Jeden větrník pokryje i půl rozpočtu. Znojmo je proti, okolní obce lákají peníze

Znojmo se novou studií znovu postavilo proti větrným elektrárnám, které podle radnice narušují cennou krajinu regionu. Jenže některé obce v okolí výstavbu větrníků naopak vítají. Důvodem jsou peníze: Dyjákovicím má například jeden projekt přinést částku odpovídající zhruba polovině ročního rozpočtu obce.

Sotva člověk u Znojma přejede k rakouským sousedům, může si za poměrně krátkou dobu všimnout jednoho výrazného rozdílu. Zatímco u nás jsou větrné elektrárny spíše výjimkou, na rakouské straně naopak standardem.

Tím však zásadně mění ráz krajiny a její celkový vzhled, což mnozí vnímají negativně. Zastáncem takového názoru je i vedení Znojma, které má dlouhodobě výhrady nejen vůči výstavbě „větrníků“ na vlastním katastru, ale i v širším okolí města. Jako podklad mu doposud sloužila studie z roku 2008, jež s ohledem na kulturně-historické a krajinné hodnoty výstavbu větrných elektráren v okolí nedoporučila. A nyní, po 18 letech, se radnice prostřednictvím nové studie ve svém názoru utvrdila.

Fotogalerie zobrazit 3 fotografie

„Celé západní a střední Znojemsko má dochovaný krajinný ráz, který požívá ochrany ze zákona. Máme zde unikátní národní park Podyjí, dále vinorodé pahorky, panoramata historických měst a vesnic, údolí Dyje a jejích přítoků, hrady, zámky, polesí středověkého stáří i otevřenou zemědělskou krajinu,“ vyjmenovává důvody místostarosta Znojma Jiří Kacetl (PRO Znojmo), jenž patří mezi nejvýraznější odpůrce větrných elektráren. Podle něj výrazně narušují turistickou atraktivitu území, hlavně ty 250 metrů vysoké, o něž mají investoři největší zájem.

„Jsme rádi za průmysl, jenž tu zbyl, ale do budoucna může být právě turistický ruch na vzestupu. Máme tu dědictví, kterého si musíme vážit. Lidé z průmyslových oblastí k nám jezdí proto, aby tu viděli něco jiného než doma,“ poukazuje Kacetl.

Znojmo bojuje proti větrníkům v Rakousku, obává se dopadu na turismus

Jenže investoři okolo tohoto území dlouhodobě krouží, ostatně jižní Morava a Znojemsko patří z hlediska větrných i terénních podmínek mezi atraktivní lokality. Právě proto si město nechalo studii aktualizovat – plánuje ji využívat jako podklad při jednání s energetickými společnostmi, pro posuzování projektů i při územněplánovacích dokumentacích.

„Nemá nahrazovat jednotlivá správní řízení, ale dává městu i obcím v území odborný základ pro rozhodování. Je důležité, aby se o stavbách s tak zásadním dopadem na krajinu rozhodovalo podle adekvátních odborných podkladů,“ zdůrazňuje Kacetl.

Za tímto účelem město dokument poslalo také na kraj, který má sám vplánu do budoucna vybudovat tři větrníky, jež by byly zdrojem elektřiny pro nemocnice, střední školy či sociální zařízení. Podle mluvčí kraje Martiny Žídkové znojemská studie skutečně může hrát roli při rozvoji větrných elektráren v regionu.

„Má potenciál naplnit svůj účel, tedy stát se podkladem pro rozhodovací činnost správních orgánů i přípravu záměrů investory,“ přibližuje.

Případný odpor Znojma by se však neměl dotknout celého území. Podle studie jsou tu imísta bez zásadní krajinářské hodnoty, kde by bylo větrníky za dodržení různých podmínek možné stavět. Konkrétně se jedná o polní krajinu ve východní části regionu, a to od Hevlína až po Miroslav. Ostatně v tomto pásmu už mají elektrárny od roku 2005 Břežany.

Zrovna Hevlín a Miroslav se však k výstavbě taktéž nestaví příliš pozitivně. „My už o tom kdysi jednali, měli jsme nabídky od firem a proběhlo referendum, jež ale ve finále nebylo závazné. Celé to skončilo u zastupitelů, kteří se shodli, že tu prozatím výstavbu nechceme,“ říká starosta Hevlína Lubomír Hort (nez. ) s tím, že od toho tedy „dal ruce pryč“.

Některé obce láká štědrý příspěvek do rozpočtu

V Miroslavi mají o něco ráznější postoj. Nesouhlas projevují opakovaně, zejména v návaznosti na vyhlášení akceleračních zón, kde mají být na návrh státu zjednodušené povolovací procesy pro stavbu větrných nebo solárních elektráren. Ty se podle návrhu bývalé vlády měly rozprostírat na 2 685 kilometrech čtverečních ve 110 lokalitách, vláda Andreje Babiše však toto území zmenšila na 297 kilometrů čtverečních a 61 lokalit. Důvodem byly právě četné připomínky obcí, avšak Miroslav neuspěla a zóna zde přesto vznikla.

„Nikdo z občanů se nechce dívat do krajiny přes otáčející se vrtule nebo mít noční oblohu narušenou červeným blikajícím světelným smogem,“ uvádí město ve svém stanovisku. Mezi důvody patří i strach o významné mokřady, hnízdiště ptáků nebo narušení migračních tras, jež tudy procházejí.

Jak nastartovat větrníky? Obce slyší na benefity, čisté energii víc fandí i lidé

Názory se však různí a v okrese je i řada obcí, které to vidí jinak. Například Dyjákovicím, jež mají o výstavbu elektráren na svém katastru zájem, se počínání Znojma nelíbí.

„Ta studie se týká i míst, která s jejich městem vůbec nesouvisí. Kromě toho nás nepotěšil dřívější bojkot větrného parku v Mailberku v Rakousku právě ze strany Znojma, protože se bojíme, že by pak ty naše větrníky mohli na oplátku bojkotovat Rakušané,“ konstatuje starosta Josef Gajdošík (nez.). V současné době v obci mají hotovou smlouvu o spolupráci a čekají, až energetická společnost Meridian zajistí vše potřebné k zahájení výstavby.

Nevyužitý potenciál. Investoři plánují desítky větrníků, obce jsou opatrné

„Nás i občany, kteří se k tomu překvapivě stavěli docela pozitivně, přesvědčila zejména finanční náhrada, která dosahuje poloviny našeho ročního rozpočtu. To je pro naši obec na okraji regionu, kde je trochu horší životní úroveň, velmi dobré,“ vysvětluje Gajdošík.

Právě finanční bonusy bývají hlavním důvodem, proč větrníky chtějí i jiné obce. Smlouvy už mají podepsané třeba ve Strachoticích, Blížkovicích nebo Dyjákovičkách, někde už je dokonce vydáno stavební povolení.

„Do budoucna je projekt lákavý také kvůli komunitní energetice. Snažíme se, aby lidé i obec neměli tak drahé energie,“ řekl již dříve Miroslav Pavlačka (ANO), starosta Dyjákoviček.