostové malých vesniček z okolí Vranova nad Dyjí na Znojemsku nebo Veselí nad Moravou na Hodonínsku.

V prvním případě jde třeba o Vratěnín s necelými třemi stovkami obyvatel u česko-rakouských hranic, jemuž peníze pomáhají s přestavbou již řadu let nefungující školy na nové obecní byty.

„Jeden rok jsme ji využili na rekonstrukci střechy, další na opravu přístupové cesty a pak přímo na samotné byty,“ popisuje Martin Kincl (nez.), starosta obce s rozpočtem kolem 11 milionů korun. Do konce září chtějí mít hotovo a objekt konečně začne sloužit lidem. Navzdory své odlehlosti od většího centra obec už eviduje několik žádostí o bydlení.

„Zapomenuté“ obcí už hlásí vyšší počty obyvatel

Podle Sovky se počet obyvatel i díky dotacím z krajské kasy zvýšil například také ve Slupi či Výrovicích. Ty jsou ale mnohem blíž centru v podobě Znojma.

„Za krále tohoto dotačního titulu se pak dá označit Nová Lhota u Veselí nad Moravou. Obec nakoupila dva rodinné domy a jeden z nich se aktuálně chystá předělat na obecní bydlení,“ hlásí Sovka.

Starosta této vesnice na Hodonínsku Antonín Okénka (nez.) jeho slova potvrzuje s tím, že dům získali z pozůstalosti od dědiců. „Máme pořadník lidí, kteří u nás chtějí bydlet,“ upozorňuje.

Nejde o žádná velká čísla, žádostí evidují šest, obec je však ráda za každého nového obyvatele, který třeba přinese nový impulz do místního života. A rozhodně do obecní kasy „nasype“ více peněz při přerozdělení daní od státu.

Musíme si pomoct sami, zní z obcí

Vše ale také může skončit pouze právě u bydlení. Obec pak bude spíš noclehárnou než aktivní komunitou, která by mohla pozvednout celý pozapomenutý region.

Podle Sovky je v tuto chvíli zatím předčasné hovořit o tom, jestli a jak se po pár letech něco takového daří. „Vždy záleží na konkrétním starostovi a jeho snaze obec zvelebovat a rozvíjet,“ říká náměstek.

Drahá doprava autobusy skončí, cestující z vesniček svezou menší dodávky

V některých odlehlých regionech se u místních setkává s názorem, že jim nikdo nepomůže, protože to mají všude daleko a nezbývá jim nic jiného než si pomoct sami. „Na tom je postavená drtivá většina Velkoopatovicka a Vranovska, lidé pečují o obec ve svém volném čase, aby ji měli hezkou,“ vyzdvihuje Sovka, sám rovněž starosta šestisethlavých Branišovic na Brněnsku.

Podle něj je primárně na starostech, aby společně přemýšleli nad tím, jakými kroky ve svém regionu pozvednout tamní životní úroveň. Kraj jim v tom může jen pomoci.

Opozice: Sáhněte do rezerv

Krajská opoziční zastupitelka a bývalý starostka Znojma Ivana Solařová (ANO) nicméně namítá, že jihomoravské hejtmanství by mělo dělat víc. „V krajském rozpočtu je rezerva na mimořádné výdaje půl miliardy. Stačilo by ponechat jen 200 milionů a většina se může rozdělit právě do odlehlých regionů,“ vybízí.

Podle ní je na „jejím“ Znojemsku spousta silnic připravených k opravě, chybí však na ně v rozpočtu vyčleněné peníze. „Také by bylo lepší, kdyby dotace byly více zaměřené na konkrétní region a peníze se vynakládaly efektivněji,“ doplňuje.

To chce logicky i Sovka. Dokonce přemýšlí nad tím, že by se nárok na dotace posuzoval pro každou obec. Dnes je kategorie „ohrožená“ či naopak „dobrá“ stanovená pro celý region.

Například poblíž Letovic na Blanensku leží vesničky, které na tom rozhodně nejsou dobře. Velký rozvoj většího města je však automaticky řadí mezi obce, které žádnou pomoc nepotřebují. Týká se to třeba Horního Poříčí, Nýrova nebo Lazinova.