Brněnská škola zavádí samoobslužnou jídelnu. Pomůže snížit plýtvání, věří vedení

Pestrý výběr ovoce i salátů, dvě přílohy, k polévce třeba i parmezán, a to všechno v množství podle libosti. Tak budou od nového školního roku vypadat obědy na ZŠ a MŠ Chalabalova v brněnských Kohoutovicích. Místo klasického výdeje obědů s pevně danou porcí se žáci nově obslouží sami u bufetu ve formě švédského stolu. Dnes tento model vyzkoušeli zaměstnanci školy. V Brně se zatím jedná o unikát.

Za myšlenkou stojí vedení městské části, které přestavbu za tři a půl milionu korun financovalo. „Měl jsem to v hlavě už asi čtyři roky. Škola letos funguje padesát let a po takové době si zasloužila změnu. Tento systém stravování funguje běžné v severských zemích, brali jsme si inspiraci i tady z Česka, konkrétně ze Znojma a Boršic,“ vysvětluje místostarosta Kohoutovic Michal Velička (ODS).

Doufá, že se stanou průkopníky této změny v Brně a inspirují tím další školy.

14 fotografií

Každý den bude k dispozici jedna polévka, jedno hlavní jídlo se dvěma přílohami na výběr, ovocný a zeleninový bar a někdy také dezerty. „K polévce, dnes konkrétně rajské, bude k dispozici různé dochucení. Tady je to parmezán a krutony,“ ukazuje Velička na prvním testování jídelny pedagogickým sborem, které se uskutečnilo v čtvrtek. Menu bylo inspirované Itálií, kdy hlavním chodem byly kuřecí plátky zapečené s mozzarellou a rajčetem.

„Nabídka bude pravidelně inspirovaná různými kuchyněmi, ale třeba i příležitostmi a akcemi, jako je Halloween. Chceme dodržovat spotřební koš, ale rádi bychom tu třeba měli někdy i hamburgery,“ říká ředitel školy Vladimír Moškvan. V případě, že pokrm obsahuje maso, chce škola navíc nabízet i nemasovou variantu pro vegetariány či vegany.

Za méně plýtvání výlet či vlastní výběr menu

Velkou otázkou je v tomto případě plýtvání jídla. První myšlenka mnoha lidí totiž může být, že děti nemusí odhadnout porci a jídlo se pak zbytečně vyhodí. Podle Veličky i Moškvana by však tento systém měl přinést opačný výsledek.

„To ostatně ukazují zkušenosti z jiných škol, kde to funguje stejně – jídlem se tam plýtvá ve finále méně než při klasickém výdeji. Na začátku budeme celý systém ještě ladit, děti budou mít k dispozici ukázkovou porci, podle které by měli jídlo nabírat. Časem si to zautomatizují a už budou vědět, kolik toho zvládnou sníst. A pokud by jim první porce nestačila, mohou si samozřejmě podle libosti přidat,“ ubezpečuje Moškvan.

Dietní strava není všude normou, vadí ombudsmanovi. Chce ji po školách povinně

V ideálním případě prázdný talíř pak dítě odnese ke sběrnému pultu. Pokud by však přeci jen něco zbylo, jsou u něj k dispozici koše, kam jídlo vyhodí. „Budeme se snažit sledovat počet zbytků a do budoucna bychom rádi, aby spolu třeba ročníky nebo třídy soutěžily v tom, kdo jich bude mít v určitém časovém období nejméně. Vítězové by jeli třeba na výlet nebo by si vytvořili vlastní menu, které se pak bude podávat,“ nastiňuje Velička.

Moškvan dodává, že méně plýtvání otevře i další možnosti v tom, jaké potraviny se budou využívat. „Můžeme pak investovat do kvalitnějších a třeba i lokálních surovin, třeba zajímavých těstovin a nebo právě parmezánu, který se běžně v jídelnách neobjevuje,“ podotýká.